Od chvíle, kdy nám CPU a GPU začaly cvičit adaptivně se svými frekvencemi, násobiči a napětími, stalo se měření spotřeby poměrně komplikovaným problémem. Kupříkladu současné grafiky jsou schopné měnit své frekvence mnohokrát za sekundu a s tím adekvátně kolísá i spotřeba. Navíc každé měření je o určité (jakkoli minimální) míry unikátní, takže vlastně všechna ta měření spotřeby nejsou ani tak exaktní, přesně změřený údaj, jako spíše nejlepší odhad / průměr / medián. Vyberte si, který termín vám nejvíce vyhovuje.

Značný díl viny leží na bedrech operačního systému Windows. Ten totiž ve své poslední verzi prakticky neustále dělá něco na pozadí. V Linuxu je to trochu jiné, pokud jej nenecháte příliš se rozmáchnout, tak si drží své parametry. Tak si kupříkladu vezměme nejmenovaný procesor 22nm tock generace „Haswell Refresh“ v kombinaci s low-endovou deskou (recenzi tohoto procesoru vám již brzy přineseme).

Klidová spotřeba celé sestavy v Linuxu (Lubuntu + Xfce + 1920×1080/32bit, dále 2×DDR3, GeForce GTX 750 Ti OC, HDD+DVD±RW/RAM, 400W 80Plus zdroj a další komponenty) činí 42 W. Když do toho pustíte nějaké ty MP3 a surfujete, vzroste na 43 W. Ve Windows 8.1 sice umí klidová spotřeba ukázat i parádních 38 W, ale to jen občas, když se systém nerozhodne dělat nějakou „neplechu“ na pozadí. To se pak spotřeba drží výhradně nad 45W hodnotou s tím že obvykle kolísá někde mezi 48 až 61 . Neustále.

A teď babo raď. Jakou klidovou spotřebu vykazuje takový stroj podle vás? Měl bych do grafu zanést ideálních, ale jen málokdy držených 38 W, nebo se odpíchnout někde od pomezí 45-48W anebo to „zprůměrovat“ a jít tak ještě výše? De facto lze totiž říci, že klidová spotřeba low-endového dual-core Haswell Refreshe je cokoli mezi 38 a 61 W, a to je zatraceně velkej rozptyl.