Připomeňme, že akvizici AMD společností Xilinx předložil analytik Gus Richard jako jeden z možných scénářů po ohlášení Zenu. Bylo po koupi Altery Intelem, největší konkurent Xilinxu získal posilu v podobě spojení jeho produktů s x86 architekturou a silným obchodním / marketingovým oddělením Intelu. Xilinx zůstal sám ve znevýhodněné pozici, AMD byla finančně na dně, tudíž levná a ohlášen byl produkt, který bez ohledu na to, jaký by byl, by pozici společnosti mohl jedině zlepšit (protože v dané době neměla AMD pro klasický desktop ani servery vůbec žádný nový x86 procesor).

Richard tehdy naťukl i jinými zdroji spekulované možnosti akvizice AMD Čínou a Samsungem. Retrospektivně lze říct, že AMD zájem těchto dvou subjektů vytěžila, aniž by jimi byla odkoupena - Číně licencovala serverový Zen a Samsungu později grafickou architekturu RDNA2 pro jeho mobilní hardware. K akvizici Xilinxem nedošlo (CEO Lisa Su po svém nástupu do funkce dala jasně najevo, že společnost není na prodej a novými produkty má budoucnost zajištěnou) a situace se postupně otočila. V současnosti má AMD hodnotu (respektive tržní kapitalizaci) téměř 3,5× vyšší než kolik nabízí za Xilinx.

Podle The Wall Street Journal běží již druhé kolo jednání (první evidentně akvizicí neskončilo) a ve hře je částka kolem $30 miliard. Šlo by tedy o akvizici v hodnotě vyšší než, než za kolik před pěti lety koupil Intel Alteru ($16,7 miliard, tehdy nejdražší akvizice v historii Intelu; do té doby tento post nesla akvizice McAffee za $7,6 miliard ze srpna 2010 a miliardu stál také Infineon).

Xilinx stále drží tempo vývoje a efektivně využívá nejnovější výrobní procesy i technologie. Jeho aktuální 7nm Versal Premium ACAP disponuje PCIe 5.0 rozhraním a podporuje sběrnici CXL, 112G transceivery, 600G ethernetová jádra a v rámci NOC (network-on-chip) dosahuje datové propustnosti 123 TB/s. Existence společnosti tedy není na akvizici AMD nijak závislá a nedá se tudíž říct, že společnost musí být akvizici nějak extra nakloněná. Částka v jednání ale není nízká.