„Ujetost“ je čistě můj odhad. Dílo totiž plánuje vytvořit „česká internetová celebrita“ František Fuka, známý programátor, překladatel a „neoficiální kritik“ filmů, kterého minimálně 99 % z vás nemusím blíže představovat.

Žádaných 99 tisíc Kč na dokument se na Startovači (česká obdoba Kickstarteru) vybralo ani ne za 10 dnů. V tuto chvíli již projekt překročil 100 tisíc Kč s více než 200 přispěvateli (včetně mé maličkosti či dsf). Můžeme poměrně dlouho mlátit v tuto chvíli zcela prázdnou slámu na téma, jaký dokument bude (pokud bude, stát se může cokoli). Stejně tak můžeme přemítat nad tím, proč František Fuka vybral svých 100 tisíc během pár dnů, zatímco mnoho jiných, daleko záslužnějších projektů, to nezvládne.

Inu, to je jednoduché. My lidé máme tendenci se bavit a určitá geekovsky-ujetá ambivalentnost Františka Fuky dává naději, že to bude velmi zajímavý neortodoxní pohled na Japonsko, zejména pokud jste viděli jeho „přednášku“ po návratu z Japonska těsně po Fukušimské havárii. Já jsem přispěl 300 Kč (za což budu mít jméno v titulcích), jiní přispěli jen stovkou (za download), další zase více (a půjdou na premiéru do kina) a máme tu i dva „cvoky“, kteří přispěli 10k a jsou z nich koproducenti.

Když se blížilo vybrání požadované částky, Franta se začal rozmýšlet nad bonusy za další finanční limity. Nadhodil návrh, že za dvojnásobnou částku (198k) natočí, jak jde v Tokiu do nevěstince, s dodatkem, že za natáčení v nevěstinci by to muselo být mnohem víc. Ano, i tohle je způsob, jak vydělávat peníze na internetu. Musíte být vidět a pokud možno být kontroverzí. Recept je stále stejný, ať už jde o Agátu Prachařovou, nebo Františka Fuku, kterého můžete na internetu vidět na mnoha až obscénních fotografiích a pokud raději sledujete život někoho jiného, Franta vám rád poskytne mnoho detailů. I díky tomu má pravidelný příjem ze svého blogu v průměru někde kolem 12 tisíc Kč měsíčně. A právě to je recept, proč na „FUKAFUTOKYU“ vybral peníze a navíc tak rychle.

Nechci se Františka Fuky nijak dotknout, každý žijeme svůj život svým způsobem a pokud je to v rámci zákonů, není na tom nic špatného. Ale zajímá mě: jak jste na tom vy? Byli byste schopni tak výrazně odhalit soukromí své a částečně i svých blízkých, kdybyste z toho mohli mít řekněme podobný finanční přínos? Nebo jste raději v ústraní, schování v částečné anonymitě internetu, kde třeba i vystupujete pod svým jménem, ale jinak si své soukromí chráníte?

PS: Františku, blahopřeji k dosažení limitu a doufám, že se dokumentu skutečně dočkáme, v nepříliš vzdálené budoucnosti.

PPS: berte prosím tento zápisek s rezervou a nadhledem.