Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Mam pocit jako by se tady uz opravalo vsechno mozne :D ale proc ne, kdyz je moznost...
nejak mi neni jasne starnuti foliovych kondenzatoru a i u jinych s tuhym elektrolytem. Nema nekdo nejake informace?
(u kondenzatoru s tekutym elektrolytem mam jasno)
K jistým reakcím elektrolytu a folie dochází vždy, dále také funguje difuze.
Výrazné zkrácení životnosti může nastat v momentě, pokud se sejdou parametry kondenzátoru a harmonická distorze v síti, která rozkmitá části kondenzátoru na harmonických frekvencích (řada plastů má rezonanční frekvence překvapivě nízko). Pak může dojít k lokálnímu přehřívání a pouchám v materiálu.
Při nekvalitním zalití také může dojít k degradaci elektrod díky jejich oxidaci.
Hlavně jde o napětí. Výhodou folií je to, že lokální průrazy dielektrika, vlivem napětí, nepošlou kondezátor hulit, ale vedou ke snížení kapacity. Kousek kovu se "prorazí" mezi vrstvama a odpaří. A jede se dál. Vzhledem k přítomnosti induktivní zátěže (motoru na pohánění vnitřku, čerpadla, ...) se dá předpokládat, že tu ty špičky budou. Muselo by to být slušně odrušené, což v low levelu nebývá. Navíc, obvykle, tyhle věci nesplní ani EMI/EMC, přestože certifikáty mají (a nás to nutí prodražovat konstrukce, když chceme projít, počítá se každá desetina dB). K tomu připočti různá přepětí, co běhají po síti... Pokud před tím není nějaká primární ochrana, ala TBU, varistory, .... tak folie dostávají slušně na prdelku. A nejlíp se uštetří, že se použije 250V nebo 275V AC (viz foto), tj. minimální rezerva a hraje se právě na zmíněnou "odolnost". A přitom 650V folie jsou o "chlup" dražší a větší. Ale milion chlupů už je kožich. Na druhou stranu, ideální kurvátko, aneb jak donutit koupit novou věc a ekononomiku růst. A všichni jsou šťastni, než se systém zhroutí úplně :) Smutný je, že tyhle věci se "penězma" nevyplatí opravovat :( Ale máme míň rtuti ve vzduchu z uhlí, díky úsporkám, radujme se ! :)
R.
Jen dodám, že to co jsem pospal se vztahuje k metalizovaným foliím, což jsou ty co jsou tam použité. Nejčastěji se používaj polypropylenový/polyesterový vrstvy.
R.
Presne tak, postupne se spickama v siti propaluje dielektrikum a tim klesa plocha a tim padem i kapacita. (proto mel taky puvodni mensi kapacitu)
To co ale predvedl autor je ukazka toho jak se to nema opravovat. Dat tam kondik na 275V je hodne kratkozrake! Boze ... V siti jsou urcite spicky ktere presahnou toto napeti.
Dal bych tam minimalne na 600V, nebo odrusovaci tridy X.
Taktak. Běžné EMI/EMC je na 1.5KV nebo 2.5KV dle třídy spotřebiče. Když se to strká do rozvaděče, tak 4.5KV. Po sítí bežně běhají několika set voltové špičky. Obvykle to má malou energii, časově něco v řádu desítek uS, ale tisíc nic umořilo vola. A nedej bože, aby měl člověk poblíž několika hektarovou fotovoltaiku. Pak je běžné, mít mezi zemí a fází to, co mají jiní běžní užifatelé mezi fázema. Neber to zadarmo :o) A takové 500V AC přepětí, co trvá par minut... To opravdu prověří vstupy :) :)
A k těm EMI/EMC, ty jen prověřují kompatibilitu. Pustí do toho pár pulzů, se zadanou náběžnou a sestupnou hranou a dle typu zkoušku, spořebič buď musí fungovat bez omezení, nebo se může "restartovat". Nikoho nezajímá, nakolik to je "odolné" z hlediska času. Jen se zkoumá, jesli je 250>230 případně jestli to splňuje X2 normu a podobný papírový nesmysly....
