Zprávy o procesorech Bartlett Lake přicházejí minimálně od začátku roku 2024. Jisté zmatky do informací vnáší skutečnost, že Intel používá toto označení pro dva poněkud odlišné produkty. Jednak pro řešení podobné procesorům Raptor Lake, ale s 12 velkými jádry (Raptor Lake má maximálně 8 velkých jader) a zcela bez jader malých, Atomů. Druhým produktem označovaným jako Bartlett Lake je v tzv. embedded varianta procesorů Raptor Lake s až 8+16 jádry a 65W TDP. Ten byl vydán v podobě tří modelů: Core 7 251E (8+16, 5,6 GHz, 65W), Core 5 211E (6+4, 4,9 GHz, 65W) a Core 3 201E (4+0, 4,8 GHz, 65W).

12jádrový Bartlett Lake, onen nový procesor postavený čistě na velkých jádrech, měl Intel mimo jiné chystat i pro herní desktop. Jeho cílem podle neoficiálních zdrojů bylo nabídnout herní alternativu s výhodnějším poměrem cena / výkon oproti Arrow Lake, který v herním nasazení nepřekonává ani předchozí generaci Intelu.

Podle leakera Jaykihn již 12jádrový Bartlett Lake existuje ve verzi A0. Aktualizace softwaru AIDA64E uvádí vylepšení podpory Bartlett Lake, což rovněž indikuje, že se nevydaným modelem stále počítá. Smysl takového řešení v herním segmentu ale postupem času klesá a je otázkou, jestli Intel takovou variantu stále plánuje.

• Arrow Lake-refresh zvýší o ~5 % aplikační výkon a o 7-10 % herní výkon

První důvod se hlásí o slovo sám: Intel na podzim vydá Arrow Lake-refresh, který má herní výkon až o ~10 % navýšit. Pracovat rok na vyladění Arrow Lake, aby dosáhl rozumného herního výkonu, a pak si zabít jeho prodeje, jakožto herního procesoru, levnějším řešením s nižšími maržemi, nedává příliš dobrý ekonomický smysl. Pokud by Bartlett Lake vyšel za éry původní verze Arrow Lake, smysl by to dávalo, ale vydávat nyní dvě herní řešení s plus mínus stejným herním výkonem, valný smysl nemá.

Druhým důvodem může být určitá obezřetnost. Plán s 12jádrovým Bartlett Lake mohl vzniknout ještě před kauzou Raptor Gate, kdy 12 jader běžících na vysokých taktech v rámci společného křemíku mohlo vypadat jako skvělý nápad, dokud do toho ovšem nehodila vidle kauza degradující sběrnice ring-bus. V Intelu později mohlo vzniknout dilema, zda vydávat řešení, které by mohlo degradovat, případně zda nějak neomezit takty jader či frekvence ring-bus, což by degradaci zpomalilo, ale zároveň omezilo smysl vydání tohoto produktu v herním segmentu (snížilo herní výkon).

Jak se Intel s nastalou situací popral, sice ještě známo není, ale práce na dokončení procesoru zjevně běží dál.