Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Nění kam se hnát.
Počet mega transakcí za sekundu moc nepomůže, pokud ostatní parametry jsou k ničemu.
Test dopadu rychlsti DDR5 na výkon:
https://www.techpowerup.com/review/ddr5-memory-performance-scaling-with-...
Dnes by konečně měl začít prodej desek s X870 / X870E čipsety.
Uvidíme, jestli se něco změní.
ona je otazla jestli to desktop procesorum neco prinese, kdyz zasahne delicka,
pro apu by to mohlo byt zajimave
CUDIMM zachovává CAS latence a zvedá takty na dvojnásobek.
Takže reálná latence klesne pod 10ms a propustnost stoupne na dvojnásobek.
Jak by tomu měla delička 1:2 ublížit?
Dělička rozhodně ubližuje iGPU výkonu. Nevím proč ale vím to z praxe. Na 5700G iGPU výkon bylo lepší například než 1:2 na 4600 pametětech mít raději 1:1 4400, obecně platí že něj je mít co nejvíc, co lze ještě udržet na 1:1.
Protože 4600 a 4400 je tak malý rozdíl že se projeví propad výkonu způsobený deličkou.
Ten nastane protože IF (Infinity Fabrik) pojede 2300 místo 4400 a to je velký rozdíl.
Ale dopadne to úplně jonak, když budete porovnávat 4400 vs 8800 při stejných CAS.
Což je reálný přínos CUDIMM.
IF pojede 4400 v režimu 1:2.
Propad výkonu bude nulový.
Budou jenom výhody. Větší propustnost a nižší odezva.
jenže na DDR5 APU bude zase jiný scénář, něco jako buď 7800 1:1 nebo 8800 CUDIMM 1:2. Jste si jistý, že těch 1000Mhz vůbec dorovná propad způsobený děličkou?
Zřejmě máte na mysli LPDDR5?
Což porovnávat s DDR5 není fér.
Když k těm taktům neřeknete CAS, tak se z toho nedá nic vyvodit.
V minulém článku o CUDIMM zaznělo:
"Prozatím je znám modul společnosti ASGARD, která se pochlubila CUDIMM DDR5-9600 s latencí CL44"
A to jsou velmi slušné hodnoty.
To zpomalení zapnutím děličky (asynchronní režim) mám otestované na APU Ryzen 5600G na Asrock Deskmeet X300 se starými, celkem levnými paměťmi HyperX s XMP 3200 MT/s. Při automatickém taktování přes BIOS se IF zastaví na 2000MHz, což odpovídá rychlosti paměti 4000MT/s. Při zrychlení paměti nad tuto hranici a přechodu do asynchronního režimu hodnota FPS klesla a na původní hodnotu se dostala až při rychlosti RAM 4400 MT/s. Příčinou propadu FPS je snížení vnitřní frekvence řadiče paměti na polovinu a odpovídající zpomalení předávání dat mezi pamětí a procesorem. Při RAM 4400MT/s běží vnitřní sběrnice IF stále na 2000Mhz, ovšem řadič RAM netiká na 2200Mhz (jako v synchronním režimu), ale jen na 1100MHz. Je to obrovský propad frekvence, ale jeho vliv není moc velký. Zdá se, že díky charakteru programů, mezipamětem v řadiči RAM, v iGPU i v CPU a menšímu využití adresace a přenosů s pamětí, nemá to snížení kmitočtu řadiče až tak dramatický význam.
Při automatickém taktování přes Ryzen Master jsem se dostal na IF 2267 MHz a tedy v synchronním režimu na rychlost RAM 4533 MT/s. S touhle pamětí po přetaktování iGPU na 2350MHz běhá SoTR při 1920x1080 na low a nejlepšími texturami s průměrnými FPS 49 a minimem 39, což je slušně hratelné. Ještě zkusím utáhnout časování, protože ten Ryzen Master dává dost velké hodnoty. A mám vyzkoušeno, že samotné zvyšování přenosové rychlosti RAM, bez nastavení rozumně nízkého zpoždění (latency) přístupu do paměti už FPS moc nezvyšuje.
Gratuluji, já dotáhl na 5700G IF na ještě vyšších 2333mhz a tedy na 4666Mhz na pamětech certifikovaných do 4600 bez ponížení CL. Bohužel při TDP škrcení na 35-45W celého APU (fanless chlazení) jsem musel jít dolů na 4400Mhz ala 2200mhz IF.
Od AM5 monolitických APU mám tedy poměrně vysoká očekávání a CUDIMM mě zajímají. Už už jsem chtěl jít do "běžných" 8200Mhz DDR5, teď počkæm na CUDIMMY
U mne to asi brzdi ta pamet, protoze na starsi desce se mi ji nepodarilo dostat pres 4266 MT/s. Kmitocet IF bohuzel nejde nastavit vys, nez na takty RAM, tak jeho maximum nemuzu overit.