R.
Co takhle si ten potisk přečíst pořádně, než se ze mě budete pokoušet dělat pitomce?
OK, uznavam a omlouvam se, nevsiml jsem si toho MPX-X2 ... ten je tedy v pohode.
Ale ten druhy je mensi nez byl puvodni a popisku nevidime ;-)
Tak jako tak si myslim, ze by bylo dobre napsat pro ostatni lidi, ktere muze takovy clanek inspirovat, ze 250V na kondiku nestaci!
Je sice pekne psat clanky o tom ze spousta aktualni elektroniky umira na kondiky. Ale muze to byt kontraproduktivni. Bojim se, aby to za chvilku nebylo tak ze kazdy ajtak bude zaroven menic kondiku (tak jako si vetsina zedniku mysli ze jsou elektrikari).
Je to také Xko, na taková napětí nic jiného nepatří.
Nikdo z tebe pitomce nedělá, jen jsem poznamenal, že na životnost má dopad nejvíc napětí resp. pulzy. A pokud se to samo zahřeje, tak to platí exponenciálně. Nikdo neřekl, že to co píšeš není pravda. Jen co já vím, je to HLAVNĚ o napětí. Zbytej jen snižuje napěťovou odolnost. Nebo má za následek vnik napětí.
X2 třída, by podle specifikace, měla snést 2.5KV pulzy (pro menší kapacity, jinak je to vzoreček, co si z hlavy nepamatuju). Ono jde spíše o X, Y třídy a podobně. Nic tě nenutí v tomto případě pouzívat X třídu, protože nepřekračuješ izolace. Dají se použít daleko kvalitnější kundíky nez "X" class. Když jdeš přez izolace, je to jiná. V tom případě je nutná třída Y (a papírová certifikace, jinak nedostaneš razítko). Např. pokud jdeš přez dvojitou izolaci, tedy Y1, musí snést 8KV pulzy (mimo jiné).
Nicméně, i mezi subclasama ixek jsou rozdíly. Krom toho, folie, v obecné podobě, se používají hodně 630AC (i víc) pro tyhle účely. Navíc normovanej pulz není ten samej pülz, co lítá v reálu. A každej pulz degraduje kapacitor sám o sobě. Nakonec, výrobci dělají X2 i pro daleko větší pulzní napětí, než vyžaduje samotná norma (ne pro srandu králíkům). Je to to samé, jako "ESR" (a teplota/vysychání) co řešíš dokola od ve zdrojích. Také to pojede s větším ESR, ale to bude stárnout mnohem rychleji, na vnitřním R budou větší ztráty, což bude větší teplota, což znamená větší ESR... A nakonec se se to nafoukne a elektronika za tím to vzdá :)
Není X2 jako X2 aneb pro Evropu by to stejně mělo být 275AC nebo 300AC pokud mně pamět neklame... Ale prakticky stačí 250. Běžně se ale koupí 275/300...
Nakonec stejně skončíme u toho, že to je o "značce" ala klasický elity. Papír a forma snese všechno. Faktem zůstává, že (asi) většina "X" kapacitorů made by PRC by testama neprošla. A rozpadla by se v prvni půlce testu :)
Stejně tak jako drtivá většina PC zdrojů nemůže splnit EMI/EMC a přesto se prodávají, mají CE (ikdyž není CE jako CE) a některý i certifikaci....
R.
Odpovídal jsem na willcz. Každopádně, oproti původním jsou X pořád skok o řád…a jinak, až mi řekneš, kde vůbec v ČR koupit slušné fóliáky s kapacitami 1+ uF, na vysoká napětí, s rozumnými rozměry a za rozumnou cenu, pak ty připomínky mají smysl…a ideálně aby to bylo v Praze a měli otevřeno o víkendu. No?
