Požadavky

Osoba, které byl tablet určen, je počítačový analfabet. Má sice notebook, ve své firmě pracuje na počítači, ale vyloženě z nutnosti, s nechutí, odporem a sebezapřením (protože je to složitá technika, které nerozumí, živí se něčím úplně jiným) a volá při lecjaké prkotině. Některé kroky je schopna se naučit jako cvičená opice s tím, že omezená část kroků může být do určité míry „proměnná“ (např. zadání individuálního textu do e-mailu nebo do buňky v tabulce a podobně, ale třeba spáchání samotné tabulky je mission impossible). Osoba chtěla tablet proto, že hodlá cestovat různě po republice (v zahraničí moc ne) a nechce s sebou vláčet notebook. Na použití tabletu má v zásadě minimální nároky: prohlížení internetových stránek, příjem a odesílání mailu (což je v jejím případě totéž ;). Když tam bude nějaký použitelný bonus navíc, pak je to opravdu jen bonus navíc.

Pro výběr tabletu byly dány následující požadavky (očíslované je to čistě proto, aby to bylo odlišeno od dalších bodů na této stránce, všechny body mají stejnou váhu):

1. Musí se to vejít do 10 tisíc (a kdyby to mělo tuto hranici přelézt, tak jen trošičku).
2. Musí to mít zhruba 10″ displej, protože třeba 8″ by byl už malý (takže např. 9,6″ apod. je OK).
3. Musí to mít 3G.

Jednoduché tři požadavky pro člověka, který nemá s tablety prakticky žádné zkušenosti a vlastně o nich jen různě možně četl (jasně, řeč je o mně), nastartovaly „šedé muňky bozkové“ a započalo hledání. Skromně se přiznám, že konzultace chtěného hardwaru s prodejcem u mě nebývá na denním pořádku, ale když vím, že tomu moc nerozumím, tak si nechám poradit a spolu s všemocným internetem pak výběr konzultuji, ověřuji si, kolik bulíků se mi prodejce snažil navěsit na nos (i to rozhoduje, zda se dostane do užšího výběru míst, kde nakonec ke koupi dojde) a podobně.

Výběr

Tedy jsem se dozvěděl, vlastně jsem si potvrdil, že jsou k mání tyto varianty (řazeno dle abecedy):

• Android,
• iNěco,
• Windows 8 (myslím plnohodnotné, na x86 platformě)
• Windows RT

Jestli je vůbec něco jiného k mání, netuším, otázkou je, jestli to za něco stojí. Jasně, svět Androida se dá rozdělit na několik dalších specifických světů (typickým příkladem budiž Kindle Fire), protentokrát to zjednodušíme prostě na Android.

O první možnosti (Android) jsem chtěl původně uvažovat až jako o možnosti poslední, protože jsem tak nějak tušil, že u ní stejně skončím. Velice rychle jsem dospěl do stádia, kdy jsem vyloučil iNěco. Vyjmenované tři požadavky jsou zkrátka v iSvětě navzájem nekompatibilní.

Windows RT jsem vyřadil, protože to nepovažuji za perspektivní platformu. Navíc to dopadlo stejně jako iNěco, nepodařilo se mi najít kousek, co by se vešel do zmiňovaných tří kritérií. Tedy abych byl upřímný: matně si vybavuji, že jsem v jednom kamenném obchodě snad cosi zahlédl, ale cena byla příliš hraniční na to, aby to málo, co mi to nejspíše nabídne, stálo za řeč. Na to jsou Windows RT ještě moc málo zaběhnutou platformou (a jak já říkám – a klidně mi to vyčítejte, jestli chcete – doufám, že to tak zůstane).

Ještě jsem byl ochoten tolerovat plnohodnotné Windows 8 proto, že by se na tom v krajním případě dalo dělat všechno, co na počítači (sice pomalu, ale dalo, samozřejmě s výjimkou graficky náročných operací), ale cenově se to opět nějak zapomnělo prolnout s ostatními parametry, takže no way.