To, ze snizeni TDP ovlivni funkcnost pameti mi prijde zvlastni. Je ale otazka jestli neni problem spis v nastaveni CPU. Napriklad Curve Optimizer (CO) se doporucuje nastavovat az po odladeni pameti a vsech nastaveni. Ja ho pouzivam, protoze snizuje prikon a teplotu. Ten Deskmeet x300 sice CO nepodporuje, ale da se mu vnutit pres Ryzen Master.
Pouzil jsem automaticke mastaveni offsetu, ale pri hrani na iGPU mi komp obcas bez varovani spadnul. Zkousel jsem snizovat takt pameti, ale nepomahalo to. Kdyz jsem pustil dukladny test v Test Memory 5, tak pamet vykazovala obcas chybu. Zkusil jsem vypnout CO a vsechno behalo bez chyby. Tak bude potreba najit jadro, co dela problemy a trochu mu upravit offset.
https://www.techpowerup.com/327126/g-skill-reaches-ddr5-9000-with-48gb-2...
DDR5-9000 CL44-56-56 with 48 GB (24 GB x2) kit capacity
Nikde tam není uvedeno, že je použito CUdimm
Takže to CL 44 s CUdimm asi není zas tak asfalt trhající hodnota.
CUDIMM nema nic spolocne s latenciou, takze neni mozne ocakavat extra nizke CL.
9000 CL 44 je rovnake ako 6000 CL 29,33. Ale CL musi byt nasobok 2. Takze realne je to ekvivalent 6133 CL30.
CL je navyse zavisle od voltaze.
Az tam das 1.55V tak z toho zrejme dostanes i 9000 CL40.
CL (CAS latence) roste s taktem.
Porovnávate jablka a hrušky.
9000@44 = 9,78 ns
Což je na poměry DDR5 extrémní hodnota.
Ale dají se takové paměti najít a koupit.
9600@44 = 9,17 ns Což je na poměry DDR5 asfalt trhající hodnota.
Dále se píše (odkaz níže)o
9200@42 CUDIMM modulu. Což dává rekord trhající 9,13 ns. Takové DDR5 na trhu nejsou.
A to jsou první vlaštovky. Vzpomeňte na první DDR5 a jejich katastrofalni CL. Věřím že se to podaří dostat pod 9 ns. Což je i na poměry DDR4 slušná hodnota. Nebude to snížením CL ale spíš zachováním CL44 a zvednutím taktů na slibovaných 10 GHz:
https://diit.cz/clanek/arrow-lake-ma-podporovat-ddr5-8000-az-ddr5-10000-...
To koľko stáli 4,4GHz DDR4?
3300Kč?
https://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=patriot+viper+steel+ddr4+16gb+2x8gb...
Ale předřečník píše o OC. Tak nevím.
40 vs 130€? A to se vyplatí! To vážne sa dá RAM pretaktovať nad papierový limit? Bol som v tom, že výrobca na lepší čip napíše vyššie číslo a teda aj cenu. Máličko ma láka urobiť OC u svojich G.Skill F4-3200C16 na aspoň 3,6 GHz, len ma neláka reset UEFI keby PC nenabehol.
Jo a presne toto niektori nechapu. Z vysledkov v podstate vedie 6400 MT/s CL38 (posledna stastena pre mem:cont na 1:1) v tesnom 2-3% zavese 6000MT/s CL28. Chronicky lacny a okukany 64 GiB 2R kit 6000 MT/s CL36 by bol teda v strede a 1,5% od kazdeho. Rozdiely pri 4800 MT/s a 5200 a 5600 MT/s este nejake su, vzlast ak sa porovnava suntave 1,1V 4800 MT/s CL40 a 1,35V 6000 MT/s CL36-32. Ale REALNY rozdiel (postrehnutelny) medzi 6000 MT/s a 7200 MT/s je v podstate nepostrahnutelna nula, statisticka odchylka. Mozno +5% FPS pri hrach, co ale eliminuju (a v zastupeni rychlej RAM vybavia) CPU ako 3DX od AMD.
Niekto si proste mysli ze ked vymeni 6000 MT/s za 9000 MT/s, bude mat zrazu o 50% rychlejsi komp, lebo dal pamate s teoreticky o 50% vyssou priepustnostou s dokonca vyssimi latenciami. Dementnejsia myslienka snad ani neexistuje. U AMD aby sa eliminovat fakt ze controller ide na 1/2 frekv., tak tato nevyhoda za zacina stierat niekde medzi 7200 a 8000 MT/s, takze ak contr:mem na 1:2, tak sa to u AMD oplati az nad 7600 pripadne 8000 MT/s. Samozrejme REANLY prinos bude s kazdymi 1000 MT/s navrch nad tuto oblast asi tak 1-2%. No uuuzasne.