V tomdle debilním banánistánu nejsou ani pitomé slušné N-FETy (stačily by mi klidně xxN50), a lepší to nebude. Já prostě nemám prostředky na to, abych si tahal ze zahraničí VŠECHNO. Postupně, možná, když to prodám. Třeba 18N50 seženu v Číně za <30 Kč (včetně dopravy a režimních výpalných). V GESu 220 Kč. Takže odněkud vykuchaný X2 oproti no-name fóliáku bez certifikace mi přijde jako rozumný overhead. Až se začnou používat X kondenzátory všude, tak se můžeme začít bavit o tom, jak to vylepšit o krok dál…
Popravdě, v ČR se téměr nic koupit nedá :( Obvykle kupuju u RScomp nebo Farnellu, ty mají "lokální poštovné". Nebo pak Digikey, Mouser, ... Zrovna teď budu brát, tak jesli něco chceš, můžu to přihodit (mám toho tolik, že poštovný je 0. Nejspíše to bude Digikey). U RScomp je vůbec úžasný, že obědnáš pár věcí (za 5ti kilo) třeba. Něco přijde z polska neco z německa (různý sklady). Na 3 balíky. Faktura za 2 tejdy z GB :) Poštovný pořád jedno. Globalizace v praxi. Ten 18N50 ma RSko za 45 korun. Farnel je má taky, okolo 50-60 (kusovka). S broukrama je dycky problém. Oni koupí nějaké množství, třeba 100K a mají suprovou cenu. Příště už koupí jen 5K a cena je v ...
Ovšem pozor na jednu věc. Třeba "ST" co koupíš od výrobce ST a z číny (a následně GME/GES) nemusí být skutečně od ST. Má to jen ten potisk :)
Taky jsem párkrát kupoval přím z číny nebo honkongu, třebas ETH trafíčka, co rádi odcházej při bouřkách :) Poštovný pár korun a za 4 dny jsem to tu měl. Jindy je poštovný tak drahý, ... Nepochopil jsem tak drastický rozdíly.... Ty trafa se dali koupit po celém TRAYi pouze. Cenou se to ale vyplatilo, než jich koupit 5 a poslat si je odjinud. Dtto některé ETH čipy, co pro změnu odchází v dreamboxech. Těch si nechal kamarád pár poslat za směšnou cenu a fakt přisli. Po měsíci :) Nedávno jsem brali v číne SCSI disky. I přez šílený poštovný (váha) stály míň než půlku než nejlevnější v CZ.
Co Nfety. Oni se u nás nedají kopit pořádně ani některý 0603 generika běžných řad. O 0402 nemluvě...
Ad kundíky, například, 470nF (teď nevím jakou měla ta pračka na nádobí) stojí pro 275AC okolo 20kč. 300V AC asi 22 (kusovky). 400V už 2násobek. Všechno značky. Je fakt, že "generic PRC" stojí v GME/GESu několik kč. Tam je zase opačnej problém než cena, co je pořád nízká. Nikdy nevíš, co vezmou příště. U konektorů to je průser, desetina milimetru sem, desetina tam... Často není k dispozici ani reálný PDF a když jo, víš prd, co bude příště.
V banánistánu máš šanci jen s těma, co vozí za rozumný poštovný (do 2 stovek). Ideálně EU, protože neskáče clo a nečekáš na bandu úřednických dementů. Vím jen o Farnelu a RSComp. Pak jsem narazil na více firem, co berou digikey/mouser/... tak, že vemou menší zakázky a dávají do větší a pak přeposiláji v čechách. Zkušenost mám ale nulovou.
A víš co je nejhorší ? Když zjištíš, že drahý součástky, kterých typově potřebuješ víc, mají nejlevnější křižově mouser/digikey :)
U polovodičů hodně funguje koupě u výrobců, TI, Freescale, Linear, Maxim ... Mají rozumné kusové ceny a obvykle přijatelný poštovné.