Skončil jsem tedy dle očekávání u Androidu, což je stejné jako být na začátku, protože výběr je až nechutně obrovský (to je naopak trošku nevýhoda již hodně zaběhnuté platformy). Tady musím říci, že mě trošku překvapuje, jaký má Android úspěch i přes tu velmi pestrou nabídku, což se např. ve světě desktopového Linuxu zatím nějak nestalo. Asi jak za tím nestojí velký Google, tak si o to nikdo asi ani kolo neopře, či co…

Androidových tabletů je tedy doslova nepřeberné množství. Jak mezi nimi vybrat ten správný? Abych pravdu řekl, nevím. Dají se sehnat tablety s Androidem za méně než dva tisíce, ale také o řád dražší. Proč je tedy něco až podezřele levné a něco zase hodně drahé?

Nechal jsem si poradit, protože opravdu netuším. Tedy přesněji řečeno tušil jsem a rada, kterou jsem dostal, mé podezření potvrdila. Tím neříkám, že je to správně, pouze jsem narazil na druhý názor, který se shoduje s mým, což v mých očích na váze rozhodně přidá. Možná jsem vyhodil zbytečně moc peněz a opravdu by stačil tablet za dva tisíce, možná jsem ale udělal dobře, že jsem šel do značky, která má trošku nějaké jméno. Rada, kterou jsem dostal, se nesla přibližně v tom duchu, že ty „méně známé značky“, typicky „nějaká Čína“, mohou mít horší podporu, to či ono nemusí fungovat a vůbec že prodejce prostě jen vezme relativně levný Android, poměrně levný hardware a napasuje to na sebe bez nějakého významnějšího ohledu na to, že to bude všechno fungovat. Zkrátka že levné tablety s Androidem se prodávají téměř výhradně proto, aby se prodávaly.

Acer Iconia Tab A211

Když už tedy šlo o cenu, s Acer Iconia Tabem A211 jsme se vešli s přehledem pod 9 tisíc (zhruba 8,5 tisíce). S ohledem na čtvrtou nepsanou podmínku, že to musí být ihned (rozumějte „do týdne“), byl tablet pro okamžitou dostupnost koupen v ElectroWorldu, což je jinak obchod, do kterého bych si normálně nedošel ani pro žárovku (nic proti ElektroWorldu, podobný názor mám na většinu kamenných obchodů specializovaných na elektro všeho druhu).

Tento tablet jsem vybral mimo jiné i proto, že je hardwarově relativně dobře vybaven. Foťák nebyl prioritou, takže nevadilo, že to má jen přední webkameru (je mi jasné, že by to spoustě lidí mohlo vadit).

Tloušťka v porovnání s (mikro)tužkovou baterií

O něco vyšší hmotnost a tloušťka rovněž nebyla na překážku a lesklý displej … napadlo mě, že s ohledem na kapacitní dotykový displej asi nic jiného než lesk k mání stejně nebude, ale nezkoumal jsem to (přesněji řečeno: kdykoli jsem měl tu čest s matným dotykovým displejem, nebyl to kapacitní a naopak, byl-li kapacitní, byl lesklý). Ale co … podle mě něco tak odporného, jako je lesklý displej, si přímo koleduje o to, aby to bylo umatláno do bezvědomí. A naopak, kdo mi hrábne na matný displej, přijde o ruku ;).

Dotykový displej - vlevo umatlaný po používání, vpravo tentýž po vyčištění utěrkou na brýle)

Pro pořádek: Acer Iconia Tab A211 obsahuje SoC Tegra 3 T30L. Jistě víte, že jde o čtyřjádrový (přesněji 4+1jádrový, ale protože buď fungují ta 4 jádra, nebo jen to páté, které je úsporné, bere se to jako čtyřjádro) ARM Cortex A9 procesor s grafikou připodobnitelnou ke GeForce staré řady 6 či 7.

