Relativně krátce po vydání Skyrimu vyšel na Tiscalli Games článek od Dana Vávry, popisující 100+ věcí, které na Skyrimu nesnáší. Já osobně jsem do hry nešel hned ze začátku, obvykle si počkám, až trochu zlevní, případně na „GOTY edici“ (tu jsem nakonec ulovil letos v létě na Steamu za ~270 Kč, což vám může napovědět, že s mou nesnášenlivostí Skyrimu to nebude tak žhavé). Ten článek rozhodně doporučuji, byť s ním v mnohém nesouhlasím a doporučuji jej brát s rezervou. Zastavím se u několika bodů.

Bethesda rozbila GUI. Bethesda se (předpokládám) prostě přizpůsobila více konzolové scéně a ovládání stojí za prd dodnes. Není nic horšího, než když potřebujete v dialogu vybrat nějakou volbu, ale ono je rozhozené, která je vycentrovaná „proti zobáčku“ a která je ve skutečnosti aktivní. Tohle je jedna z největších frustrací, kterou GUI Skyrimu dle mého generuje. V menší míře podobným způsobem generuje frustraci okno s perky. Nepřehlednost předmětů apod. jsou proti tomu jen drobnosti, stejně jako nemožnost třídit předměty. Asi jsem odkojen GUI Falloutu 1, kde se člověk uscrollovával jako hovado v daleko větší míře.

Mapa světa je fakt na pěst. něco tak ohavně nepřehledného jsem dlouho neviděl. Nemluvě o tom, že na pomalejším PC, kde vlastní hra běží plynule, se mapa drbe. Prostě odfláknutá pomalá vrstva nad vlastní hrou. Programátor, který ji v Bethesdě měl na starosti, by měl každý den klečet za trest na hrachu. O mapách interiérů ani nemluvím, ty jsou v mnohaúrovňových oblastech „opravdu k nezaplacení“.

Co mi ale třeba nevadí, je skutečnost, že časový odpočet kupříkladu dýchání pod vodou či efektů kouzel není nikde vidět. Tyto hodnoty buď časem člověk dostane do hlavy, nebo má smůlu. Tady mi naopak realističnost přijde na správném místě. Ono v zásadě lze Danovy výtky shrnout jako prohřešky proti realističnosti a jako prohřešky proti hernímu návrhu. Tohle byl případ, kdy Dan kritizuje naopak skutečnost, že se hra chová realisticky, většinou je to ale naopak.

Osobně mi nevadí prohřešky proti historii Země, proti architektuře a její úloze v dějinách. Bethesda jsou prostě matláci a prostředí hry splácali podobně jako pejsek s kočičkou svůj dort. Ale je to stejné, proč mi nevadí, že ve filmu Vikingové nosí hlavní hrdinové brnění z doby spadající o pár století dál. John McTiernan se od toho distancoval, je to jednoznačně prohřešek, ale takový, který mě osobně (ignorantovi) vůbec nevadí. Natož ve fiktivním světě Tamriel. Stejně tak mě netrápí jezera v horách či zasněžené planiny kousek od místa, kde pere slunce a lidé se pomalu mohou opalovat. Beru to jako daň za open-world, který není téměř nekonečný a který nenabízí 1 milión hodin questů. To by byla skutečná nuda.

Výtek je ale více, třeba k implementaci koně (což jsem vyřešil tím, že ho prostě nepoužívám), nebo k faktu, že celou hru mluví jen minimum dabérů. Budiž, lze souhlasit, ale opět jde o věc, kterou jsem se tak nějak naučil vytěsňovat a už ji nevnímám. Nic jiného vám nezbyde ani nad tím, že po prvním drakovi ve Vorařově se bude v té vesnici válet pár mrtvol a všichni okolo, včetně jejich příbuzných, se budou po zbytek hry udiveně ptát, co se to stalo.

Stejně tak těžko v open-world hře vytýkat, že meč či talisman, který získáte po pár hodinách, máte ještě po dalších desítkách hodin. Lze to vnímat jako kliku. Ostatně je zábavné hrát Skyrim tak, že záměrně nesledujete primární ani podružné dějové linie. Vlítnout jako téměř čerstvá postavička do Solstheimu a začít plnit příslušné DLC, to si žádá odlišný přístup než sledování hlavní linie. Zejména pokud jste alchymistická holka, která s bídou umí vystřelit šíp z luku, který získala když byla na levelu 2.