Na druhou stranu buďmě rádí za atlantický oceán. Dokážeš si představit žít s tou bandou pitomců na jednom kontinentu ? :)
R.
Na plac ohledne soucastek je casto odpoved prave Farnell. Pokud zbozi objednas do cca 16 hodin a je skladem, tak jej mas druhy den na stole. Sice ma Farnell obcas uplne silene ceny,ale platis za dostupnost a rychlost. (podobnych obchodu je ale vic a da se vzdy najit nejaky kompromis)
Priznam se ze nechapu lidi kteri jeste nakupuji u mistnich prodejcu, sluzby jsou hruza, dodaci lhuty velke a zbozi cinske kvality. (hlavne polovodice s logem GM)
Nj, to se vyplatí, pokud někdo něco chce opravit *hned*, to je fakt, bohužel většina lidí kouká na cenu až v první řadě, takže je to nejzajímavější co nejlevnější.
Nicméně mám domluvené nějaké věci u číňana (jeden z těch mnoha menších přeprodejců, občas si píšu s jednou příjemnou slečnou co tam dělá na prodeji :-)), údajně to je všechno originál, zkusím pro začátek Chemi-Cony KYA, které snad nemají nikde jinde (Digi-Key neměl naposled an iv nabídce), a jestli to bude OK, začnu brát asi většinu od nich. Ale zatím i třeba generic prodejci z eBay mě nikdy nezklamali a většina z nich má originální značkové součástky, aspoň to říkají.
Jelikož tam ty menší firmičky stejně všechny přeprodávají od pár supermega distributorů, tak to můžu mít tady DHLkem cca za tejden a ceny v tom množství +- stejné jak od jiných distributorů. Namátkou jsem zkusil českou pobočku Wittingu, honí si triko jak jsou výhradní místní distributor, a dodací lhůta těch nových kondenzátorů - držte se - 14 týdnů :) A maloobchod u nich neexistuje ani u toho, co mají na skladě.
Nepreháňate to s tými článkami? Za chvíľu sa to tu zmení na kútik opravárov elektroniky. Nechcete sa v Diit nad tým zamyslieť. Mám pocit, že smerovanie tohto webu ide zlým smerom. Chápem, že ste sa z optickým mechaník a médií museli preorientovať na všeobecnejší prehľad. Ale zase opravy elektrotechniky keď naberajú na množstve väčšom než je zdravé už nie je moc dobré. Vážim si vedomosti a skúsenosti Behemota, ale mám pocit, že tento typ článkov dostáva už moc veľa priestoru.
Je to len môj názor a rešpektujem názor väčšiny.
Nutí tě to někdo číst? Ber to jako bonus a spestření
Zrovna mě se to zamlouvá, jde tu krásně vidět, že i ajťák dokáže opravit myčku :) člověk by toto normálně nehledal a je to zábava to číst.
*zpestření
Správaš sa ako keby ťa niekto nútil to čítať...
Ty aj warman ste ako zadubenci. Sranda, ako sa kedysi čisto IT server zvrhol na niečo úplne iné. A pritom sa všetky opravy dookola točia okolo výmeny blbých kondenzátorov. Nechcem sa dotknúť Behemota, ale ako warman napísal, keď ajťák dokáže opraviť. Tak nie je to pravidlo, kedysi čo čech (slovák) to zlaté ručičky a každý vedel opraviť všetko. Za socíku a pri danom vývoji to bola nutnosť. Dnes je doba špecializácie a chcem vidieť ajťáka, čo dokonale pozná a rozumie (nedajbože prevádzkuje) aj IT aj elektrotechniku. A nech sa neurazí Behemot, ale rád by som od neho počul, či sa považuje za ajťáka.