• Nvidia Tegra 3 alias Kal-El je oficiálně na světě (9. 11. 2011)

Jas displeje, vlevo na maximum, vpravo na minimum
(pozitivum: při sníženém jasu podsvícení nebliká)

Displej je „nakoplé smysluplnější půlHD“, tedy poměr stran 16:10 a rozlišení 1280×800, čili prostě WXGA (oproti klasickému „konzumnímu půlHD“ méně bodů na šířku, více na výšku, což je možná u tabletu jedno, nevím, nedokážu posoudit). Provedení nejspíš běžné TN, kdyby to bylo něco lepšího, jistě by to ze specifikace křičelo. RAM 1 GB, vnitřní úložiště 16 GB, možnost rozšířit přes microSDHC, případně klasický USB port. Nechybí Bluetooth, Wi-Fi, GPS, již zmíněné 3G a další věci, foťák umí až 1600×1200 (2 meganoisely), a tak dále. Uvnitř Android 4.0.

Konektory na boku

Detail slotů microSDHC a SIM karty

Měl jsem možnost před tím vyzkoušet si na pár hodin jiný tablet s Androidem (byť asi trošku novějším) a přijde mi, že Android v Aceru není ničím výjimečný. Oba tablety se ovládaly velice podobně, maximálně se to lišilo skinem (a ještě kdo ví, jestli). Asi jako když vezmete dva různé notebooky s klasickým OS Windows, oba se budou ovládat v podstatě stejně.

Vrchní hrana s tlačítky

Nikdy před tím jsem neměl žádnou zkušenost s Androidem (v mém ztraceném mobilu je OS Bada). V Aceru je nanejvýš nainstalováno pár vyloženě Acer-specifických věcí, jako je AcerCloud a tak, ale jinak očividně nic zvláštního.

Napájecí konektor a popisky na boku

Tak tedy ten Android…

Bezpečnost skoro jak ve Windows 95

První, co mě na Androidu skutečně velmi překvapilo, byla jeho … jak to říct slušně … děravost. Tedy on asi není přímo děravý ani tak Android, jako spíše celý aplikační ekosystém. Mám na mysli to, jak každá i ta nejpitomější aplikace vyžaduje přístup k věcem, do kterých by jí mělo být z principu houby, přičemž máte pouze dvě možnosti: buďto takovou aplikaci nainstalovat a vše, oč žádá, jí povolit, nebo si ji neinstalovat. Není problém z Google Play stáhnout aplikaci protkanou reklamami, spíše to bude pravidlem, adwaru tam je skoro stejné množství jako všech aplikací. Ostatně už v základu tuším nějaký ten adware je.

Aplikace vyžaduje přístup div ne k rodnému číslu vaší babičky

Když pak každá i legitimní aplikace požaduje přístup k čemukoliv, k čemu by ji rozumný člověk vůbec pouštět nechtěl, naučí se uživatel (stejně jako ve Windows) odklikávat vše, co se jmenuje OK, Povolit a podobně. Prostě bezmyšlenkovitě nainstaluje všechno, včetně malwaru. To mě taky překvapilo, že není problém, aby se falešná aplikace snadno dostala do Google Play (což je obchod, odkud se ty aplikace stahují). Nenapadlo by mě po zkušenostech s desktopovou verzí Google Chrome, že si dovolí mít Google takhle děravý produkt.

Prohlížeč(e)

Když už jsem u Google Chrome, musím opět říci: nenapadlo by mě po zkušenostech s desktopovou verzí, že bude ta androidí takové nedochůdče, pročež jsem zkusil androidí Firefox, který byl tedy o poznání lepší. Výchozí prohlížeč (čert ví, co to je zač, ani jsem to nezkoumal) na tom byl podobně jako Chrome, vlastně to vypadalo trochu jako Chrome v černém.

Přesto jsem Chrome v tabletu nechal, protože s něčím si poradí lépe než Firefox. Iritační pro mě každopádně bylo, že se tablet standardně tváří jako mobil a weby mu servírují mobilní verze svých stránek (mají-li je). Při rozlišení 1280×800 jsem tuhle fíčuru nechápal. Později jsem si však uvědomil, že tablet bude nemálo provozován přes 3G a došlo mi, jak u nás vypadá mobilní internet v podání našich mobilních operátorů – vydřiduchů. Za málo FUPu hodně peněz.

