![](/sites/default/files/tmp/carousel-63/images/bigstock-several-flowerpot-of-home-plan-238813102.jpg%3Fitok=uLe9zP7M "Uchování balkonových trvalek krok za krokem: Použijte listy, polystyren i "bublinky"")
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Nelozb se na mě, ale tady jsi hodně ušláp. Fakt moc.
Ty firmy v žádným případě nezanikly, nezměnily portfolio, neztratily schopnost vyrábět. Jo, některé byly akvizovány (Sanyo, Hitachi, nedávno International Rectifier), jiné svoje továrny prodaly a vyrábí jinde, ale rozhodně jich 80 % nelehlo. Taky se totiž neženou za tím, mít hned okamžitě nejmenší proces na světě, protože to ani nemá smysl. Naprostou většinu výroby firem jako ON Semiconductor tvoří výkonové polovodiče (na to stačí řádově větší proces, protože tam stejně jde o velikost hradla směrem NAHORU), pak řidicí mikročipy atd., složité součástky, které by profitovaly z miniaturního procesu, totiž tak moc nemají. Resp. musí jim přidat tolik funkcí, aby se zvětšily a šlo to vůbec vyrobit, takové běžné mikročipy se kterými se člověk setkává co mají pár set až několik jednotek tisíc tranzistorů by měly tak asi 0,1×0,1 mm, což se nedá ani zapouzdřit.
Všichni z těchto výrobců polovodičů (ST-Micro, Renesas, Infineon, Fuitsu, Texas Instruments a další, kteří tam ani nejsou) tak - pokud by měli odbyt - klidně můžou nakoupit novou hotovou výbavu (protože to o ničem jiným, než nakoupit linky, který stejně vyrábí někdo jinej, vlastně není) a dělat na sub-45nm procesech. Aktuálně to ale nepotřebují a nevyplatí se jim to, tak to nedělají, protože na to, co vyrábí, jim stačí a dlouho stačít budou procesy na úrovni 130-45 nm. Jsou omezeni úplně něčím jiným, než velikostí výrobního procesu. Prostě Intel na ty svoje tintiliony tranzistorů potřebuje stále lepší proces, oni už dávno ne. Tvrdit na základě toho, že ty firmy zanikly, to je teda fakt fantasmagorie.
je to presne tak, aby ten clanek/uvaha mela hlavu a patu bylo by treba z toho vyloucit vyrobce diskretnich aj. mene integrovanych soucastek nez jsou dnesni CPU, myslim ze pak ty cisla budou radove jinak...
Von to tam asi Intel nacpal schválně, aby vypadal jako velkej boss, ale 90 % těch firem jim nikdy ani nepřímo nekonkurovalo. Z oblasti počítačů možná sem-tam dodali nějaký menší řadič, a to většina z nich taky tak někdy v 90. letech (třeba UMC určitě dělalo takové věci).
ne že bych s vámi pánové zcela nesouhlasil. JENŽE podívejte se na moderní desky - jeden zákazník, kolem pár kondíků, 2-3 výkonové prvky a maximálně nějaké to pasivní SMD smetí a je vymalováno. Takže univerzální (malé) IO mi připadnou jako těžce out, snad s výjimkou specifických řešení typu zvukovka apod., zbytek "vsáknou" hradlová pole, protože výrobně (v celkové ceně) vyjdou levněji než složitá deska obsypaná generickými prvky.
Netvrdím, že ostatní výrobci nemají práci, ale tvrdím, že jí mají čím dál tím méně a ten trend se bude ještě zhoršovat. Za mně dávám článku v obecné globální rovině za pravdu. Druhořadí výrobci paběrkují a bude to s nimi horší a horší.