Ja osobne nemám elektrotechnické vzdelanie, ak nerátam nejaký ten semester na univerzite. Moja oblasť sú OS, Servre, siete, ale rozumiem sa aj do HW, ale nie tak, aby som ho opravoval. Viacmenej mi odišiel obraz na LCD TV a tiež mi došlo, že keď zvuk ide, tak asi niečo v napájacej časti. Zložil som plastový kryt, zložil som plechový kryt, odmontoval dosku s napájaním (doska s elektronikou bola zvlášť), identifikoval nafúknuté kondíky, dal to prepájkovať kamošovi a TV ide pekne ďalej.
Ale veľký problém je, že tieto články o opravách zdrojov a TV začínajú byť nudné a točia sa dookola o výmenách kondíkov. Tu sa z tých opráv začína stávať pre kutilov kult. Tieto blogy, články by mali patriť na špecializovaný server.
Chápem, čo chceš povedať, rešpektujem to, ale keďže som nedavno takto pomocou kámoša spojazdnil monitor Fujitsu Siemens P19-2 (zatiaľ tu nebol www.prad.de/en/monitore/review_fujitsu_siemens_p19-2.html), tak tieto články beriem ako užitočné info, ktoré na špeci fóre hladať nebudem a kde by to zrejme i tak bolo pre mňa priveľmi komplikovane napísané. :) Vymenil sa kondenzátor a bolo.
Možno by som to vnímal podobne, ale vzhľadom k tej užitočnosti mi to teda zatiaľ nevadí a nie je prípadne problém to v možstve článkov iných odignorovať, veď ich tu denne pribudne niekoľko. Zároveň je možné, že na tieto "opravy" príde suché obdobie a nebude ich tu zrovna toľko. :)
Nepřehání.
Já tyhle články čtu rád. Jednak mne zajímá "co je uvnitř" věcí, které se mi nedostanou do rukou. A druhak veřejné odhalování ukrytých ošizeností je velmi žádoucí.
už tady chybí jenom autoservis, ale možná časem.... :o)
No dnes je v autech pekna hromada elektroniky, to uz neni jako S120L kde vrchol elektroniky bylo osuntely radio. A verte ze v autech je to jeste horsi, posere se nejaka blbost a pres ridici jednotku vam to znefunkcni cely auto, servis nutnost a jen za napichnuti a diagnostiku lepite neskutecnou sumu protoze diagnosticky software stoji legalne statisice.
To pak vznikají extrémy, kde ti umělci neumí poznat, natož opravit, mechanickou závadu, kterou elektronika nediagnostikuje, že…
Zial drviva vacsina takych umelcov vie iba vymazat chybovu pamat.. ale prist na skutocnu pricinu poruchy (a nie iba slepo menit diely) je casto velky problem..
Hmm, tieto clanky su jedny z mala, ktore ma zmysel citat medzi tym vsetkym bordelom co vo svete prichadza, a su vitanym sprestrenim.
Nechci hodnotit, zda to sem patří či nikoli...
DĚKUJI za rozšíření obzoru a nové informace...
Naopak, takovéto články sem patří. A mělo by jich tu být více. Chápů že někdo, kdo do toho nevidí, to nebude akceptovat, ale z toho že se z DIIT časem stane klub mladých radioamatérů se rozhodně nebojím.
No práve toho sa ja bojím.
se stávající redakcí se toho fakt bát nemusíš. ač to třeba já s pájkou také umím hodně dobře, nemám nejmenší potřebu o tom psát. naopak beru behemotovy články jako příjemné zpestření a vhodné doplnění naší skladby článků. a myslím, že je potřeba stále a stále dokola upozorňovat na to, jak výrobci šidí elektroniku a kondenzátory speciálně. když tuhle osvětu dělat nebudem my, tak kdo? živě.cz?