Druha strana mince je, ze Intel CPU (sice tiez x86, ale ina mikroarchitektura x86) tazia z rychlych pamati viac a lepsie ako AMD, ale ani tam samozrejme v ziaaaaaaaaadnom pripade neplati +50% k vykonu celeho kompu pri vymene 6000 MT/s za 9000 MT/s, rozdiel bude malinky zlomok toho pridaneho rozdielu.
"Intel CPU... tazia z rychlych pamati viac a lepsie ako AMD"
Tak to protože nemají 3D V-cache.
Tak zrovna s tím, že Intel CPU využije rychlost pamětí víc, si troufám nesouhlasit. U Intelu šly vždy použít rychlé paměti a jejich taktování fungovalo lépe, než u AMD procesorů, ale přínos vysokých rychlostí pamětí byl mizivý. Příčinou tohoto chování u Intelu je zřejmě asynchronní spolupráce paměti a procesoru, která funguje podobně, jako u AMD s velmi rychlými paměťmi běžícími nad dvojnásobkem maximální frekvence IF.
Výkon AMD procesorů s na nižších rychlostech RAM roste, protože vnitřní sběrnice (Infinity Fabric=IF) je taktovaná synchronně s řadičem paměti. Zrychlení paměti urychlí i přenosy uvnitř procesoru a tedy i jeho výkon. Po dosažení maximální frekvence IF se přechází do asynchronního režimu, kdy při zrychlování paměti zůstává rychlost přenosů uvnitř procesorů konstantní a výkon s rychlostí paměti roste jen velmi málo. Přesněji řečeno, při rychlosti RAM, kdy se musí přejít do asynchronního režimu se výkon procesoru sníží, protože vnitřní kmitočet řadiče paměti se sníží na polovinu a průchod dat řadičem a tedy i do procesoru se 2x zpomalí (dopady viz můj komentář výše).
Obecně platí, že velká rychlost RAM může mít přínos tam, kde se pracuje s velkými bloky dat a nejlépe při sekvenčním přístupu. Asi nejvíc se uplatní u iGPU s rozumně velkou mezipamětí (cache) a ještě u komprimačních programů (ZIP,ARC,..). Většina běžných programů však nepoužívá data ve velkých blocích, ale víceméně náhodně přistupuje k jednotlivým datům, která jsou v paměti dost rozptýlena. Z velkých bloků přenášených z paměti do CPU se tedy využije jen malá část a většina dat bloku se přenáší zbytečně. Tohle řeší jen dostatečně velká mezipaměť (cache), která zajistí, že se nemusí opakovaně pracovat s RAM a zvýší i šanci na to, že v dané chvíli z RAM zbytečně přenášená data přeci jen později využijí přímo z ní, bez nutnosti pomalého přenosu z RAM. Tohle se uplatní hlavně u her a proto 3D cache zvyšuje FPS.
"U Intelu šly vždy použít rychlé paměti a jejich taktování fungovalo lépe, než u AMD procesorů"
Tohle byl hendikep AMD do doby než přišla V-cahce.
Pak nastala opačná situace. Intel potřeboval drahé(rychlé) paměti aby kompenzoval malou cache.
A byl vůbec schopense dorovnat AMD. Jenže dělička a další bottlenecky po cestě způsobují že ani ty nejrychlejší paměti nestačí na Ryzen X3D.
Intel totiž používá taky Gear 2 a dokonce se v BIOSu dá zapnout Gear 4 (Od roku 2021)
Jestli se v praxi používá se mi nepodařilo dohledat.
To, že první 2 generace Ryzenů měly pevně svázaný takt RAM a vnitřní sběrnice IF a paměti tedy nešly taktovat moc vysoko, nebyla pro většinu uživatelů reálně nevýhoda. K Intel procesorům sice šla dát velmi rychlá paměť, ale nemělo to žádný skutečný přínos. A možnost asynchronního režimu a tedy vysokých taktů RAM je, tuším, už od Zen 3.
Nižší dosažitelné takty omezovaly asi jen uživatele iGPU na Ryzenech 2xxxG a 3xxxG. Mám 2400G a tak vím, o čem mluvím. Na tomhle APU mi paměti, které teď na 5600G jdou vyhnat až ba 4533 MT/s, dokázaly jít maximálně na 3666 MT/s. A takový rozdíl je u dobře poštelované iGPU na počtu FPS už docela znát. Ale ještě jsem ten Ryzen 2400G nezkoušel taktovat Ryzen Masterem na tom Asrocku DeskMeet X300. Třeba ho AMD už dneska zvládne dostat o kousek výš.
