Evropská unie, respektive její výkonný orgán Evropská komise, se v roce 2009 snažil eurounijnímu obyvatelstvu dokázat svoji užitečnost na poli informačních technologií. Právě v roce 2009 došlo ke dvěma zásadním rozhodnutím. Evropská komise rozhodla, že Intel porušil antimonopolní legislativu a za porušení pravidel hospodářské soutěže mu udělila pokutu ve výši $1,1 miliardy / €1,06 miliardy. V témže roce dále došlo na tzv. e-Privacy Directive, nařízení o elektronickém soukromí, jehož důsledkem byla mimo jiné povinnost upozornit uživatele na skutečnost, že webová stránka používá cookies a dát mu na výběr, zda s jejich použitím souhlasí.

Po zhruba dekádě a půl se však ukázalo, že rozhodnutí týkající se Intelu postrádalo některé formality, v jejichž důsledku se Intelu velkou část pokuty podařilo zrušit a ještě si vymohl úroky z neoprávněně udělené pokuty. Evropská unie v důsledku sporu s Intelem získala €376 milionů a vyplatila €516 milionů, což znamená, že daňové poplatníky spor s Intelem vyšel na €140 milionů, nepočítáme-li náklady na právníky a úředníky, kteří to řešili.

Neméně slavně dopadají i vyskakovací oznámení o cookies. Přestože k nařízení v roce 2009 došlo, s odstupem času nebylo nijak aktualizováno, doplňováno a v podstatě ani vymáháno. 16 let je v kontextu moderního internetu dlouhá doba, jde v podstatě o 2/3 éry moderního webu v podobě, jakou známe dnes. Nikdo neřešil, že dochází k vývoji, rostoucímu počtu uživatelů, rozšiřují se způsoby, jakými lze konzumovat webový obsah. Na druhé straně většina webů v tichosti vyřadila možnost odmítnutí veškerých cookies a zůstala jen varianta „přijmout“. I ty weby, které původně dávaly širší možnosti nastavení, nakonec často šly pohodlnější cestou - v opačném případě je to totiž stavělo do konkurenčně méně výhodné pozice oproti webům, které k situaci rovnou přistoupily po svém. Evropská komise situaci nijak neřešila, v podstatě neudělala ani veřejné „bububu“ s tím, že situaci začne řešit.

Souhlas s cookies (Shutterstock)

V posledních letech na řadě webů vyskakují velké plochy s oznámením o cookies nebo s možnostmi nastavení (které jsou často koncipované tak, aby na první pohled vyvolaly zdání, že má uživatel nad situací větší kontrolu, než jakou reálně dostává). Tato velká oznámení často komplikují konzumaci webového obsahu, snižují přehlednost a ztrácejí význam, protože při vysokém množství podobných výzev většina uživatelů automaticky souhlasí se vším a ztrácí ostražitost.

Letos v květnu přišel z Dánska podnět, zda by Evropská komise neměla zrušit požadavek na souhlas s cookies, které jsou pouze technického nebo statistického rázu. 15. září oznámila komise velkým firmám, že plánuje změnu a zda by neměly být výjimky ze souhlasu dále rozšířeny (tzn. že by nebyl vyžadován souhlas s cookies nad rámec uvedeného rozsahu). 22. září došlo k setkání úředníků a se zástupci firem a v prosinci má být představen návrh legislativy označený jako „zrušení zatěžujících požadavků na digitální společnosti“.

Na jednu stranu může část uživatelů slavit, že patrně zmizí vyskakující oznámení, přes která často ani není vidět obsah. Na stranu druhou jde o potenciální výhru poskytovatelů obsahu nad soukromím uživatelů.