To není pravda, bavíme se o analogových obvodech pro řízení napětí. Tady všem naopak raketově rostou nová odbytiště - všechno je dneska na baterky (řídicí čipy pro nabíjení), jak se používají logické IO, tak ty všechny potřebují VRM, všude se tlačí nové zdroje s vyšší účinností, tam všude jsou jak výkonové prvky, tak IO, které je řídí, všechno na stále efektivnějších topologiích za využití větších spínacích frekvencí a s menšími ztrátami. Vznikají úplně nové firmy jen na vývoj takových mikročipů (Champion Micro - 1999 a dneska mají asi největší část trhu lepších řídicích čipů pro ATX zdroje), a staří výrobci se nedrží pozadu. Viz nové kvazi-rezonantní PWM pro stand-by větve a všechny ty malé síťové adaptéry a nabíječky od Fairchild, ST Micro, ON Semi atd. - samooscilační obvody a podobná zvěrstva už se díky bohu skoro nepoužívají, protože ten PWM, ať už s externím, nebo integrovaným tranzistorem, už stojí v kamionu taky pár centů kus.
Ani u samotných diskrétních polovodičů vývoj nestojí, viz všechna nová pouzdra a nové druhy tranzistorů se stále nižšími ztrátami na stále větší proudy. Samozřejmě, konkurence roste, sem-tam někdo lehne, někdo někoho koupí (Renesas Hitachi, Infineon International Rectifier), ale zase vzniknou nové firmy (i kdyby třeba jen generickej číňan co dělá v garáži staré polovodoviče na starých mašinách).
Hradlové pole je velmi drahá součástka, pro spotřebku se většinou vyplatí navrhnout ASIC, než použít pole.
Jediným výrobním závodem na polovodiče v ČR je ON Semi v Rožnově p R. Co je třeba zajímavé, že tam pouze "pečou" křemíkové koláčky. Pak je ale posílají do Číny kde je zapouzdří :)
to puzdrenie robi aj intel a mnohi dalsi, akurat niekedy je namiesto ciny malajzia, singapur, india apod.
su aj priklady uplneho zaniku: qimonda (predtym cast infineon) skrachovala 2009. vybavenie cca 10 fabrik po svete skoncilo po rokoch ako srot. podstatne patenty pouziva winbond daleko od hranic ich uplatnenia. winbond proste robi legacy ramky a riadiace obvody nizkej integracie.
infineon sa skor pocitacovej a mobilnej casti zbavuje (predaj intelu napr) a asi skonci u cistych "vykonovych" veci, kde len za patenty dostava majland a konkurencia v niektorych segmentoch je nizka.
mas pravdu, podstatny trend je, ze leading edge fab v 2002 a teraz je nieco ine, treba ten graf vidiet tak, ze spicka technologie je vyssie a podstatne sa zuzila, lebo je to drahy sport a niektorym staci udrziavat leading edge fab z roku 2002. Alebo vacsine tak 2008 napriklad. moj odhad marze winbondu pre serverove ddr2 je par sto percent.
Po přečtení článku jsem měl sice taky neodbytný pocit, že něco nehraje, ale když jsem si ještě jednou pořádně přečetl větu "kolik výrobců schopných realizovat křemíkové čipy v posledních letech zkrachovalo, skončilo, změnilo své zaměření, ztratilo konkurenceschopnost - zkrátka opustilo branži MODERNÍCH výrobních procesů" a skloubil to dohromady s grafem, kde je vlastně docela dobře pochopitelná informace, na kterém procesu který z výrobců "ustrnul nebo skončil" (= ať už zůstal stát na dané úrovni nebo skončil úplně v branži nebo skončil úplně jako podnik(společnost) či firma), tak jsem to i pochopil. V zásadě Intel jen ukazuje, jak je "špička stále špičatější".
