Když na CES AMD ohlásila architekturu Polaris a vyšlo najevo, že má připravené dva 14nm čipy, začaly spekulace na téma výkonu. Odhadnout výkon menšího, který patrně ponese označení Polaris 10 11, nebylo až tak těžké. AMD srovnávala jeho spotřebu s GeForce GTX 950 a obě karty vykazovaly výkon dostatečný na to, aby s vertikální synchronizací držely 60 FPS ve Star Wars: Battlefront. Byť AMD evidentně záměrně volila takovou formu demonstrace, aby skryla určité výkonnostní nuance, je zřejmé, že půjde o výkonnostní náhradu karet jako Radeon HD 7870, maximálně až Radeonu R9 285.

Druhé GPU zůstávalo zahaleno tajemstvím. Ti, kdož ho viděli, jsou zavázáni NDA a nemohou o jeho podobě mluvit. Záhy se ovšem objevila spekulace postavená na logické náhradě nejstarších produktů: Pokud menší Polaris 10 11 nahradí nejstarší z čipů, který je v současné nabídce AMD, pak Polaris 11 10 analogicky nahradí druhý nejstarší a tím je Hawaii alias Radeon R9 290X (a další). Tato spekulace dávala smysl už s ohledem na to, že právě o produkty v této výkonnostní relaci mají zákazníci velký zájem (jak ukazuje Steam a GeForce GTX 970) a jistě by se vyplatilo co nejdříve nahradit Hawaii modernějším produktem, který výrazně sníží energetické nároky, doplní podporu pro nové standardy videa, sníží výrobní náklady a přinese nějaké nové technologie. Stále však šlo jen o spekulaci - až doteď.

AMD ústy Roye Taylora na VRLA během prezentace odhalovala různé aspekty virtuální reality (VR) a okolností jejího nástupu. Taylor se zastavil u jednoho zajímavého problému: VR je náročná na grafický výkon. V počítačích uživatelů je jen poměrně omezené množství grafických akcelerátorů, jejichž technologická výbava a výkon jsou dostačující. Logicky tedy lze říct, že VR se nikdy nemůže rozšířit více, než adekvátně tomuto omezenému počtu sestav:

Za minimum považuje Taylor Radeon R9 290X a GeForce GTX 970, které aktuálně stojí kolem $349. Podle statistik analytické společnosti JPR je mezi uživateli těchto (a výkonnějších) karet „jen“ 7,5 milionu, což není příliš velká uživatelská základna. Zvlášť pokud vezmeme v potaz, že o VR bude mít zájem jen určité procento. Podle Taylora využije AMD 14nm architekturu Polaris k tomu, aby tuto uživatelskou základnu rozšířila: „To znamená, že […] jsme schopni vyrábět grafické čipy, které dosáhnou minimálních specifikací VR, nižší ceny, vyšších objemů výroby, nižší spotřeby a vyššího výkonu.“

Tato slova v podstatě plně potvrzují předešlé spekulace o možném výkonu Polaris 11 10. Můžeme z nich odvodit několik informací: Karta postavená na GPU Polaris 11 10 přinese cenu nižší než $349. Pokud AMD chce, aby se výrazněji rozšířila a mohla zvýšit uživatelskou základnu potenciálních zájemců o VR, pak tím rozhodně nebude myšlena částka $339, ale spíš něco v rozmezí $249-$299. Taylor zároveň zmínil vyšší výkon, hovořil ovšem o dosažení minimálních specifikací VR, takže lze očekávat vyšší výkon než u Radeonu R9 290X a GeForce GTX 970, ale nijak dramaticky. Opět tedy připadá v úvahu spekulovaný výkonnostní rozsah Radeonu R9 290X až R9 390X, případně - budeme-li optimisté - rozsah Radeonu R9 290X až Fury Nano. Pokud je cílem cenová dostupnost, nemyslím, že by Polaris 11 10 byla schopna Nano ve všech ohledech nahradit.

Spekulace dále hovořily o 3072 stream-procesorech, ale to už nelze na základě Taylorových slov ani potvrdit, ani vyvrátit. Počet ROP, kapacita paměti a šířka sběrnice už budou přímo souviset s tím, zda bude čip podporovat GDDR5 nebo HBM, ale odhad 64 ROP a 8 GB paměti asi nebude daleko od reality ani v jednom z případů. S ohledem na cenovou dostupnost bych se klonil spíše k použití GDDR5.