Kámen úrazu verze 53 je v tom, že začíná odstavovat XPCOM/XUL doplňky. Z hlediska těch, které jsem kdy používal, to vlastně dopadlo/dopadne jen na DownThemAll! - a já s tím nemám zásadní problém. Tento doplněk podle všeho zatím stále funguje, nicméně já jsem jej přestal používat, neb wget taky funguje a z DownThemAll! od posledního turismu skrze linuxové distribuce stejně nedostanu jinou hlášku než „File access error“ ,což jsem se rozhodl řešit nikoli hledáním nápravy, ale tím, že na DownThemAll!, který to „má stejně za pár“ začnu dlabat o pár týdnů dřív. Nic podstatného zejména s ohledem na rychlost mé internetové konektivity (momentálně závratných ~3,8 Mbit/s :-).

Pravdou je, že Firefox „chromovatí“. S přechodem na vzhled Australis to začalo „jít do kopru“ ve větším měřítku, já osobně nemám rád třeba to, že když si u HTTPS spojení rozkliknete certifikát, tak musíte kliknout ještě jednou, abyste se dostali k detailům. Nevím nakolik se v Mozille šíří mentální retardace, ale tuhle informaci oddělit od uživatele je takové … chromácky-androidově blbé. A podobné je to s řadou dalších věcí. Jenže stále platí, že to není tak hrozné jako v Chrome a rozhodně to není tak hrozné, aby mě to přimělo na Chrome (či Chromium), případně Operu přejít.

Ještě je tu ve hře Vivaldi, vypadá zajímavě a možná jednoho dne mu zase dám šanci. Případně je tu počin Brendana Eicha a jeho týmu jménem Brave, který je mi možná nejsympatičtější, ale zatím dostatečně nevyzrál.

Takže v tyto dny používám Firefox 53 stejně, jako jsem před půl rokem - rokem či dříve používal verze starší. Firefox používám od doby, kdy jse ještě jmenoval Firebird, byl to pro mě první záchvěv něčeho lepšího než hrůza jménem IE, a to i přes kratší, několikaměsíční románek s Operou někdy kolem let 2005/2006.

Myslím, že je poměrně slušná paralela mezi Mozillou a Canonicalem. Obě firmy v dobrých letech cpaly hromadu peněz do vývoje, přinášely velké inovace a značně obohacovaly trh. Ale nikdy neprorazily opravdu ve velkém. Canonicalu nevyšel jeho Ubuntu Phone, Mir a Unity 8, Mozille nevyšel její Firefox OS. O obou lze říci, že přes všechny snahy soupeřili s nesrovnatelně většími hráči na trhu, což v případě Canonicalu je nejen Microsoft a Apple, ale také Red Hat, který do linuxového světa importuje či vyvíjí spousty nápadů svých zaměstnanců, od PulseAudio a systemd až po GNOME 3 či Wayland. V případě Mozilly se obávám, že je jen otázkou času, kdy vzdá vývoj vlastního HTML či JavaScript enginu. Její život visí na financování poměrně nejistém a jednoho dne může dopadnout jako Canonical, který se z firmy rozesílající desetitisíce lisovaných CD do celého světa každého půl roku stal firmou, která byla nucena zaříznou všechny své klíčové projekty a propustit nemalou část vývojářů. Peněženka Marka Shuttlewortha je sice obrovská, ale rozhodně není bezedná a už vůbec ne po 10+ letech dotování Ubuntu. Jaká je peněženka Mozilly, raději nezkoumat.

On je vlastně vývoj Firefoxu tak trochu v duchu webovatění všeho. Je to idea podobná té, která stála za Firefox OS, takže se není čemu divit. To, co až dosud v Mozille psali binárně, nyní budou psát v HTML, CSS, JavaScriptu, případně kdo ví, ve WebAssembly (a ano, je tu i Rust). Spousta věcí se mi na tomhle trendu nemusí líbit, ale když se to udělá tak, že můj požitek ze surfování internetem nebude horší, je mi jedno, jestli prohlížeč běží na C++, Rustu, WebAssembly, JavaScriptu či čemkoli jiném. Jsem holt běžný Franta uživatel a vždycky bude kam zdrhnout. Odpor proti konci XPCOM/XUL je takový, že lze předpokládat vznik forku.