Připomeňme, že AV1 je projekt, který spojuje spousty největších hw i sw hráčů na trhu, kteří jsou znechuceni licenční politikou držitelů práv a patentových trollů kolem formátu H.265. Natolik znechuceni, že spojili své síly a založili projekt, který jednou provždy smete patentově chráněné video z internetu, operačních systémů u hardwarových zařízení, od smartphonů až po nabušené desktopy a dvoumetrové UltraHD televizory.

Z aktuálního reportu na FOSDEM 17 vyplývá, že letos v posledním čtvrtletí roku se očekává zmrazení funkcionality formátu, po kterém budou moci započít reálné implementace. A to jak softwarové, tak zejména hardwarové (encodery i decodery).

Projekt momentálně testuje několik desítek experimentálním funkčních prvků, které buď budou do formátu zahrnuty, nebo nebudou. Ty, které AV1 ponese, budou muset ještě projít náročným právním ověřováním, zdali je nemá někdo patentované (to se v principu týká jen zemí, kde platí softwarové patenty, nicméně to zahrnuje například USA, což je problém).

Na úvod připomeňme, že funkcionality AV1 vychází z jiných dřívějších otevřených formátů, jejichž kód vložili jejich autoři do projektu. Ať již jde o Google a jeho VP9/VP9, nebo třeba organizaci Xiph a projekty jako Daala (a vlastně v širším kontextu u Theora). Například z Daaly tak AV1 přebírá třeba techniku „Chroma from Luma“ (funguje jen pro vzorkování 4:4:4 a 4:2:0) či systém Rate Control.

Dále se optimalizuje PVQ, které v „activity maskingu“ dává lepší rozlišovací schopnost v částech obrazu s malým kontrastem (což je typicky věc, kde formáty jako H.264 a H.265 vyžehlí detaily pryč a šetří tak bitrate).

Další součástí je rANS, což se přiznám, že jsem úplně nepobral, o co jde. Nicméně vyvíjí to Google a týká se to v nějaké podobě kódování entropie. AV1 totiž teoreticky může nasadit kódování entropie z formátu Daala, jenže to je výpočetně náročnější, což je z hlediska snahy o co energeticky nejefektivnější dekódování špatné. rANS je podstatně svižnější, ale vyžaduje pro změnu hodně velký buffer, což se nelíbí výrobcům hardwaru. Takže je otázkou, jak tohle dopadne.

Jsou zde i další věci, jejich implementace v AV1 ale není vůbec jistá. Jednou z nich je 64x64 transform, což je výtečné na velké uniformní plochy v obrazu, ale obecně benefit z toho bude jen úzce omezený.

Počáteční implementace bude realizována v rámci kontejneru WebM (což je taková upravená Matroška). Jestli dojde na MP4, není jasné, tvůrci nevidí důvod proč se s letitým MP4 trápit, když je tu WebM. Ale asi lze říci, že iniciativě v tomto nikomu nikdo neklade překážky.

První hardwarové implementace bychom měli spatřit na přelomu 2017/2018. V alianci sedí firmy jako AMD, ARM, Nvidia či Intel, dále nechybí Google, Cisco, Amazon, Microsoft, Mozilla či Netflix. Je prakticky jistě, že AV1 nabídne výrazně vyšší kvalitu videa ve srovnání s čímkoli co je k dispozici dnes.