Zen 3 oproti Zen (1) posunul herní a aplikační výkon o 70-90 %
K příležitosti konce roku připravily dvě redakce shrnutí výkonnostních posunů procesorů AMD od prvního Zenu doposud, tedy po Zen 3. Obě srovnání vyšla podobně…
Od vydání prvního Zenu utekly bez dvou měsíců a pár dní čtyři roky. Konec roku a možná i současná vysoká poptávka po procesorech přiměla redakce dvou německých webů rekapitulovat. Golem a 3DCenter připravily shrnutí vývoje výkonu od první generace Zenu, kde srovnávají výkon osmijádrových modelů. Nejde tedy o posun od nejvýkonnějšího modelu k nejvýkonnějšímu; je limitován na osmijádra a tím i na frekvence, které tyto modely mají. Zatímco v generaci původního Zenu dosahoval nejvyšších taktů právě osmijádrový model, dnes je nejvýše taktováno šestnáctijádro, takže nejde o plný potenciál architektonických možností Zen 2 a Zen 3.
I bez něj jsou výsledky zajímavé. Golem předkládá, že aplikační výkon stoupl (díky vyššímu IPC, vyšším taktům a podpoře rychlejších pamětí) o 72 % a herní výkon o 81 %.
| takt | aplikace | posun | FPS | min-FPS | posun | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 5800X (Zen3) | 3,8/4,7 GHz | 189,0 % | 27% | 175,7% | 184,2% | 25% |
| 3800X (Zen2) | 3,9/4,5 GHz | 148,4 % | 28% | 141,5% | 147,6% | 20% |
| 2700X (Zen+) | 3,7/4,35 GHz | 116,1 % | 16% | 119,7% | 123,1% | 23% |
| 1800X (Zen) | 3,6/4,1 GHz | 100% | - | 100% | 100% |
Podle 3DCenter stoupl aplikační výkon o 89 % a herní o 76-84 %.
Při této příležitosti se hodí připomenout, že existují dva způsoby, jak chápat a hodnotit herní výkon. Při jednom z nich nás zajímá praktický herní výkon, tedy co by uživateli konkrétní grafické karty (zpravidla high-endu) přinesl upgrade z procesoru A na procesor B. Testují se obvyklá herní rozlišení při obvyklých FPS (řekněme třeba 40-90 FPS, zkrátka jde o takové nastavení, ve kterém uživatelé reálně hrají). Z tohoto hlediska je téměř jedno, jaký moderní procesor hráč použije, protože při jmenovaných FPS je limit výkonu na straně grafické karty a vliv procesoru se projevuje až na výjimky v jednotkách procent.
Druhý způsob se snaží zhodnotit herní výkon procesoru nezávisle na grafické kartě. Hra je tedy nastavena na nejnižší možné rozlišení a nejnižší možné detaily. FPS jsou pak limitovány procesorem a nikoli grafickou kartou. FPS dosahují více než sto (často několika stovek) FPS a výsledek ukazuje čistě potenciál procesoru. Takové měření může napovědět uživateli, který plánuje nákup procesoru, na kterém v budoucnu vystřídá několik výkonných grafických karet.
Každý způsob testování a náhledu na situaci vypovídá o něčem trochu jiném, ke každému lze najít zdůvodnění, proč má takový přístup smysl. Důležitá je však jedna věc: Zůstat u stejné metodiky, ať se testují procesory jednoho nebo druhého výrobce.
