Intel oficiálně potvrdil, že mu bylo americkými vládními úřady zakázáno dodávat procesory Xeon i Xeon Phi čínským univerzitám a výrobcům superpočítačů. Za rozhodnutím stojí End-User Review Committee (ERC) v rámci Bureau of Industry & Security (BIS) v americkém Department of Commerce.

Již v srpnu minulého roku oznámily úřady (Department of Commerce) Intelu, že k vývozu procesorů Xeon a Xeon Phi určených pro Čínu, kde jsou využívány na stavbu superpočítačů, nově potřebuje schválenou vládní licenci. 18. únorem počínaje ale příslušný úřad přestal licence vydávat a zakazuje do Číny vyvážet prakticky jakékoli typy procesorů použitelné pro aktuálně budované superpočítače.

Čína v současnosti vlastní nejvýkonnější (známý) superpočítač světa, TianHe-2 computer, který s 3,1 milionem jader Intel Xeon E5 dosahuje výkonu 54 petaFLOPS. Krom toho je vybavena řadou dalších strojů, které průběžně vybavuje novým hardwarem. Zákaz ERC vychází z domněnky, že Čína tyto stroje využívá k jaderným testům:

Intel (a další američtí výrobci) s tímto odůvodněním nesmějí dodávat hardware prakticky všem čínským institucím, které superpočítače staví nebo využívají: National Supercomputing Center Changsha ve městě Changsha, National Supercomputing Center Guangzhou spadající pod univerzitu Sun Yat-Sen v Guangzhou, National Supercomputing Center v Tianjin a National University of Defense Technology ve městě Changsha.

Zda bude mít tento zákaz nějaký výraznější efekt než zdržení aktuálně realizovaných projektů, je otázkou. V první řadě je třeba říct, že americká vláda nemá možnost hlídat každý procesor, a tak je možné, že se nakonec potřebný hardware do Číny dostane oklikou. Z dlouhodobého hlediska pravděpodobně neovlivní vůbec nic, Čína v současnosti vyvíjí vlastní procesory postavené na nedlouho otevřené architektuře IBM Power, s čímž už Spojené státy nemohou nadělat vůbec nic.

Bez ohledu na to, zda je podezření z využívání čínských superpočítačů k jaderným testům podložené nebo ne, utrpí zákazem vývozu v první řadě americké firmy a tím i americká ekonomika. Alternativ pro Čínu je celá řada - šedým trhem počínaje, jinými architekturami konče. Krom zmíněné IBM Power dochází k rozvoji ARM architektury, k dispozici jsou čipy od Fujitsu. Čína rovněž není zcela bezzubá co se možných protiopatření týká - vzpomeňme například na investice Intelu do čínských výrobců ARM čipů (v jejichž produktech se snaží procesorová ARM jádra nahradit vlastními x86 Atomy), které by čínské úřady mohly komplikovat.