S výkladem výsledků je nicméně drobný problém, otázku si totiž každý respondent může vyložit trochu jinak. AI totiž z principu podporuje každý procesor a každá grafická karta, takže ať už si uživatel kupuje hardware, který má „AI“ v názvu či nikoli, kupuje hardware „podporující AI“.

(TechPowerUp)

Pokud budeme předpokládat, že většina respondentů chápala otázku tak, zda si za hardware s „AI“ v názvu je ochotná připlatit, pak 7,3 % odpovědělo kladně. Pokud si tedy přes 7 % zákazníků je ochotno za toto připlatit (jde de facto o podíl odpovídající high-end segmentu), byli by výrobci hloupí, pokud by zákazníkům tuto možnost nenabídli.

Produkty propagované jako „podporující AI“ jsou většinou takové, které jsou vybavené AI akcelerátorem (NPU), což je však řešení primárně vyvinuté pro úsporu energie. Obzvlášť první generace takových produktů s využitím NPU v řadě úloh nedosahuje vyššího výkonu než s využitím integrované grafiky nebo procesorových jader. Například NPU v procesoru Meteor Lake (~10 TOPS) v AI zátěži zaměřené na zpracování zvuku dosahoval nižšího výkonu než procesorová jádra 15W procesoru Phoenix podporující AVX-512. To je i důvodem, pro NPU na této výkonnostní úrovni postrádá v desktopu smysl (procesorová jádra nebo grafická karta jsou rychlejší, i několikanásobně).

(AMD)

Na druhé straně nadcházející generace produktů nabídne NPU s výkonem zhruba 4-5× vyšším, často ještě umocněným efektivnější architekturou, podporou nových formátů a dalšími vylepšeními. Qualcomm u Snapdragon X Elite uvádí výkon 45 TOPS, Intel s Lunar Lake až 45-48 TOPS a AMD se Strix Point 50 TOPS, přičemž HP se chlubí tím, že nabídne speciální model (Ryzen AI 9 HX 375) s 55 TOPS. Akcelerátor těchto produktů již disponuje vyšším AI výkonem než jejich procesorová jádra či integrovaná grafika.

Část respondentů proto mohla odpovídat na základě informací z recenzí aktuálně dostupného hardwaru, u kterého přítomnost NPU znamenala pouze energetickou úsporu, což se jim jevilo nezajímavé, a nemusela brát v potaz novou generaci přinášející několikanásobný posun.

Pak samozřejmě bude existovat nemalá uživatelská základna, kterou nepřesvědčí ani několikanásobně vyšší výkonu NPU, protože by upřednostnila Strix Point a Lunar Lake v původní podobě. V důsledku rozhodnutí Microsoftu podporovat Copilot+ pouze na systémech s min. 40 TOPS, totiž NPU těchto mobilních procesorů narostla na cca dvojnásobek oproti původnímu plánu, což bylo potřeba kompenzovat zmenšením jiné části čipu. V případě Strix Point od AMD vypadla 16MB Infinity Cache, v důsledku čehož bude výkon integrované grafiky (zejména při vyšších TDP) více omezen paměťovou propustností. U Lunar Lake od Intelu není situace jednoznačná, podle některých indicií mohlo jít o výkonnější grafiku, podle jiných o procesorová jádra. Lunar Lake je totiž osmijádrový, zatímco konkurenční Strix Point a Snapdragon X Elite jsou dvanáctijádrová řešení.