Uživatelé, kteří potřebují pracovat s velkými objemy dat, to mají poměrně těžké. V roce 2013, kdy byly 2TB téměř luxusní kapacitou, vyšel takový pevný disk (např. HDD Seagate Pipeline HD, 3,5", SATA III, 64MB - 2TB) na 2214 Kč. Kdo za zhruba 2,5 roku potřeboval upgrade a poohlížel se v roce 2016 po 4TB řešení, zjistil, že náhrada (Seagate Video 3.5 HDD - 4TB) vyjde na 3728 Kč. Už to nebylo jako dříve, kdy za 2 roky bylo možné koupit řešení s dvojnásobnou kapacitou za plus mínus stejnou cenu. Kapacita sice stoupla na dvojnásobek, ale cena o 68 %.

Za další 2,5 roku (2018) bylo možné pořídit dvojnásobek, tedy 8 TB, za zhruba 6000 Kč (Seagate BarraCuda - 8TB) - nesměl vám ovšem vadit šindelový zápis. Takže další zdvojnásobení znamenalo příplatek 61 % navíc, což se sice může jevit jako mírně nižší nárůst - ovšem na úkor rychlosti zápisu velkých objemů dat. Viz např.:

• Uživatelský test: 8TB Seagate Archive na „domácí zálohování internetu“

Pokud by uživatel nechtěl výrazně připlácet, tedy trvat na dvojnásobku (16 TB) kapacity za 2-3 roky a zároveň kompenzovat stagnaci technologického vývoje peněženkou (=platit dvojnásobek nebo více za dvojnásobek kapacity navzdory stále stejnému časovému intervalu), musel přistoupit k dalšímu kompromisu, například kapacitnímu.

Ani další 2-3 roky nepřinesly zlepšení, v podstatě 32 TB (opět tedy dvojnásobek) se stal maximem běžné nabídky, navíc v cenové relaci (kolem dvou) desítek tisíc korun. Krize v segmentu pamětí, která zdražila i SSD, měla navíc nepřímý dopad i na ceny mechanických úložišť, takže zatímco v loňském roce bylo možné pořídit třeba takový Seagate IronWolf Pro 20TB za 10 690 Kč, aktuálně jej má nejmenovaný zelený skřet v ceníku za 13 290 Kč a ještě se tváří, že jde o cenu po slevě 2500 Kč. Reálně je tedy produkt o 24,3 % / 2600 Kč dražší (a stejně si ho nepořídíte, protože není skladem).

Z prezentace WD

WD, tedy Western Digital, se však tváří, že nenechá segment pevných disků umřít a plánuje jej oživit jak po stránce rychlosti čtení a záznamu, tak po stránce kapacity. Přenosovou rychlost plánuje navýšit 8×, z čehož zdvojnásobení již demonstroval implementací funkce dual-pivot, tedy dvěma nezávislými rameny. Z laboratoří se však novinka na trh nedostane dříve než za rok.

Zda zbývajícího čtyřnásobku plánuje WD dosáhnout dalšími rameny, otáčkami, hustotou záznamu nebo počtem ploten, není úplně jasné, ale vypadá to na kombinaci hustoty a počtu ploten.

Z prezentace WD

Tím totiž dosáhne i vyšší kapacity, která nyní končí na 44 TB (4 TB na plotnu, 11 ploten, technologie HAMR). Přesněji řečeno nyní končí na 44 TB na papíře, v obchodech se má toto řešení objevit někdy na podzim. V prvním pololetí by se měla objevit 40TB konfigurace. Zhruba za dva roky (Q2 2028) se má nabídka posunout na 60 TB a na léto 2029 již společnost maluje 100TB řešení.

Z prezentace WD

Přesněji řečeno by mělo jít o více než 100TB řešení, neboť podle informací PCWatch má technologie stát na deseti 14TB plotnách, takže maximem takové konfigurace by mohlo být až 140 TB. Samozřejmě lze očekávat, že nejdřív půjdou na trh nižší kapacity, kvůli výtěžnosti.

Pokud se v letech 2029-2030 na trhu objeví řešení, které nabídne >3× vyšší kapacitu, než je dostupná nyní a k tomu ~8× vyšší přenosovou rychlost, dá to segmentu mechanických pevných disků opět na pár let nějaký potenciál. Otázkou je, za jakou cenu. Většině běžných uživatelů již i kapacitně stačí SSD, takže i kombinace rychlého SSD s velkým HDD ze sestav docela mizí. Prodeje tak budou cílit na náročné uživatele, profesionály a servery, tedy podstatně menší trh, než bylo pro klasické disky obvyklé. Lze očekávat, že ceny tomu budou odpovídat.