Něco jako Office? Hmm…

Hledat v Google Play nějakou rozumnou bezplatnou alternativu k MS Office, aspoň pro prohlížení doc(x) či xls(x), je jako hledat pro Bada OS jakoukoli smysluplnou aplikaci v Samsung Apps. Nakonec to nebylo potřeba, kus čehosi „Office-připomínajícího“ v základu je (jmenuje se to Polaris Office) a přestože by to mělo umět i editovat a vytvářet dokumenty, na prohlížení to asi bude stačit. Beztak na požadavek prohlížení dokumentů ještě nedošlo, o editaci ani nemluvě.

Polaris Office

Rozhraní je vyloženě přizpůsobeno pro dotykové ovládání, cokoli jiného je spíše ignorováno (připojením myši k tabletu si nijak nepolepšíte).

Polaris Office - Guide.xlsx

Navigace

Když už to má GPS, byla by škoda toho nevyužít. Sice zatím není pořízen žádný držák tabletu do auta, ale to je nepodstatné. Zkoumal jsem, jaké navigační aplikace by přicházely v úvahu a ihned jsem vyloučil takové, které vyžadují trvalé připojení k internetu. Mapy prostě MUSÍ být offline, uloženy v tabletu, přes to nejede vlak. Než u nás bude internet na takové úrovni, aby to nebylo potřeba a mapy šlo za chodu tahat z internetu, to dřív budou z nebe pršet krávy (o cenách za data v zahraničí ani nemluvě). Předinstalovaná navigace využívající Google maps tak byla rychle vyloučena ze sestavy.

Zkrátím to: do oka mi padly dvě: Navigator (s křivou šipkou v logu), protože je zdarma a i mapy má zdarma, a Sygic, protože na něj recenzenti pějí chválu, byť i nespokojené reakce se také najdou (a není to tak, že je člověk musí hledat jako jehlu v kupce sena). Což o to, na Navigator pějí chválu také, ale ten je zdarma, takže tam tak nějak interně chválu očekávám.

Navigator jsem vyzkoušel a musím říci, že mi moc nesedl. Čert ví, jestli je to tím, že s jednou navigací, která je zdarma a používá OpenStreetMap, jsem si již jednu zkušenost odbyl a byla teda hrozná. Což o to, samotné mapy vypadají poměrně dobře, ale ty navigační softy kolem toho jsou takové … skoro se mi chce říci „i zadarmo drahé“. Těžko se popisuje, proč. Není to moc plynulé, málo intuitivní ovládání … prostě takové nedomrlé. No, prostě „zadarmo drahé“.

Samotná zkušební verze Sygicu vypadala mnohem lépe a rozhodně působila dojmem profesionálně vyvedené navigace. Kromě toho mám rád ten koncept, kdy si jednorázově zaplatíte navigaci jako takovou pro určitou oblast, ideálně bez časového omezení (na jednotku času „jeden furt“) a veškeré mapy pak máte zdarma. Na základě znalosti místních silničních novostaveb jsem usoudil, že mapy jsou poměrně aktuální.

Navigace Sygic

Tedy to nakonec dopadlo tak, že jsme za necelou tisícovku koupili neomezenou licenci na Sygic po celé Evropě, což je i pro danou osobu overkill, ale tak může se stát, že tablet někomu půjčí na cesty, tak se to může hodit. A jak bylo řečeno, je to jednorázový výdaj, takže je to snesitelné (nevím, jak vám, ale mně se osobně koncept předplatného na software nelíbí, takže se takovým produktům pokud možno vyhýbám). Ostatně i do svého mobilu jsem si nakonec tu neomezenou evropskou navigaci koupil (týden před tím, než jsem ho ztratil – myslel jsem, že mě odvezou ;).

Podpora dalšího hardwaru

Celkem sympatická je podpora dalšího hardwaru přes USB (potažmo Bluetooth, ale to jsem nestihl vyzkoušet). Není problém s podporou klávesnice, myši a samozřejmě běžného USB úložiště, i když třeba přes USB připojenou CD/DVD mechaniku Android nerozpoznal. Myš pak funguje podobně jako dotyková obrazovka, s tím rozdílem, že je vidět i kurzor.