Takže i když jsem nenašel - snad kromě závanu v titulku - že by někde článek vysloveně tvrdil, že ty podniky a společnosti které postupně opuštějí graf, skončily s businessem jako vůbec, na druhou stranu asi nedostatečně zdůrazňuje to, co má být obsahem: a sice, že do vod "špičkovějších a špičkovějších" výrobních procesů jde / se dostává čím dál tím méně společností / firem. Což by bylo asi dobré trochu jasněji napsat, i když to tam uvedené je, třebaže přímá souvislost a vztah nikoliv. Například v té citované větě: "kolik výrobců schopných realizovat křemíkové čipy NA ÚROVNI TECHNOLOGICKÉ ŠPIČKY v posledních letech zkrachovalo, skončilo, změnilo své zaměření, ztratilo konkurenceschopnost - zkrátka opustilo branži MODERNÍCH výrobních procesů"
To je holt vývoj, který se logickým následkem stále složitější výroby.
Před nějakými 25ti lety mezi tyto výrobce dokonce patřila i československá Tesla a další výrobci v tehdejším východním bloku - zejména v NDR, Maďarsku, Sovětském svazu. Tihle všichni výrobci samozřejmě odpadli už pěkně dávno, ještě v devadesátých letech, ale jednalo se o ten samý proces jaký se projevil letos třeba na tom zmíněném IBM. Prostě nestačili udržet krok....
Ono to bude tym, ze pri 22 nm technologii by bola izolacna vrstva SiO2 hruba 1 molekulu a dlha 42-43 molekul. (pri 14 nm by to bolo 1/2 mokuly) Aby to tak nebolo, tak sa vymyslaju obchdzaky na dielektrikum s pouzitim hafmia,a to stoji neskutocne naklady
AMD Fab30 (spustena v 30. roku od AMD - teda v roku 1998-1999)
1,9 mld. USD (We currently estimate construction and facilitization costs of Dresden Fab 30 to be $1.9 billion. I http://www.wiley.com/college/kieso/0471363049/dt/analysttool/realco/amd/...)
http://www.eetimes.com/document.asp?doc_id=1188814
Fab36 z roku 2004-2005 uz stala 2,5 mld. USD
http://www.semiconductor-technology.com/projects/amd/
a potom to uz islo 2000 - 4,2 mld.
http://ir.amd.com/phoenix.zhtml?c=74093&p=irol-newsArticle&ID=1311531
Samsung chce postavit novou továrnu na čipy za 14,7 miliardy USD
6.10.2014
http://www.finance.cz/zpravy/finance/429105-samsung-chce-postavit-novou-...
Ked cena za tovaren vzrastala za 15 rokov na 7,74-nasobok povodnej ceny, tak to, ze to ustala niekto je uspech (primerna rocna inflacia 14,6%)..
Autor by si mel zopakovat anglictinu u grafu:
"Number of players with a leading edge fab"
Neznamena ze ty firmy zanikly, jen ze si neporidili tu nejjemnejsi a nejdrazsi technologii - zejmena kvuli tomu ze ji vubec nepotrebuji. Kdyz znate portfolio vyrobcu kteri jsou podle vas "zanikly" tak by jste to pochopil ze nemaji potrebu delat treba 7400 v 14nm :)
Je to presne jako by jste napsal, ze ktera TV nevysila ve 4K, tak jiz neexistuje.
autora tu vsetci chytaju za slovicka, ale vo vete "zkrachovalo, skončilo, změnilo své zaměření, ztratilo konkurenceschopnost - zkrátka opustilo branži moderních výrobních procesů" - tam sa da vidiet vsetko, akurat mal skor napisat, ze moderne vyrobne procesy opustili ich branzu :-)
ale je to vec relativity...
