3. generace 10nm procesu je čím dál zajímavější, zvládá 2,5× vyšší základní takt
Na jedné z loňských finančních konferencí Intel zmiňoval konkurenci, se kterou se potýká v desktopu i serverech. Zmiňoval však, že jeho nabídka v mobilním segmentu je silná a Intel díky ní nadále zůstává mobilní jedničkou. Pak, začátkem roku 2020, vydala AMD APU Renoir. V tu chvíli proti sobě stál AMD Renoir a technologicky nejpokročilejší produkt Intelu, procesor Ice Lake. Dvě 15W řešení pro úsporné notebooky vybavená nejnovějšími architekturami obou výrobců na nejnovějších procesech, jaké oba výrobci dokázali nabídnout.
Ice Lake v podobě nejvýkonnějšího Core i7-1065G7 dosahoval maximálního jednojádrového taktu 3,9 GHz, Renoir v podobě nejvýkonnějšího Ryzen 7 4800U dosahoval maximálního jednojádrového taktu 4,2 GHz. V této konfiguraci vykazoval Ice Lake jednojádrového výkonu v Cinebench R15 184 bodů, Renoir 197 bodů. Trojčlenkou si spočítáte, že IPC obou architektur je v této jednojádrové zátěži prakticky totožné (rozdíl je pod jedno procento). Zatímco Renoir se do 15W dokázal dostat s osmi jádry při základním taktu 1,8 GHz, Ice Lake k udržení 15W TDP potřeboval svá (jen) čtyři jádra omezit na základní takt 1,3 GHz. Tedy při polovině jader o 500 MHz nižší takt.
Stručně, dva produkty se stejným TDP: téměř totožné IPC, ovšem o 300-500 MHz nižší dosažitelné takty a to ještě při polovině jader. Intelu se s Ice Lake nepodařilo ani udržet status quo, tedy alespoň zachovat náskok předchozí generace, a přišel o výkonnostní korunu i v mobilním segmentu (mluvili jsme sice o procesorovém výkonu, ale i v grafickém zůstal prim AMD).
Zdá se však, že by se z tohoto mobilního marastu mohl vyhrabat. Přinejmenším tedy v některých ohledech. O generaci Tiger Lake slýcháme, že přinese výrazný posun IPC, třetí generace (v nynější terminologii Intelu druhá) 10nm výrobního procesu umožní obrovský posun v taktovacích frekvencích, které se přiblíží k potenciálu 14nm procesu a superlativy se objevují i o výkonu integrované grafiky. Je pravdou, že superlativy se objevovaly i před vydáním současné generace Ice Lake, ale tentokrát se tyto zvěsti sem-tam potvrzují úniky, které vypadají opravdu dobře (věřme, že nejde o cílené vypouštění toho nejlepšího).
Jak vyplývá z výpisu z databáze společnosti SiSoft, Core i3-1115G4 z generace Tiger Lake dosahuje základního taktu 3,0 GHz. To se samo o sobě nejeví jako nijak zajímavá informace, ovšem pokud tento údaj srovnáme se základním taktem předchůdce, Core i3-1005G1 z generace Ice Lake, který činí 1,2 GHz, jde o obrovský posun. Základní takt, což je parametr, který do jisté míry ovlivňuje vícejádrový výkon, se zvýšil 2,5×. Pokud k tomu přičteme nějaký nárůst IPC, je možné, že v extrémních situacích, kdy byl Ice Lake omezen odpadním teplem a skutečně na základním taktu běžel, si Tiger Lake povede až 3× lépe. Je však potřeba zdůraznit, že jde o extrémy.
Tiger Lake po většinu své éry bude konkurovat APU Cezanne od AMD. To nabídne až 8 jader (pokud se něco nezmění, zůstane 15W Tiger Lake čtyřjádrový). Tiger Lake ale nejspíš přinese výkonnější grafiku - alespoň s ohledem na informaci, že Cezanne zůstává na 512 stream-procesorech. Velkou neznámou je však IPC. O kolik konkrétně se posune u Tiger Lake (jádra Willow Cove) a o kolik konkrétně u Cezanne (jádra Zen 3) není zatím jasné - vše jsou jen útržkovité informace nebo spekulace. Pokud bude posun IPC Tiger Lake / Willow Cove alespoň takový, jako u Cezanne / Zen 3, má Tiger Lake díky vyšším taktům šanci na opětovné získání jednojádrového trůnu. Pokud však zůstane zachována disparita v počtu jader (4 oproti 8), muselo by být IPC Willow Cove pohádkové a Zen 3 dost slabé, aby při zátěži celého procesoru Tiger Lake zvítězil. Má však dost vysoké šance na grafický prim a špatně to nevypadá ani s jednojádrovým výkonem.