Když došlo k uvedení prvního iPadu, málokdo znal koncept tabletu a mnoho lidí si také myslelo, že tablet je něco nového, neznámého. Dříve tablet ale dával smysl. Vyplňoval mezeru mezi malým telefonem a velkým těžkým počítačem.

Tehdy jsem dychtil po tabletu od HP, konkrétně typ TC1100, který byl ve všech ohledech unikátní - WACOM tužka, baterie s výdrží několika hodin, modulární koncept, připojitelná klávesnice, Windows XP Tablet Edition, na palubě Intel Pentium M doplněný o grafický akcelerátor nVidia, a to za sympatickou cenu v řádech desítek tisíc.

S příchodem iPadu všichni na HP tablet zapomněli a začali vzývat a kopírovat právě tento jablečný produkt. Nedlouho po tom do rozjetého vlaku nasedl i Redmondský kolos se svým Microsoft Surface a Surface RT tabletem, kdy představil Windows 8 na ARMu a klasické Windows fungující na x86. Revoluce jako blázen - plnohodnotný Windows na dotykové placce. Co špatného se může stát. 

Oproti omezenému Applu a zpomalenému Androidu byl Windows na tabletu jako blesk z čiestého nebe. Výkonu na rozdávání, možnost spouštět klasické aplikace, jaké známe z počítače... Prostě a jednoduše neuvěřitelné.

Rozhodl jsem se podlehnout a jít si zakoupit čínský ekvivalent tohoto tabletu. Pln nadšení, vzal jsem atomovou variantu s 1 GB RAM a HDMI. A bylo to přesně tak, jak inzerovali. Mohl jsem spustit opravdu každou aplikaci určenou pro Windows, jež nepotřebovala mnoho systémových prostředků. Po připojení klávesnice a myši se dokonce aplikace daly rozumně ovládat.

Zde nastává ten problém. Tablet, který sice zvládá všechno, co počítač či notebook, ale jen a pouze s klávesnicí už není tablet, ale počítač s klávesnicí a tím tablet ztrácí tu unikátní vlastnost, že je bez klávesnice. Což o to, že aplikace jedou svižně, když absolutně žádná z nich není správně optimalizovaná na dotykové ovládání. Nezměnilo se to ani s příchodem Windows 10. Ovládací prvky jsou stále malé a naprosto neoptimalizované pro dotykové rozhraní. 

Máme tu tedy výtečný produkt, přenosný počítač bez ovládacích prvků. A já se ptám, proč je tak náročné vyrobit systém, či nástavbu, která prostě funguje? Android i Apple to umí už roky.

Tímto chci říct - tablet je skvělé zařízení, které poskytne obrovskou pracovní plochu, malé rozměry, vysokou výdrž na baterii a opravdu nízkou hmotnost oproti přenosným laptopům či 2v1. Je to něco, co jsem vždy obdivoval a rád používal, ale s přístupem Microsoftu vše okolo sebe likvidovat a nepřizpůsobovat, Androidu pohřbívat funkční koncept nulovou aktualizací či neadekvátní cenou a Applem a jeho politikou vše uzamykat tak, že se z iPadu stává velmi drahé okénko do YouTube tablet ztrácí svůj potenciál.

Existuje ještě vůbec nějaké modulární zařízení, které lze používat jako tablet? Tedy přenosný nástroj, který lze elegantně ovládat prsty a v případě potřeby přepnout do funkčního stavu v podobě dokovací kolébky? Asi nezbývá, než doufat v křemíkové nebe a křemíkového boha. Od současných lídrů mobilního trhu se něčeho takového jen tak nedočkáme. 

Tak snad se svět Linuxu rozhoupe a přinese něco, co opravdu funguje.