Naopak je to velmi přínosné. Možná vy jste sofťáci a zcela vás to nezajímá, protože tomu nerozumíte, ale nás železáře toto zajímá. Navíc proč nenasát další znalosti zdarma, když je někdo ochotný se o to podělit. Ale pokud se vám zdá, že je lepší koupit novou myčku, než vyměnit kondenzátor za pár desetikorun...nuž potom....
Totéž se mi stalo s foliovníkem v pračce. Když bylo víc prádla, tak se nerozběhlo ždímání. Jasný problém rozběhového kondenzátoru, který měl mít 16uF a měl 7,5uF. Jako stará škola jsem kukal jak štajgr na zapalovač v rubani, že se elektroda nanáší na jakousi umělohmotnou folii, na které to prd drží. Zlaté papíráče TESLA. Ztráta kapacity vznikla tím, že se souvislá elektroda nějakým způsobem rozdělila na ostrůvky, takže to vypadalo jak kůže ze žirafy. No nakonec mě to ani nepřekvapilo, když jsem se podíval, kdo že to ufachčil. Za tři kola jsem koupil kondenzátor AEG ještě z dob, kdy svět byl v pořádku s německou kvalitou a pračka už načíná 20 rok provozu.
Článek je označen jako blog, kde může být v podstatě cokoli. Klidně to může být i o opravách auta. Ostatně tam je taky elektronika (a ne málo ;).
Behemote, můžu ti předat při nějaké příležitosti do opravy jeden VHS rekordér Panasonic? Nechal bych ti to třeba v redakci CDR. Mám dojem hraničící s jistotou, že to budeš schopen opravit ;) (i já jako laik poznám, že se některým kondíkům udělalo nevolno, ale to je tak všechno).
WIFT, nie že môžeš, ale musíš. A Behemont nech o tom napíše článok, ako je ten dnešný (a vôbec, je mi jedno či, je to článok alebo blog, hlavne, že sa to dobre číta a je to zaujímavé).
A hlavne nech je to slaboprúda a silnoprúda elektrotechnika. :-)
Poslat můžeš, ale nemůžu nic slíbit. Jestli to nejsou jenom kondenzátory a chceš to na jistotu, podívej se po opravářích z 90. let, ti se na to tehdá specializovali. Babiččin Daewoo jsem nedal…ale součástky tam byly zajímavý, teď jsem ještě kuchal autorádio a já absolutně nechápu, jak byli schopni takovou strojovnu vymyslet, natož vyrobit. Tomu se teprv říká strojírenství.
Když si ještě vezmeš CRT monitory, jak taková monstrozita je schopna uřídit uzoulinký elektronový paprsek a při ohromnýcvh rychlostech tím něco čmárat, tak podle mě v 90. letech byl vrchol elektrotechniky. Dneska se to všechno jen litograficky načmárá a nacpe do jednoho pouzdra (ať už se používá wafer, nebo třeba skleněný substrát) a pak připájí na desky. To není žádná technika, tam si jedny týmy dělají obvody a druhé to zplácají dohromady a nikdo nerozumí celku už ani u toho výrobce…
Nene, dnes je vrchol elektroniky WiFi a hlavne pevne disky. On ten disk spis odhaduje co to tam je za data, nez aby rozlisoval nejake magneticke poly jak nas to kdysi ucili :) Proste ohromne DSP a jede se. WiFi temer totez.
Bezdrát je hrozná alchymie, ale taky proto to mnohdy funguje velmi zoufale až vůbec a normovaných rychlostí člověk nedosáhne ani na 10 cm s přímou viditelností dvou zařízení. Myslím, že toho snad nedosahují ani laboratorně.
