Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Šikula.
Všechny využívané výrobky dotažené k masivnímu používání jsou vždy založené na jednoduchém principu. Díky tomu tykovéto věci jsou jednoduché, funkční a hlavně spolehlivé.
Pán Bůh ať mu to oplatí.
Ten nadpis je jak z Novinek nebo Blesku - "bez kterého by neexistovaly digitální fotoaparáty" - to je holy nesmysl, asi tak v rovine jako bych napsal ze bez Marie Curie by neexistovaly atomove elektrarny, nebo bez Fleminga antibiotika. Ty osobnosti jsou vyznamne a posunuly vyvoj v nejake oblasti dal, ale kdyby ne oni posunul by ho casem nekdo jiny. Konkretne zrovna u Bayera si myslim ze by to netrvalo nijak dlouho.
Jenomze Marie Curie objevila radium a polonium (mimo jine), stejne jako Fleming objevil plisen z ktere sel ziskavat penicilin.Bayer ale neco vynalezl, takze nebyt jeho, tak by to neexistovalo, pokud by to nevynalezl nekdo jiny.Jestli teda chapes rozdil mezi pojmy "objevit" a "vynaletz", dost lidi s tim ma problem.Muzeme pak casto cist, ze Edison objevil zarovku a nebo ze Doppler vynalezl cerveny posuv.
No já si spíš myslím, že na bayerovu masku by přišel i někdo jiný, ona plyne z povahy vnímání barevného spektra člověkem, kde zdvojená zelená část je dána tím, že jasová složka v zelené je lidskému oku nejbližší. tohle by při vynalézání masky aplikoval i někdo jiný. Bayer měl prostě tu historickou kliku, že pracoval na daném oddělení kodaku v době, kdy se to vyvíjelo.
jinak ano, nadpis je nepřesný až bulvární. rád bych jej měl přesnější, ale to by byl prostě příliš dlouhý a složitý. druhá možnost je jej pokrátit na základní fakt -- " zemřel BB", ale to zase nikomu nic neřekne. tento nadpis jsem zvolil jako ještě přijatelný kompromis, snaha o bulvár to opravdu nebyla.
Nekdo by to urcite vynalezl, ale urcite by to nebylo identicke, nekdo jiny by to resil ponekud odlisne.Dnes mame spousty soucastek, ktere delaji v podstate to same, ale konstrukcne se dost lisi.
Nadpis je zjednoduseny, ale od toho je to nadpis, to podstatne je v clanku.Pokud by mel nadpis vystihovat vse co je v clanku, tak uz by to nebyl nadpis, ale samotny clanek.Cilem nadpisu je prilakat ctenare, aby mel chut si clanek vubec presit.Pokud by byl nadpis "Zemrel xy", ktery by nepriblizil o co v clanku jde, tak by moc ctenaru neprilakal.
Dá se předpokládat, že by to identické bylo, protože podobné principy se už tehdy běžně používaly jinde v TV technice. Jen on byl přímo u vývoje CCD, kde to mohl aplikovat.
U elektronkových jednočipových kamer se maska také používala, i filtry byly zvoleny podobně (R,Y,B), jen nemaskovaly pixely (které u elektronek neexistovaly), ale tvořily šikmé pruhy. Výsledkem byl signál, který měl v základním pásmu Y a ve vyšším pásmu (podobně jako PAL) R a B.
Crop rotation in the 14th century was CONSIDERABLY more wide spread after John Lloyd invented the the patent crop rotator :-)
(Jeste by se dalo mluvit o tom, jak Edison objevil ze wolframove vlakno ve vakuu pri pruchodu elektrickeho proudu sviti, ale co je k vynalezani na cervenem posuvu ...)
To nikdy nelze říci. Je to vynález, věc která před tím nebyla a přestože se nám to dnes jeví samozřejmé a prosté tak se vynálezci mohli mnoho let motat v nějakém kruhu neaplikovatelných řešení - což platí neustále. Taky mohl někdo vymyslet průmyslově použitelné barevné LCD pro obrazovku hned a nemuseli jsme se desetiletí ozařovat CRT děly. :-)
Každopádně většina fotografů ví, že ta maska v jeho kameře je Bayerova, takže čest a věčnou slávu panu vynálzci.
Něco vynalézt lze jen tehdy, kdy to umožňuje úroveň znalostí a techniky. V době vynálezu CRT obrazovek neměl svět na vynález LCD prostě šanci. Uvědomte si, že je to skok od analogové k digitální technice - digitální technika na každý stůl v elektronkovém provedení je naprosto nemyslitelná.
Bodejť, to byla jen nadsázka. Vynálezy otvírají cestu k dalším vynálezům.
Většinou se stejný nebo podobný vynález objeví na několika místech ve skoro stejnou dobu. Je to proto, že teprve až jsou k dispozici všechny potřebné technologie, tak to lze poskládat dohromady.
Je zajimavy, jak se kompromisni reseni dostalo do celyho sveta, ale dokonaly reseni (Foveon) se chudak porad ne a ne poradne rozsirit.
Nebude to náhodou tým, že to dokonalé technologické riešenie je príliš finančne náročné pre masové rozšírenie?
V tomhle pripade ne. Kdyby se foveon vyrabel od zacatku jako to bylo s CMOS, vsadil bych se, ze by se cenove pohyboval na stejne nebo velmi podobne urovni.
Foveon se nemohl vyrábět od začátku, protože je technologicky mnohem náročnější, je to prostorově uspořádaný čip. Navíc jednotlivé vrstvy zároveň tvoří optické filtry. Z tohoto hlediska je dodnes jednodušší vyrobit barevně věrnější klasický čip než Foveon.
To není finanční náročností, to je tím, že ten dokonalý Foveon je ve skutečnosti méně použitelný v praxi. Pohlcování světla vrstvami, ležícími na sobě, neumožňuje používat vyšší citlivost - foveon ztrácí obraz v šumu na mnohem vyšší intenzitě osvitu, než snímač s Bayerovou maskou se stejně velkými fotodiodami. Takže zatímco Bayerem pohodově fotíte na ISO 3200 a nouzově na ISO 12800, s Foveonem máte na ISO 800 skoro utrum. A to je to, co se u většiny fotografů počítá - digitály díky tomu umožňují fotit věci, které optochemickou cestou prostě nebyly možné, zatímco v tomhle Foveon zůstal na úrovni té chemie. Možná by se tomu dalo trochu pomoci intenzivním vývojem a zlepšováním - jenže intenzivně vyvíjet Bayera je jednodušší a levnější.
"jenže intenzivně vyvíjet Bayera je jednodušší a levnější." Asi jsi na to kapnul. Nekomu se do toho proste nechtelo, kor kdyz uz Bayer existoval a mel takovy zazemi v Kodaku.
Ono taky asi jde o to, kde mají obě tyto technologie své meze.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.