Nebezpečná nová technologie, Právní norma Velkého bratra
Kapitoly článků
Cenu: Nebezpečná nová technologie
Vítěz: Elektronické viněty pro placení dálničních poplatků
Odůvodnění:
Elektronické viněty umožňují sledování pohybu konkrétního vozidla tím, že vysílají směrem ke kontrolnímu stanovišti vždy stejný a jednoznačný identifikátor každé viněty. Plán na jejich zavedení namísto papírových dálničních známek je prvním krokem k zavedení mýtného pro osobní automobily na českých dálnicích. I přes ujištění ministerstva dopravy o anonymitě celého systému nebyl dosud zveřejněn způsob ani záruky zajištění tohoto požadavku.
Nevyjasněný zůstává kromě způsobu zajištění anonymity i vztah elektronických vinět ke kontrolním stanovištím umožňujícím rozpoznání SPZ, použití systému k úsekovému měření rychlosti, případně anonymita versus problém odcizení či rozporování výše mýtného. Celý proces vyvolává dojem, že ochrana soukromí bude zajištěna pouze čestným slovem.
Ministerstvo dopravy například přiznává, že systém lze použít k úsekovému měření rychlosti, ale ústy svého mluvčího Karel Hanzelky se „...dušuje, že se tato možnost nebude využívat a policie nebude mít k takovým údajům přístup“. Dosavadní systém dálničních známek přitom v zásadě vyhovuje a nenarušuje soukromí.
Kategorie: Právní norma Velkého bratra
Vítěz: návrh nařízení Evropské komise, které by vůči cestujícím v celé EU „z důvodů bezpečnosti“ zavedlo „virtuální tělesné prohlídky“ (jinak též „svlékací kamery“)
Odůvodnění:
Návrh Komise počítá s tím, že by se na letištích zavedly speciální mikrovlnné scannery, které by prováděly „virtuální tělesné prohlídky“ všech cestujících. Lidé by měli vstupovat do speciálních boxů, kde elektromagnetické vlny vytvoří trojrozměrný obraz jejich nahého těla (nemá fotografickou kvalitu, avšak je velmi explicitní co se týče intimních míst či medicínských detailů jako implantáty či kolostomiální vývody apod.).
Tento typ kontroly se tak dotýká nejen práva na soukromí cestujících, ale i jejich dalšího základního práva uvedeného v Listině základních práv a svobod hned vedle - práva na zachování lidské důstojnosti. Kritiku si návrh zaslouží především za to, že nevylučuje plošné nasazení, které by postihlo miliony zcela nevinných cestujících, včetně žen, dětí a seniorů po letištích v celé Unii. To vše v situaci, kdy vágní zdůvodnění bezpečností skutečně neobstojí a kdy jsou v zájmu bezpečnosti zaváděny stále nové a často ponižující kontrolní procedury na letištích. Bez analýzy chtěla Unie zavést opatření další, tentokrát k cestujícím podstatně bezohlednější. Princip proporcionality byl zcela ignorován.
Není vůbec zřejmé, jak by bylo s pořízenými akty cestujících nakládáno bezpečnostními složkami, kdy a jak by byly likvidovány a v jakých případech použity jinde. Dokladem stavění bezpečnosti nad vše ostatní je i to, že Komise nebyla schopna vysvětlit, zda a jaké by měly elektromagnetické vlny v zařízení dopad na zdraví cestujících a zda byly provedeny nějaké takové studie. Přehlíživý postoj vůči těm, kterých by se opatření mělo dotknout prokázala Komise i absencí jakékoli konzultační procedury k návrhu s veřejností či sdruženími působícími v cestovním ruchu.
Evropská komise nalezla pro nedůstojný nástroj inspiraci u Spojených států, které tyto „svlékací kamery“ zavedly na letištích v New Yorku a Los Angeles. Testy tohoto zařízení probíhaly na terminálu 4 na londýnském Heathrow a prozatím byly ukončeny.
V neposlední řadě byl návrh nařízení vybrán coby ukázkový příklad přístupu „pokud je to technologicky možné, budeme to používat“, který kombinuje „fachidiotismus“ s komečními zájmy a bezohledně přezírá práva občanů i zdravý rozum.
Na rozdíl od jiných nominací slouží je tento slídilský počin zatím jen ve formě varování do budoucna - Evropský parlament návrh minimálně pozdržel, když dne 23.10.2008 přijal rezoluci, kterou požádal Komisi o analýzu rizik tohoto záměru a přikázal rovněž konzultovat Agenturu EU pro základní práva a medicínskou expertízu zdravotních rizik této technologie.