Kategorie: Výrok Velkého bratra

Vítěz: redaktor časopisu Euro Rudolf Marek za výrok v článku Hon na škodnou nebo paranoia? V týdeníku Euro: „Ale také naopak, skryté kamery a dobře umístěná čidla jsou pro mnohé firmy nenahraditelné. Mohou přinést důkazy o trestné činnosti a také od ní odstrašit. Co se stane, když firma nahrává pevné telefonické linky, kamerami a mikrofony monitoruje recepci, kanceláře, jednací sály a firemní auta sleduje pomocí satelitu?“

Odůvodnění:

Výrok byl vybrán jako vítězný coby typická ukázka mizivého povědomí o zákazu skrytého i otevřeného sledování zaměstnanců. Výrok představuje možnost otevřeného i skrytého sledování zaměstnanců coby postup standardní bez toho, aby upozornil na zákonné podmínky a absolutní zákaz sledování skrytého.

Zákoník práce dovoluje jen sledování předem všem známé a to za přísných podmínek. Musí k tomu mít závažný důvod a tímto důvodem může být jen zvláštní povaha práce samotné. I v tomto případě musí zaměstnavatel povinen zaměstnance o této kontrole informovat a to přímo. Skryté sledování zaměstnanců je absolutně zakázáno.

Výrok byl vybrán také proto, že sledování zaměstnanců je dle zkušeností IuRe (Iuridicum Remedium o.s.) poměrně časté a s tímto problémem se na IuRe obrací stále více lidí. Článek svým pojetím ke zlepšení právního povědomí zaměstnavatelů i zaměstnanců, neřku-li podpoře firemní kultury založené na důvěře a lidském kontaktu, rozhodně nepřispívá.

Na jiném místě článku sice autor zmiňuje zákonný zákaz sledování emailové korespondence zaměstnanců, avšak v případě skrytých kamer či jiných sledovacích zařízení, které „nabízí“ o několik odstavců předtím si zjevně neuvědomuje, že i toto spadá pod jeden zákonný zákaz.

Na rozdíl od většiny výroků oceněných v minulých letech nejde zřejmě o záměr přímo obhajovat a prosazovat průniky do soukromí jako to činili ocenění politici a policisté, avšak o kombinaci neznalosti zákonné úpravy, nedůsledné práce se zdroji a podávání silně zkresleného obrazu toho, co je možné v té části života, kde trávíme nejvíce času, tedy v zaměstnání.

Podklady: Článek Hon na škodnou, nebo paranoia?, Rudolf Marek, Euro ze dne 21.4.2008, str. 50

Cenu: Ocenění za ochranu soukromí

Vítěz: Sdružení The Arbeitskreis Vorratsdatenspeicherung - AK Vorrat za kampaň proti data retention

Odůvodnění:

Kladnou cenu za prosazování respektu k soukromí druhých získává německá organizace AK Vorrat za dlouhodobou kampaň proti zavádění směrnice o uchovávání údajů o elektronické komunikaci (tzv. data retention) a účast na iniciativě Freedom not Fear ? celosvětovém hnutí proti elektronické evidenci dat a sílící kontrole společnosti. Tato iniciativa vznikla v loňském roce pod vlivem úspěšné stejnojmenné demonstrace, kterou zorganizovala berlínská aktivistická skupina Stoppt die Vorratsdatenspeicherung (Zastavte elektronickou evidenci dat). 11. října letošního roku Freedom not Fear přesáhla hranice Německa a stala se celosvětovým fenoménem, jejíž výsledkem nakonec bylo více než 100 000 protestujících v ulicích řady nejen německých měst, včetně dvoutisícihlavého karnevalového pochodu napříč centrem Prahy. Tématem letošního ročníku byl odpor proti narůstající komunální šikaně, kontrole veřejného prostoru i novelám zákonů narušujících elementární soukromí každého občana. Aktivity této organizace dokazují, že i na tématu ochrany soukromí lze vybudovat úspěšné mezinárodní hnutí schopné čelit vzrůstající represi a vytvářet tvůrčí alternativu s širokým přesahem.

Cenu přebírá Suat Kasem, která se na iniciativy aktivně účastní.