Ktera firma z uvedene tabulky zkrachovala?
sorry, odpoved v hlavnom threade
Pokud chcete chytat za slovíčka, pak vězte, že ve článku není napsáno že zkrachovaly firmy, ale že zkrachovali výrobci. V čem je rozdíl? Divize Infineonu, která byla výrobcem paměťových čipů, zkrachovala v roce 2009 (firma ovšem existuje dál). Za zmínku stojí i to, že s krachem Renesas se počítalo do konce roku 2012, ale na poslední chvíli dostal finanční injekci od japonské vlády.
to je velmi nepresne. pamatova divizia infineonu sa zmenila na samostatnu firmu qimonda v 2006. technologie pre vysoke integracie zostali v qimonde, pochopitelne. proces oddelenia ako dolezita investorska sprava bol komunikovany investorom niekedy zaciatkom 2007 (zakonne poziadavky na oddelenie podla eu su rok tusim). firma lahla v 2009. v tom okamihu bol infineon uz len mensinovy vlastnik. tu uz nejde o slovicka :-)
Podle (link níže) byl ještě v době zahájení insolvenčního procesu Infineon majoritním vlastníkem Quimondy a měl ji plně pod kontrolou:
"On January 23, 2009, Qimonda and its wholly owned subsidiary Qimonda Dresden GmbH & Co. oHG filed an application at the Munich Local Court to commence insolvency proceedings. As a result of this application, Infineon deconsolidated Qimonda during the second quarter of the 2009 fiscal year, Qimonda ceased being a related party in accordance with IFRS and subsequent transactions between the Company and Qimonda are no longer reflected as related party transactions. On April 1, 2009, the insolvency proceedings formally opened. Transactions between Infineon and Qimonda subsequent to the deconsolidation are no longer reflected as related party transactions.
For as long as Infineon, directly or indirectly, owns a majority of Qimonda’s shares, Infineon will also have the majority of votes in Qimonda’s shareholders’ general meeting and will therefore be in a position to elect all of the shareholder-elected members of Qimonda’s supervisory board."
http://www.wikinvest.com/stock/Infineon_Technologies_%28IFX%29/Qimonda
ta kontrola v okamihu insolventnosti je pravda, v okamihu skutocneho krachu nie. kontrolu ciastocne predzali spolkovu a lokalnu vlada oproti pozickam a zarukam. bola kriza a podobne aktivity robila nemecka a americka vlada voci mnohym firmam uplne bezne. uz neviem, ci sa prevadzali akcie, alebo to bolo len zmluvne osetrene.
k fyzickemu oddeleniu firiem, o ktorom som pisal, doslo podstatne skor. pre investorov je to dolezity signal, ze kupuju akcie firmy, ktora ma vlastny vymedzeny majetok vratane dusevneho vlastnictva, vlastne procesy vratane uctovnictva a tokov penazi, vlastnych zamestnancov a prepojenie len cez explicitne definovane vlastnicke, dodavatelsko-odberatelske a podobne vztahy.
kazdopadne, napisat, ze skrachovala pamatova divizia infineonu, je potvrchne tvrdenie.
bavime sa tu ale o hovadine. fabriky qimondy skoncili v srote a infineon odpisal akcie, nie ovela vacsie dlhy, ktore by inak musel odpisat podla eu legislativy. qimonda bola to jedna z mala skutocne europskych technologickych firiem a to je trochu smutne. tych par euro, co som stratil v akciach eu technologickeho fondu, ma az tak nestve.
z uvedenej tabulky asi nikto. chyba tam qimonda, padla v 2009. to, ze intel neuviedol firmu, za ktoru bol pred piatimi rokmi ochotny vysolit par miliard, je slaba praca autora povodneho obrazka. najvacsie posuny su v tom spojeni "ztratilo konkurenceschopnost ". spicka usla zvysku firiem, proste niektori hraci nesli do vyssich integracii. dovody mali rozne, pisem na inom mieste, hladaj winbond. to, ze nie vsetci musia robit triedu 10nm, autor skutocne nenapisal a intel ani umyselne nepovedal. intel chcel prezentovat, ze je super, ze konkurencii sa vzdaluje. bola to totiz financna sprava. intel ale napriklad tiez nenapisal, ze v poslednej dekade sa sam zbavil snad tisicov produktov nizsej integracie.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.