V diskuzi pod článkem o monitoru ASUS PB278Q, jehož rozlišení čtyřikrát převyšuje HD, jste se do mě pěkně opřeli, jaké jsem tele, že neakceptuji dané standardy a nerozumím tomu, že rozlišení 2560×1440 je rozlišení čtyřikrát převyšující HD. A protože vás to očividně dost bavilo, mile rád vám nyní poskytnu další prostor pro lynčování.

Tématem bude tentokráte rozlišení 4K, které se Consumer Electronics Association rozhodla oficiálně nazvat Ultra HD. První, co mi na mysli vytanulo, je právě otázka a odpověď z úvodu. Stejně jako více než plné HD nyní bude Ultra HD, tak nejspíše více než optimální bude zjevně optimálnější. Ti z vás, kteří mě znají a tedy vědí, že u mě je pojem optimální tím nejvyšším (bez ohledu na to, že připouštím existenci výrazů optimálnější a nejoptimálnější, nikoli však jako výrazy významově nad výrazem optimální), jistě poznali, že už si z toho dělám jen srandu. Ono si z toho nic jiného ani dělat nejde. Tedy jde. Jde ještě zaplakat nad tím, jak marketing světem vládne a jak se z oblbování lidí stal velký byznys, ba přímo životní postoj.

Je-li něco už plné, těžko to může být více plné. Naplníte-li nádobu tekutinou tak, že každá další jakkoli malá kapka by způsobila přetečení, je nádoba v daném okamžiku již plná. Totéž lze říci o HD. Je-li plné HD neboli po anglicku Full HD definováno jako 1920×1080, pak na této hranici s veškerým HD končíme, dál jít nelze (v předchozím článku jsem se snažil vysvětlit, že by se správně nemělo chodit ani přes HD, neboť jaké jiné by HD mělo být, než plné?). Marketing však vidí ve dvou magických písmenkách HD velký potenciál, kterého nevyužít by jistě byla škoda. A tak to, čemu jsme doteď říkali 4K a mělo to své logické opodstatnění (byť do určité míry s odřenýma ušima, ale budiž), se nyní bude nazývat Ultra HD.

Ke cti Consumer Electronics Association budiž přičteno, že tomuto termínu dala i jistá pravidla. Minimální počet aktivních (míněno celých, nikoli subpixelů) bude 8 miliónů bodů, minimální rozlišení bude 3840×2160, poměr stran bude alespoň 16:9 a zařízení nesoucí nálepku s logem Ultra HD budou muset mít alespoň jeden digitální vstup schopný takové rozlišení nativně pojmout (tedy pokud bude zařízení schopné menší rozlišení na Ultra HD pouze uměle převést, tzv. „upscalovat“, pak si nálepku Ultra HD nezaslouží).

Trochu odbočím. Osobně se domnívám, že spíše než navyšovat rozlišení by mělo smysl zabývat se zvyšováním počtu snímků za sekundu. Zvyšování rozlišení sice ještě asi chvilku mít smysl bude, i když v řadě domácností se zobrazovadla s tak velkým rozlišením asi nesetkají s pochopením, avšak oné pomyslné „kráse na obrazu“ by už u tradičního Full HD výrazně prospělo právě navýšení počtu snímků za sekundu, a to alespoň na 60 (dnes je běžných ~30, u nás v Evropě pak spíše 25 a u filmu 24; pokud už se pracuje s 60 či 50 snímky, zpravidla se využívá prokládání, byť zařízení schopná práce s plným progresivním 1080@60p či 1080@50p již také běžně existují).

Co mám tedy proti Ultra HD? Jednak jde o logický nesmysl (jak jsem již zmínil) a jednak by asi bylo lepší, kdybychom zůstali u zažitého označení 4K (které je podle mě též „dostatečně sexy“) a rovnou z něj udělali opravdové 4K a stanovili mu tedy rozlišení 4096×2304 (pro poměr stran 16:9). Ono totiž vedle Ultra HD začne být docela trapné nazývat HD něco tak mrzkého, jako je 1280×720 (přesto to ve skutečnosti je HD).

Pozn. no-X: To mě přivádí k myšlence, zda opět nepřijde i nějaká obdoba „pro chudé“ a po HD-ready 720p nenastoupí i nějaké Ultra-HD-ready, které bude optimálnější než optimálních 1080p, ale o něco méně ultra než Ultra HD ;-).

V neposlední řadě mě musí napadnout otázka: Co bude po Ultra HD? Přijde nějaké Hyper HD, Mega HD, Brutal HD, Turbo HD, Real HD, Unreal HD? Podle mě bylo dost prznění pojmu HD, je třeba se od toho odpoutat. 4K mi zní jako dobrý začátek (ale jak znám marketing, byl by schopný další generaci rozlišení v rámci zachování oblbování nazvat 5K, protože přeci „5K je víc než 4K“).

Drobnost na závěr: podle Wikipedie to vypadá, že Ultra HD budeme mít de facto ve trojím vyhotovení. International Telecommunication Union (ITU) si totiž v srpnu definovala vlastní UHDTV, a to v provedení 4K UHDTV (rozlišení 4096×2160) a 8K UHDTV (7680×4320), přičemž první tři písmenka z té zkratky (UHD) rovněž znamenají Ultra High Definition a TV běžně spadá do kategorie spotřební elektroniky (Consumer Electronics). A teď tě chci, marketingu, vidět, jak se z toho vymotáš :-D.