Plně ale souhlasím s Danem v bodu 63, resp. 64. Kupříkladu s alchymií se to má tak, že sbíráte bylinky jak magor a děláte lektvary, které pak - maje mizerný speech - prodáváte hluboko pod cenou. Takhle vlastně jen trénujete alchymii, abyste co nejdřív dosáhli úrovně 70 a mohli si vzít perk, díky kterému vám z každé kytky vypadnou 2 kusy. Jenže tou dobou už je postavička na takové úrovni a je schopna dělat o tolik kvalitnější lektvary, že to téměř není potřeba. Jen to velmi zrychlí výrobu. Ale jak rostou schopnosti alchymie a speech, roste i cena lektvarů, až se dostanete do momentu, kdy prostě jeden blbej lektvar (např. neviditelnost) prodáte za 2× tolik než má libovolný obchodník u sebe. A to přes to, že investujete (díky perku ve schopnosti Speech) do jeho byznysu, čímž mu navýšíte kapitál. Kdysi s nějakou starší verzí hry po tomto perku mohl mít obchodník ve Vorařově přes 10 tisíc zlaťáků, s nějakým patchem to ale kleslo tuším někam k 1 tisíci. Nakonec v podstatě všechny stromy perků jsou „vybalancovány“ podobně jako ta alchymie: tedy po nemalou dobu se pachtíte jak magor a najednou - jakoby lusknutím prstu - se překlopíte do stavu, kdy máte v dané vlastnosti totální overkill ve všech parametrech, všechno jde samo, generuje to potenciálně obrovské prodeje, jenže žádný obchodník u sebe nemá dost prachů. Ale hlavně na co v té době prachy? Vy nemáte motivaci je ani hromadit, ani vyrábět předměty / lektvary / očarovávat atd. Ve Skyrimu to ani není tak, že byste až do maximálního levelu mohli dostat na zadek jako třeba v Diablu II/III. V podstatě ve chvíli, kdy postavičku namakáte na určitou úroveň, najednou nemá smysl dále hrát. Přestane to z valné části být ta zábava, která vás hnala dopředu za jednotlivými perky.

Hlavní dějová linie je stejně nezajímavá jako v Oblivionu. Nuda ve stylu dojdi-zabij-přines. Čistě lineární a předskriptovaná. Je to zhruba stejně open-world jako obrovská zahrada, na níž je koza přivázána třímetrovým lanem k tyči. Ryze osobně pak shledávám celou linii s draky - tedy obohacení systému fyzický boj - magie - o další typ (řevy) jako nesedící do Elder Scrolls světa. Skoro až uměle naroubovanou. Moc tomu nepomáhá ani implementace, kdy většinu draků zkosíte prakticky libovolnou zbraní. Anebo se na ně můžete úplně vykašlat, od jisté chvíle sebou jako alchymista můžete tahat desítky lektvarů na život, staminu, neviditelnost ... prostě cokoli.

Vše další, co Dan jmenuje, už jsou z mého hlediska spíše drobnosti, které se dají přežít. Faktem ale je, že je smutné jak to Bethesda fláká. Upřímně, ač Morrowind dodnes má spousta lidí jako revoluční, zas takový zázrak to nebyl. O Oblivionu to lze říci již zcela jistě, stejně jako o Skyrimu. Podvody jako prohlašování o zcela novém enginu, který od první textury po poslední kousek fyziky jasně ukazuje svoji GameBryo DNA, by mi až tolik nevadily. Co mi vadí, je jak to Bethesda odflákla. Stačilo na hře ještě rok-dva pracovat a dotáhnout ty největší prohřešky. Zejména v umělé inteligenci. A také pořádně hru otestovat na logické chyby v příbězích, městech, chování postav. Ale když jste pod tlakem akcionářů či správní rady, tak prostě máte velkohubá prohlášení o revolučnosti, ač si Skyrim v ničem moc nezadá s původní Arenou, ze které se taky mouchy setřásaly až do posledního patche a přesto se jich i tak pár udrželo. Todd Howard si to jistě moc dobře uvědomuje a proto jsou hry této série vždy z hlediska herního enginu otevřené modifikacím. Komunita tak může opravit mnohá zvěrstva vývojáři Bethesdy napáchaná a přidat i řadu vylepšení.

Proč ale letmým pohledem zjišťuji, že jsem ve Skyrimu strávil až dosud přes 400 hodin? Inu, ono i přes všechny bugy je prostě fajn se v tom světe pohybovat a zkoušet si nové scénáře vývoje postavy. Někdy je fajn hrát za lamače kostí běhajícího v těžké zbroji s velkým mečem, jindy za zlodějku s lukem v roce a příště zase na pacifistického kouzelníka házejícího jednu iluzi za druhou ve snaze vyhnout se boji byť jen s krysou. Prostředí možná nevypadá realisticky, přesto je příjemné v něm pobývat. Čert vem embossing textur, čert vem přešvihlý Bloom, čert vem nekvalitní stíny, čert vem hroznou fyziku prostředí. Je to prostě minimálně dobré, možná až skoro výborné. Nebo snad víte o nějaké jiné hře, která by mi mohla sednout lépe než Skyrim a která by nabízela alespoň podobné možnosti ve volnosti světa, doplněné však o kvalitnější implementaci, engine, umělou inteligenci či herní mechanismy?

Tak či onak, více než tisíc dnů po vydání, více než 400 hodin ve hře, hodnotím Skyrim stále kladně. V terminologii filmové „palec nahoru“.