Takže čistě pro případ, že by se vám také stalo něco takového, se vám může hodit návod, jak bude v daném sporu postupováno. Krok první: staňte se známým/úspěšným fotografem. Krok druhý: poskytněte 18 tisíc svých fotek světu zdarma a pár jich mějte u sebe na svém webu vystaveno. Krok třetí: seberte ze země upadlou čelist, až vás srandisti z Getty Images osloví, že užíváte jimi copyrightované dílo a máte jim zaplatit 120 dolarů za 1 fotografii. Krok čtvrtý: zažalujte ty plantážníky. Krok pátý: připravte si křeslo, jejich reakce vás do ně jistě posadí:

Mimochodem, ten požadavek na 120 dolarů už Getty odvolala :-).

Ale zpátky k miliardové žalobě. Getty k tomu uvedla, že se žalobou momentálně probírají. Věří, že je založena na řadě chybně pochopených věcí, které si, jak věří, se žalující stranou co nejdříve vyjasní. A pokud to nebude možné, budou se bránit. Důrazně. To není vtip, to slovo je překladem z tiskové zprávy.

Getty argumentuje tím, že ten obsah je public domain (což je v USA terminus technicus) už mnoho let. A je [prý] standardní praktikou fotografických knihoven distribuovat a poskytovat přístup k obsahu typu public domain a je důležité, že tohle, tedy poskytování přístupu a distribuce public domain, je něco jiného než vlastnictví autorských práv.

Jinými slovy, jak to tak vyznívá, fotobanka Getty Images se brání tím, že mají s distribucí public domain náklady, které si účtují. Jimi účtované částky tak nejsou v tomto případě poplatky za licenci obsahu, k němuž mají copyright, ale poplatek kryjící náklady.

Nádech - výdech.

Pak vyvstává otázka, jestli jsou „v této své misi“ efektivní, či nikoli. Pokud mají náklady nejméně 120 USD / fotografie (tolik chtěli účtovat Carol a tolik by jistě účtovali i jiným lidem, kteří by danou fotografii užili), nebo ještě lépe řečeno pokud je jen poskytování přístupu k obsahu od Carol Highsmithové stojí 1 miliardu USD, tak … promiňte, ale tuhle větu ani nedokážu dokončit. Asi se shodneme, že tato konstrukce je absolutní blbost a buď se zbláznili v Getty, nebo jsem se zbláznil já a nechápu, jak tohle chtějí obhájit.

Nebo je to možná prostější. Getty je de facto soukromá korporace, kde nejspíš nikdo pořádně neví, co vše se nad (teď plácnu vysoké číslo od boku) 1 miliardou fotek jimi distribuovaných, děje. Kdo je stvořil, kdo ve skutečnosti vlastní práva, jestli ke všemu vlastně vůbec práva mají atd. U Carol se nejspíš sekli, a to tak, že hodně, protože jejích fotografií dostupných v rámci public domain je hodně. Ale Getty je korporace a přiznat vinu a omluvit se by nepotěšilo majitele firmy. Tak jako se Nvidia nikdy neomluvila za anabázi s 3dfx, tak jako se Intel nikdy neomluvil za monopolní prakticky vůči AMD, tak jako se Jobs nikdy pořádně neomluvil za nic, tak se ani Getty neomluví.

Na USA je pozitivní jedna věc. Ve všem tom marastu patentů, v němž nemají pořádek ani na státním patentovém úřadu, se občas nějaký soudce zdravě naštve a rozhodne ne podle pískání nějakých šedých kmotrů v pozadí, ale podle zákona a zdravého selského rozumu. A proto, jak už jsem psal minule, bude hodně zajímavé tenhle spor sledovat. Bez ohledu na to, kolik případně Carol „vysoutěží“, bez ohledu na to, jestli vůbec vyhraje. Ostatně všechno může být trochu jinak.