Zákaz dodávek komponent a technologií americkými firmami společnosti Huawei byl původně zdůvodněn „narušením bezpečnosti USA“, které by tyto dodávky údajně způsobily. Prakticky od začátku ale bylo jasné, že důvodem je snaha snížit konkurenceschopnost Huawei a uvolnit tím pole působnosti Applu.

Že to s bezpečnosti nebude tak žhavé, potvrdil na konci června Donald Trump, když na japonském G20 v Osace oznámil, že americké firmy budou mít nadále umožněno dodávat Huawei své produkty. Zdánlivě velký krok, který vypadal na výrazné omezení zákazu, byl nakonec realizován pouze kvartálovým prodloužením výjimek na dodávky.

Komplikace způsobené narušenou spoluprácí s Google (telefony bez služeb Googlu mají mimo Čínu omezenou konkurenceschopnost) situaci Huawei nijak neusnadňují. Ta sice může prodávat starší modely, na které se omezení služeb Googlu nevztahuje, ale ani to není zrovna schůdná cesta. Čím jsou starší, tím menší je zájem zákazníků.

Výsledky prodejů za třetí kvartál paradoxně(?) ukázaly, že nákupy telefonů Huawei strmě stouply, meziročně dokonce o 29 %. Růst podílu si ve třetím kvartálu udržel už jen Samsung (byť výrazně nižší, 8 %) a všechny ostatní sledované značky více či méně propadly. Apple, kterému měla akce USA pomoci, klesl o 3 %.

Podílem na trhu tak Huawei atakuje korejský Samsung, jehož pozice byla dosud neotřesitelná. Co za tím stojí? Podle dostupných informací jde z velké části o důsledek čínského národního cítění. Číňané (obyvatel má Čína přes 1,427 miliardy) vnímají události jako křivdu národnímu výrobci, a tak při nákupu telefonů dávají Huawei přednost před ostatními značkami, které tím ze svého trhu vytlačují. Navíc pro ně nemá omezení spolupráce s Googlem žádný negativní dopad, protože v Číně zajišťuje podobné služby samotná Huawei a další subjekty.