Gus Richard pracuje jako analytik pro Northland Capital Markets. Pro své klienty zpracoval analýzu následujícího vývoje AMD, která může s ohledem na aktuální stav společnosti působit až nezvykle optimisticky - na straně druhé předkládá Richard několik vizí, které se samostatným fungováním firmy už nepočítají.

Velké naděje klade do architektury Zen. Neřeší, jaké budou (nebo by mohly být) takty, výkon, IPC či technické parametry ve srovnání s Intelem. Situaci vnímá jako změnu ze stavu, kdy AMD nemá v portfoliu procesorů prakticky vůbec nic, co by se v profi segmentu dalo použít - oproti nadcházející situaci, kdy použitelný produkt mít bude. Podle Richardových zdrojů jsou operátoři data-center frustrovaní doslova monopolním postavením Intelu a jeho cenami, takže nezanedbatelná část z nich má motivaci využít alternativní nabídky. Mělo by jít až o 10 %. Pro srovnání: Ještě v roce 2007 měla AMD v serverech 14-15 % podíl, o rok později o procento méně. V roce 2013 to bylo necelých 5 % a během loňského roku to šlo prudce z kopce a ve třetím kvartálu loňského roku zůstalo AMD zhruba 1,5 % trhu.

Vize 10 % v roce 2017, ač může působit optimisticky, není nijak nereálná, pokud si uvědomíme, že s rok (a půl) starým Piledriverem dokázala AMD v roce 2013 dosáhnout 5% podílu. Richard vypočetl, že pouze Zen by v roce 2017 přinesl AMD příjem ve výši 1 miliardy dolarů (právě tolik dělaly příjmy všech divizí AMD dohromady za první kvartál letošního roku). I bez zvýšení marží by se společnost dostala do plusu v řádu stovek milionů dolarů.

Je ale třeba mít na paměti, že vývoj čipů pro FinFET procesy je dražší a tudíž v současné době rostou i náklady. Stále by ale společnost měla být ve finančním stavu, který by jí dovolil existovat a navíc splácet dluhy (nejbližší větší splátka je plánovaná na rok 2019 a dosahuje $600 milionů).

Richard ale nastínil několik scénářů, které se samostatným pokračováním firmy nepočítají. Připomeňme, že se ještě nedávno hovořilo například o Samsungu. Nyní se ale jako pravděpodobnější kupci jeví jiné firmy. Zájem může mít Čína, která spustila vývoj vlastních procesorů, know-how, patenty i pracovní síly by se jí hodily, problém by nebyla ani finanční situace (stamiliony dolarů jsou z tohoto pohledu jen drobné). Proces akvizice by ale zcela jistě zastavily americké úřady, které již obvinily Čínu z využití amerických procesorů pro účely jaderných simulací a regulují (de facto zakázaly) vývoj profesionálních výpočetních řešení do Číny.

Jako schůdnější vidí Richard koupi AMD Xilinxem. Poté, co Intel navázal spolupráci s eASIC a následně odkoupil Alteru, se Xilinx dostává do nevýhodné pozice, protože není schopný nabídnout komplexní řešení, jaká bude nyní produkovat Intel. Mohl by sice přijít s vlastním procesorovým základem prostřednictvím licencovaného ARM návrhu, ale postavení ARM čipů v serverech je zatím dost neurčité a minimálně generické licencova(tel)né návrhy nemají šanci postavení Xilinxu zlepšit. AMD je v této situaci jediným řešením, které může v krátkodobém horizontu Xilinxu zpřístupnit x86 architekturu (a případně i ARM architekturu optimalizovanou pro serverové nasazení). Jedinou brzdou může být pro Xilinx nízká marže AMD, která by negativně ovlivnila finanční ukazatele. Zatímco marže Xilinxu mírně přesáhla 70 %, marže AMD je v současnosti o něco méně než poloviční.