Co se týče disků, s něčím takovým pracovat je dost síla, ale výroba je už dneska obyčejná litografie…
Nicméně zkus si někdy kuchnout lepší videorekordér nebo autorádio a podívat se, co je uvnitř. To je vrchol tehdejšího strojírenství, nejen to vymyslet a vyrobit, ale i všechno smontovat dohromady, to je umění. A tohle podle mě byl schopen vymyslet i jen jeden člověk…
Jsem par SVHS mechanik rozebiral, pripadne vrcholne modely VHS - to je docela uzasne, jak jsou tam treba jen dva motory na vse - jeden toci a druhy zarazuje "prevodove stupne" - funkci :) Zrejme motory jsou drazsi nez mikrokontrolery nebo pasivni mechanika..
Záleželo na typu. Já měl v SVHS 4 motory - hlavy, posuv, řazení funkcí a vkládání kazety.
Jednou z nejzajímavějších, co jsem kuchal, byla TV Telefunken z konce 70. let. Už to mělo IO s nízkou integrací (na PAL dekodér byly třeba 3) a nejmodernější částí byly obvody ultrazvukového DO a taky integrované digitální hodiny kreslící na obrazovku. Obrazovka byla in-line a měla upravené konvergence tak, že šlo posouvat zvlášť červenou a modrou, zatímco u běžných in-line se to nastavovalo 6 kroužky a nastavení se vzájemně ovlivňovalo. Němci si s tím vyhrály, součástky na deskách byly vyrovnány do řad jak vojáci, všude nakresleny signálové cesty i osciloskopické průběhy. Nic takového jsem už neviděl.
Mal som tu cest vidiet v Nemecku zachovany plne funkcny kus prveho serioveho elektronickeho televizora E-1 (Einheitsfernseher), ktory sa mal vyrabat na jesen 1939.. bol to spolocny navrh velkych nemeckych firiem (aj ked asi najvacsi podiel mala Telefunken), uzasna konstrukcia, pravouhla obrazovka (u nas este prvy Tesla televizor o 15 rokov neskor mal okruhlu).. a na svoju dobu vyborne technicke parametre!
Podobne ako prvy farebny televizor RCA CT-100 pre NTSC v 1954.. obrazovka sice malo vydrzala (klasicka delta s dierovanou maskou), ale mala vynikajuce farebne podanie a siroky rozsah farieb.. NTSC bola genialne navrhnuta norma (a zaklad pre SECAM, PAL)!
NTSC byla navržená geniálně, jen ne do reálného prostředí, zvlášť ne do omezené šířky pásma v US. Proto se to překládalo jako Never The Same Color :-) Teprve PAL z toho udělal spolehlivou normu, samotné NTSC pak pomohl až nástup keramických mezifrekvenčních filtrů, které měly stabilní fázovou charakteristiku. Ale stejně u všech NTSC přijímačů muselo zůstat nastavení barevného tónu = korekce fázové chyby.
Barevné podání původní NTSC bylo skutečně lepší, jenže pak jako v mnoha případech vyhrála cena nad kvalitou a v 60.-70. letech gamut změnili - s tímto omezením umožňovala technologie vyrábět obrazovky s vyšším jasem.
Rozhodně souhlasím když tu jsou články podobného charakteru.
Zdravím, hledám někoho, kdo by mi poradil s opravou myčky a tahle diskuze je tématicky asi nejblíže, i když je staršího data. Má někdo zkušenost s touto myčkou nádobí https://vas-pomocnik.cz/mycky-nadobi/whirlpool-adg-321-recenze/ ? Přívod vody je v pořádku, mechanismy v myčce, alespoň co se dá ručně vyzkoušet, fungují, ale umývá pouze spodní patro, nádobí v horní zásuvce zůstává z poloviny špinavé. Napadlo mě, jestli nemůže přitékat málo vody, ale to bude hovadina. Nápad, tip, rada? Byl bych vděčný, raději myčku opravím (pokud budu vědět, co je špatně), než bych kupoval novou ;-) Díky :-)
Ano tuto myčku máme,
takto na blind ti je velmi složité poradit. Podívej se sem: https://www.arecenze.cz/recenze-mycek/ a zkus tam najít tento druh taky :). GL.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.