Při hodnocení rychlosti paměti je potřeba rozlišovat 2 pohledy - přenosovou rychlost (takt v MHz) a zpoždění přístupu do paměti (latency) měřenou v ns. To zpoždění přístupu (latency) je pro většinu programů důležitější, než přenosová rychlost. Možnost rychle přenést data je k ničemu, když se musí dlouho čekat, než jsou k dispozici.
Pro spoustu aplikací není zásadní brzdou ani zpoždění přístupu do paměti (latency), protože je brzdí něco jiného. Třeba o 2-3 řády pomalejší přístup na disk, nebo o další 2-3 rády pomalejší přístup na síť. Pokud programy pracují s relativně malými objemy poměrně kompaktních dat, tak pro velké množství čtení i zápisů vystačí s běžnou velikostí mezipaměti (cache) a pak pro ně ani 3D cache neznamená podstatné zvýšení výkonu. Proto má většinou smysl jen u her a možná ještě pár speciálních aplikací.
"Dementnejsia myslienka snad ani neexistuje". Další desktop-centrista. Dementní je naopak myslet si, že když něco nemá PCdesktop usecase tak je to hned k ničemu.
To že neumíš uvažovat out-of-the-(desktop) box není chyba toho produktu. Taková hamdheld konzole se Z2 APU díky takovým pamětem získá třeba 20-30% GPU výkonu navíc. Ale chápeme, není to do desktopu, tak je to nah... To je asi jako tvrdit, že malé sedany jsou k ničemu, protože ty jezdíš dodávkou joudo
Ano iGPU v APU z toho vytazia najviac (aj napriek vyssim letenciam takej RAM). V ziadniom pripade ale nie tolko, v akom pomere bola zvysena priepustnost pamati. GPU vykon stupne mozno o polovicu zvysenia, t.j. o 20-25% pri nahradeni 6000 MT/s s nejakymi 9000 MT/s.
a právě že 20-25% je pro něco jako handheld konzoli se Z2 extreme APU Vel'a, zde tedy hledat smysl
Nebude tam spíše použita LDddr5 ?
Mimochodem .. co to je a odkud pochází to .. haMheld?
Ano, u Z1 použili LPDDR. CUDIMM možná půjde až do výkonnějších ntb. A pro takové Strix Halo rovnou jako čtyřkanál, takže přínos se nám hypoteticky oproti dvoukanálu zdvojnásobí. TDP nebude problém, když samotné APU bude mít třeba 120W. Je na čase přestat uvažovat postaru o "integrované grafice". Tohle bude naopak výhoda oproti stejně výkonnému kombu CPU+dGPU.
Hamheld je pochopitelně překlep "handheld", tedy konzole do ruky ala Asus, Steamdeck které nám díky novým AMD APU přinášejí nebývalý posun v tomto formátu PC
Všechno špatně.
Vůbec neberete do úvahy takt IF a latence.
Pravda že 50%výkonu v průměru to nebude.
Ale aplikace které mají bottlenaek na RAM mohou mít slušný profit.
Syntetické testy naměří 50% bez problémů.
"Syntetické testy naměří 50% bez problémů."
To sice moze byt pravda (povedzme 45-50%), ale to su grafy na ktore sa v konecnom dosledku mozem akurat tak pozerat a to je vsetko. Ano teoreticky priepustnost RAM stupla o 50%, prakticky o 45% a v realnom pouzivani ide o plno dalsich faktorov, ktore "zabezpecia" ze vykon systemu nebude zdalekaaaaaa vyssi ani o tych 45%. Pri iGPU v APU moze byt GPU vykon vyssi o polovicu tej hodnoty (t.j. 20-25%), a pri veciach priamo suvisiacich uz iba s CPU, nemarame narast vykonu brutanych 0-10% od najnevhodnejsieho pripadu na AMD az po najvhodnejsi pripad na Inteli.
Je fajn že v diskuzi na to někdo upozorní.
Ale bohužel BFU se budou rozhodovat podle grafů v syntetických testech nadále.
BFU se budou rozhodovat dle fps ve hrách a to zas tak od věci není
Dalsi duvod proc si poridit novy socket LGA 1851 nam odpadl.
Intel to mohl inteligentne spravit podobne jako v pripade AM5 AMD(Zen 4 a 5), podporovat 2 generace architektur(Alder a Arrow Lake) jak na platforme LGA 1700 + DDR5 tak novem LGA 1851.
Holt kdyz rozum nepracuje, vzdyt LGA 1700 podporuje i PCI-Ex 5.0...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.