V posledních týdnech až měsících došlo k několika událostem, který poukazují na začátek významného posunu ve fungování grafické divize AMD. Jednotlivé informace do sebe zapadají jako kousky puzzle a začínají vytvářet zajímavý obraz událostí. Na druhou stranu ukazují i to, že leccos mohlo jít lépe už v předchozích letech.

Raju Koduriho několik měsíců po odchodu nahradili…

Grafickou divizi do loňského roku vedl Raja Koduri. Nevedl ji pouze technologicky, ale také personálně a ekonomicky. Právě z netechnologických povinností, které na něj byly kladené, neměl zrovna radost, což dal při několika příležitostech najevo. Je zajímavé, že těmto nářkům vedení společnosti paradoxně vyhovělo až po jeho odchodu, kdy do technologického vedení naverbovalo Davida Wanga a na papírování a finance Mikea Rayfielda. Zdálo by se tedy, že na Koduriho židli usedly dvě osoby.

…Mike Rayfiled a David Wang, přičemž personálního vedení týmu…

Ve skutečnosti tomu ale možná bude jinak. Do grafické divize byla zároveň přesunuta Suzanne Plummer, která v procesorové divizi personálně vedla tým stojící za architekturou Zen. Je zřejmé, že podobnou úlohu - tedy sestavení týmu a jeho vedení - má nyní i v grafické divizi. Dalo by se tedy říct, že na místě Koduriho sedí tři osoby. Ani to ale nemusí být kompletní obrázek. Koncem dubna přišel Charlie Demerjian z webu SemiAccurate se zprávou, že AMD najímá jakousi významnou osobnost do grafického vývoje - vypadá to tedy na šéfinženýra / šéfarchitekta nového týmu. Demerjian nebyl konkrétnější co do jména - má jít o člověka, který již v AMD pracoval, ale ne o Erica Demerse, dlouholetého šéfinženýra grafické divize, který nyní pracuje pro Qualcomm. Nakonec to tedy vypadá, že pracovní povinnosti Koduriho se rozloží mezi čtyři osoby.

…se ujala Suzanne Plummer ze Zen týmu. Prý je vybrán i nový šéfinženýr, ale na potvrzení si ještě počkáme

To jednak ukazuje, že jeho stanovisko k řízení grafické divize nakonec vedení vzalo v potaz (k jeho škodě a možná i škodě společnosti poněkud pozdě) a jednak je jasné, že pracovní povinnosti, které budou odvádět čtyři osoby, jen těžko mohl po všech stránkách kvalitně zvládat jeden člověk. Dlouhodobá dovolená, kterou si potřeboval vzít po vydání Vegy, tomu pak odpovídá.

Suzanne Plummer, která má sestavit nový tým a údajná snaha o přijetí nového šéfinženýra, který by jej vedl, poukazuje vcelku jednoznačně na vznik paralelního vývojového týmu. Ty měla grafická divize AMD - respektive ještě ATI - již dříve a to zhruba do zásahů Roryho Reada. Paralelní fungování umožňovalo rychlejší vývoj a především záložní řešení. Pokud produkt jednomu týmu nevyšel, jak bylo třeba, do roka či roka a půl měl druhý tým hotový další, takže nikdy nedošlo k dlouhodobějšímu výpadku z trhu, který by znamenal i dlouhodobý výpadek z příjmů. Když například nevyšlo GPU R600, kde se sešel bug v návrhu ROP, přeceněná očekávání ohledně využití HDR ze strany her a nevydařená výkonná verze 80nm procesu, byl za pár měsíců hotový RV670, který vyřešil problémy se spotřebou a do roka byl na trhu RV770, který vyřešil i vše ostatní. Možnost takové flexibility pak na dlouhá léta AMD ztratila.

Zdá se však, že si to současné vedení uvědomilo a snaží se skutečně sekundární tým obnovit. Koncem zimy totiž AMD inzerovala na 900 volných pracovních míst, která většinou souvisejí s grafikou a paralelními výpočty. Dnes je již zhruba stovka obsazená; k dispozici je kolem 800 pozic. Po propouštění za Roryho Reada nastává první velká personální obnova, kterou si společnost může dovolit díky úspěchu procesoru Zen, jehož vývoj byl pro změnu de facto financován grafickou divizí. Finance vydělané první generací GCN šla namísto do dalších generací GPU do vývoje konkurenceschopného CPU. Nyní procesorová divize začíná splácet svůj dluh grafické.

Objevují se i názory, že určitý restart se neodehrává jen ve sférách managementu a personálu, ale také po stránce technologické. Tento měsíc byl publikován patent na tzv. super-SIMD design. Zdá se, že by myšlenka tohoto konceptu měla spočívat v sekvencích instrukcí, kdy je výsledek předešlých instrukcí rovnou využit jako vstup pro následující instrukce bez potřeby zápisu do registru. To snižuje objemy datových přesunů, což má dva potenciálně příznivé následky: nižší energetické nároky (snížení datových přesunů) a snad i možnost využití více výpočetních jednotek. Bonusem by mohla být i snazší optimalizovatelnost návrhu pro vyšší taktovací frekvence.

Právě dosažitelnost taktovacích frekvencí je prvkem, který se v podstatě od vydání architektury pouze zhoršoval, protože na optimalizace pro vyšší takty po implementaci různých architektonických aktualizací už nebyly finance. Původní Radeon HD 7970 vyrobený na první generaci 28nm procesu šel v případě lepších nereferenčních kusů přetaktovat bez výměny chladiče nebo zásahu do napájecích obvodů na 1250 MHz, při kterých stále neměl vyšší spotřebu než RX Vega 64 vyrobená na druhé generaci 14nm procesu. Pět let vývoje tak přineslo posun nižší, než k jakému by mělo dojít čistě přesunutím první generace GCN na 14nm výrobu. To ale ostatně bylo patrné už u generace Fiji (GCN 3, poslední 28nm), která zrovna jako produkt s vysokým OC potenciálem neproslula.

Schéma GPU Tahiti, jádra Radeonu HD 7970, první generace GCN a patrně posledního generace,
kde byl dostatek financí na optimalizace pro vyšší taktovací frekvence

Pro AMD je tedy nejpodstatnější přijmout opatření, která povedou ke snižování energetických nároků architektury a možnosti zvyšování taktovací frekvence. Pokud bude super-SIMD koncept tím, který nový tým připravuje jako nástupce generace Navi, pak se zdá být nastavený směr na dobré cestě. Nelze samozřejmě zhodnotit, zda to bude stačit pro plnou konkurenceschopnost (nikdo neví, co v té době nabídne Nvidia), ale při výrazné finanční a personální podpoře, kterou nyní grafická divize získává, by se měla přinejmenším konkurenceschopnost zvýšit oproti současné situaci.