Tak se jmenuje článek na ScienceWorldu, který popisuje, jak to u nás vypadalo s počítači v šedesátých létech minulého století. Je to vskutku zajímavé čtení:

Především je třeba si uvědomit, že neexistovaly displeje s klávesnicí - a už vůbec ne myš, ale to je asi každému jasné. Počítač ovládali operátoři prostřednictvím psacího stroje, na kterém se také vypisovaly zprávy o stavu systému.

Prvotním vstupem do počítače byly výhradně děrné štítky, které se četly přes příslušný snímač. Ve štítcích se zadávala nejen zpracovávaná data, ale i příkazy pro operační systém a pro řízení prováděné úlohy. Právě děrné štítky dnes vlastně představují symbol celé tehdejší počítačové epochy.

Nástroje pro ladění, jak je známe dnes, tehdy vůbec neexistovaly. Obvykle se příčina zastavení hledala ze zprávy na operátorském psacím stroji nebo z výpisu na tiskárně. Typickým nástrojem pro ladění byl tzv. „dump“, což byl hexadecimální výpis použité části hlavní paměti. Při prohlížení dumpu v rozsahu 10 KB si člověk často zcela absurdně přál, aby ta paměť počítače byla ještě podstatně menší...