Intelligent Boost

Zatím se však AMD daří rozpoznávat a řešit konkrétní rezervy poměrně efektivně - spotřeba při přehrávání videa však není jediným přínosem. Další situace, která doznala zásadního zlepšení, je celkové vytížení APU - tedy grafické i procesorové části. To bylo doposud ošetřeno balancováním. Pokud systém pozoroval, že spotřeba grafického jádra roste výrazněji než spotřeba procesoru, je aplikace náročná na grafickou stránku a vyplatí se energii dostupnou v rámci TDP limitu nalít do grafického jádra (krátce řečeno zvýšit takt GPU a naopak procesorovou část podtaktovat na takovou úroveň, aby se celková spotřeba vešla do limitu TDP).

Ač to zní smysluplně a logicky, v praxi to ne vždy fungovalo tak ideálně jako na papíře. Mohlo totiž snadno dojít k situaci, kdy byla frekvence procesoru (v důsledku přetaktování grafiky) snížena natolik, že nestíhal grafické jádro zásobovat daty. Richland je na tyto situace připravený a vyvažující algoritmus dokáže na obě mezní situace korektně reagovat.

Hybrid Boost

Další změna souvisí s novinkou Richlandu, jejíž obdobu známe z některých produktů Intelu - jde o programovatelné TDP. Výrobci mobilních sestav mají možnost mírně zvýšit nebo snížit nastavení TDP limitu konkrétního APU podle potřeby sestavy - pokud jde např. o lehký menší model, může snížení TDP umožnit použití lehčího chlazení; naopak u sestavy cílené na výkon pomůže navýšený limit dosáhnout vyšších FPS.

Tím se pomalu dostáváme k oné novince, která nese označení Hybrid Boost. Protože v důsledku výše popsané situace není předem jasné, za jakých podmínek (teploty, chlazení) bude APU operovat, rozšířila AMD algoritmus, který podle zátěže a aktuálních podmínek nastavuje taktovací frekvence grafické i procesorové části APU. Trinity používala predikci aktuální teploty čipu na základě sledování zátěže, což dobře funguje v situaci, kdy jsou předem známé podmínky, za nichž čip budu fungovat (kapacita chlazení, konkrétní TDP a nastavení frekvencí). V případě Richlandu to ale předem jasné nebude, a tak se AMD rozhodla do algoritmu zakomponovat data ze sedmnácti integrovaných teplotních čidel, která jsou rozmístěná v kritických blocích čipu.

Poslední výraznější změna, která souvisí s energetickou efektivitou, spočívá v přesnějších reakcích na určitou situaci. Trinity vycházela z určitého počtu bodů, kterým pro konkrétní zátěž bylo přiřazeno nastavení konkrétní frekvence. Pokud došlo na situaci, která se nacházela někde mezi dvěma definovanými body, určila si Trinity frekvenci lineární interpolací. Jenže jak znázorňuje graf výše, samotná závislosti není lineární, v důsledku čehož Trinity v některých situacích běžela na nižších frekvencích, než při jakých došlo k efektivnímu využití TDP limitu. Richland zvyšuje počet těchto bodů, takže reálná frekvence mnohem přesněji odpovídá teoretickému optimu.