V roce 2016 spáchal Intel akvizici společnosti Nervana, což byl více-méně start-up zaměřený na vývoj AI akcelerátorů. Vyšla na $350 milionů, což není v IT světě horentní suma, šlo však skutečně o menší firmu s asi 48 zaměstnanci (takže jeden stál asi na $7,3 milionu). Tento akt se jevil jako snaha vytvoření alternativy k akcelerátorům Xeon Phi (Larrabee), ježto nedosahovaly konkurenceschopného poměru cena / výkon / spotřeba. Intel potřeboval řešení pro superpočítač Aurora a je dost možné, že jedním z důvodů akvizice Nervany bylo vytvoření záložního plánu pro případ, že by to s Xeon Phi pro projekt Aurora nevyšlo.

• Technologie společnosti Nervana zakoupené r. 2016 nechá Intel plavat

Intel ohlásil produktové portfolio postavené na technologiích Nervany, produkty několikrát přejmenoval (podrobněji v odkazu na článek výše) a na závěr zrušil. Za pozornost stojí, že zprvu měl podle Intelu akcelerátor dosahovat pětinásobného výkonu ve srovnání s „konkurenčními produkty“. Později mluvil o výkonu srovnatelném s Nvidia Tesla V100 (Volta GV100). Nakonec, když ohlásil zrušení plánu, měl být příčinou nekonkurenceschopný výkon (byť Intel použil marketingově učesanější obrat).

Zrušení plánů oznámil asi dva měsíce poté, co pořídil náhradu, společnost Habana Labs za $2 miliardy. Vypadalo to jako docela zajímavá koupě, neboť Habana měla na rozdíl od Nervany zákazníka - várku karet si měl ještě před akvizicí objednat Facebook. Samotnou akvizici doprovázela zpráva, že Intel připraví novou roadmapu na bázi technologií Habany. Utekl rok a tři čtvrtě, na Habanu se prakticky zapomnělo. Leaker Bondrewd v jedné z diskuzí na téma příští generace AI akcelerátorů zmínil, že Habana je prakticky u ledu. Tedy že Intel má jiné priority a do přípravy produktů na jejích technologiích příliš neinvestuje.

Zběžná rekapitulace událostí od akvizice ukazuje, že na tom může být něco pravdy. Intel od akvizice žádnou roadmapu nezveřejnil a na akcích a v prezentacích zaměřených na AI, které od té doby proběhly, byla zmíněna - pokud vůbec - jen okrajově. Loni v červnu například dvěma slovy: „limited sampling“ (omezená výroba vzorků).

Akcelerátory Habana Labs měly být výkonnostním drtičem. Oficiální grafy (výše) je prezentovaly jako téměř 4× rychlejší než Nvidia V100 (Volta GV100) a energeticky bezmála 3× efektivnější. Jenže tomu neodpovídá prakticky úplná absence informací o dalším vývoji a nasazení. Za roky 2020 a 2021 se na webu Habany objevila jediná tisková zpráva a to letos v dubnu, kdy společnost poprvé (a dosud naposled) hovořila o získané zakázce. Jde o experimentální superpočítač Voyager, který za grant od National Science Foundation získá výpočetní středisko v San Diegu. O superpočítači Voyager se krom zmíněné dubnové tiskovky více nemluvilo. Využít by měl 336 akcelerátorů Habana Gaudi a 16 (nejde o překlep) akcelerátorů Habana Goya.

Důvod, pro který odběratel zvolil akcelerátory Habana, má být cena. Nikoli tedy bezkonkurenční výkon čnící násobně nad ostatními alternativami (který byl prezentován po akvizici), ale nízké pořizovací náklady. Celá situace vypadá, jako by Habana prodala čipy z testovacího waferu, ale to bych jí možná křivdil. Každopádně to skutečně vypadá, že se tento plán dostal na vedlejší kolej a nápadně připomíná vývoj s Nervanou - při akvizici mělo jít o bezkonkurenční řešení o výkonu několikanásobku konkurenčních produktů, nakonec ovšem téměř bez zájmu zákazníků.

Zdá se, že pozornost Intelu aktuálně směřuje spíš k akcelerátorům Xe na bázi grafické architektury a Habana šla poněkud stranou. Akcelerátory společnosti Habana, které měly násobně překonávat Voltu od Nvidie, se ani pořádně nedostaly na trh, zatímco Volta je již de facto EOL a nahrazena novější generací, Ampere. I výpočetní Ampere se už dostal do druhé půli své éry a očekává se, že jej zhruba za rok nahradí čipletové výpočetní řešení Hopper. Konkurence přitom sílí a AMD, která v době akvizice Habany Intelem neznamenala žádné ohrožení, má nyní na trhu speciální výpočetní architekturu CDNA, kterou během podzimu nahradí čipletová CDNA 2 s obrovským výpočetním výkonem.

Intel, ačkoli do výpočetního segmentu nalil obrovské peníze, sklízí z nějakého důvodu úspěchy pouze na poli x86 architektury, kde je dlouhodobě zavedený. Z iniciativy TeraScale, na jejíž bázi vznikly 80jádrový prototyp Polaris a 48jádrový prototyp Single-chip Cloud Computer, nevzešlo nic. Itanium se nerozvíjelo; po prakticky dekádu dlouhém umírání to s ním Intel předloni definitivně zabalil. Projekt Larrabee, ze kterého vzniklo pár generací chladně přijatých Xeonů Phi, je rovněž mrtvý. Na bázi technologií Nervana nepostavil Intel nic, co by se reálně dostalo na trh. A alespoň z dosavadních událostí (respektive absence události) okolo Habana Labs to vypadá, že i její osud nebude příliš vzdálený osudům předešlých.