Android vidí USB bezdrátovou myš

Funguje dokonce i kolečko, tedy rolování, ovšem každá aplikace si to přebírá po svém. „Systém“ to chápe celkem dobře, některé aplikace to ale nerozpoznají, nebo rolují opačným směrem, třeba Firefox (ale to bude asi spíš záležitost jeho nastavení). Pravé tlačítko je všude bráno jako „zpět“ a např. ve zmíněném Polaris Officu zapomeňte na to, že by bylo možné pracovat jako ve skutečném Officu, myší se zde pouze emuluje dotykové ovládání. Zkrátka nějaký vyloženě vyšší význam to nemá.

Podpora USB úložiště

Asi nejužitečnější funkcí je právě rozpoznání USB úložiště, můžete kopírovat soubory tam a zpět, případně je třeba rovnou z úložiště přehrávat. Trošku mrzuté je, že mi tablet vždycky na flešce vyrobil adresář LOST.DIR, což považuji za amatérismus. Někdy se po připojení zpět do Windows stane, že systém Windows má potřebu flešku zkontrolovat i přesto, že byla z Androidu odebrána ikonkou vysunovacího tlačítka.

Foťák webkamera

Málem bych zapomněl, že tahle legrácka foťák nemá, je tu jen přední webkamera. Kvalita snímků celkem odpovídá tomu, že to není určeno k focení. Následující dvě ukázky (víc fakt nemá smysl) to jasně demonstrují (plné verze obrázků jsou zcela bez úprav, tak, jak vypadly z tabletu).

Pro pořádek ještě jedno kraťoučké video (~10 mega) (tablet točí do 3GP v H.264).

Závěr

Celkově musím říci, že tablet svůj účel plní – tedy osobě, které byl kupován. Ta v něm sice ještě tápe a např. v pro mě docela srozumitelné navigaci Sygic stále spíše bloudí. Vlastně jsem úplně nepochopil, jestli je taková hračka (tablet jako celek) určena spíše těm počítačově nepolíbeným, nebo naopak těm zkušeným. V základním nastavení podle mě ani jedné skupině, zkušení si tablet nejspíše „rootnou“, aby využili všechny jeho možnosti a pro počítačově nepolíbené mohou být některé věci nesrozumitelné či příliš složité.

Kdybych měl říct, jestli bych si něco takového koupil, pak by závěr byl velice jednoduchý. Nekoupil. Tedy takhle: určitě bych si nepořídil tak velkou mrchu. Na mě je hraní si s 10″ „v zásadě plackou“ dost nepohodlné a nedovedu si představit, že bych se spokojil s čímkoli, co by se nevešlo do kapsy. Na krácení chvíle při „trůnění“ nevidím moc velký rozdíl mezi tím, když si s sebou vezmu 10″ ¾kilový tablet, nebo svůj 17″ 3kilový notebook. Možná snad ten, že notebook se ovládá snáz, umí toho víc a je značně rychlejší, jinak ale „překáží“ obojí prakticky stejně, zatímco smartphone je pro tento účel už znatelně jiná liga.

Stejně tak jsem zkoušel si vzít tablet „na služební cestu“. Ano, je to menší a lehčí, ale ten rozdíl v komfortu přenosu nějak nevidím. Na tablet jsem s sebou neměl batoh, stačilo to mít v pouzdře v ruce, což není moc pohodlné, to už je mi milejší batoh na zádech a v něm notebook, takže ani v tomhle mi tablet nepřišel jako nějaká výhra.

Zkrátka bych si tablet nekoupil, notebook s plnohodnotným OS Windows je pro mě po všech stránkách výhodnějším zařízením. Sice vím, že se dělají „convertible“ notebooky (z nichž lze udělat tablet a naopak), ale tam zase není výkonu a možností, které já požaduji, zvlášť pak za danou cenu. Takže tablet – bylo mi ctí, ale děkuji, nechci.