• iPhone 5 nepřekvapil ani neurazil. Představeny byly i nové iPody a iTunes. - CDR.cz

Při vydání iPhone 4S, které provázela citelná nevole a rozčarování tisku, jsme se eSka zastali - zaujal nás tehdy pokrok po stránce fotografické výbavy, který zdaleka nebyl zanedbatelný a uživateli něco přinesl. Nebyla to vysoká čísla ve specifikacích nebo set nových marketingových krasožvástů, ale (na telefon) velmi slušné fotografické výstupy.

Nakonec se ukázalo, že ta prvotní negativní reakce tisku asi nebyla úplně namístě, protože se 4S prodával úplně skvěle... Nebo namístě byla jakožto nezávislý názor? Totiž, přiznejme si, že prodeje jako takové nejsou vždy ukazatelem kvality výrobku - on se i ten pančovaný metanolový rum prodával dobře. Ani s iPhonem 5 to nebude a nemůže být jiné - Apple si své zákazníky najde vždy. Nemíří primárně na technicky zdatné uživatele, kteří mají konkrétní požadavky a ty jsou buďto splněné nebo nesplněné, ale prodává podobným způsobem, jako Horst Fuchs v teleshoppingu. Cílí na skupinu, která nepřichází s žádným konkrétním požadavkem - na skupinu, která naopak čeká, že jí bude řečeno, co má vlastně chtít. Na skupinu, která bude nadšená z toho, že právě prezentovaná novinka všechny tyto „vysněné“ funkce / parametry / schopnosti nabízí - vše ostatní je pak nepotřebné, hloupé a špatné („zahoďte váš starý nepraktický mixér…“ :-).

Pokud je marketing a prodej produktu postavený na emocích, během prezentací musejí posluchači jásat a při zablikání červeného světla zvolat „WOW“, je zpravidla někde zádrhel. Produkt, který je kvalitní, zajímavý a výhodný, obvykle nepotřebuje podporovat prodeje tak intenzivní psychomasáží zákazníků. I kdybychom překousli, že Apple de facto navázal na metody teleshoppigových prezentací (či psychologických praktik podomních prodejců hrnců a vysavačů z 90. let), jedna věc by mu před jistou skupinou uživatelů nemusela projít.

iPhone 5 se totiž vzpírá dosavadní myšlenkové politice Applu - který zkrátka dělá ze zákazníka … řekněme sklerotika. Když Samsung přišel s telefony s vyšší úhlopříčkou, než měly předešlé iPhony, byl to Apple i jeho zákazníci, kdo větší rozměry i poměr stran 16:9 kritizoval(i). Právě iPhone měl podle něj tu optimální úhlopříčku, kdy vyšší už by byla nepraktická k ovládání, nepohodlná, právě poměr stran 3:2 byl ten optimální, univerzální a jediný správný. Nyní hleďte, přicházíme s telefonem, co má větší a širokoúhlý displej - zákazníku řekni WOW, jsme opět inovativní. Apple tedy zkopíroval kroky Samsungu, které navíc původně kritizoval.

Jsou v podstatě jen dvě možnosti - buďto již v té době Apple věděl, že zvětší úhlopříčku (a upraví poměr stran), ale měl skluz, a tak raději balamutil zákazníky, než aby uznal, že jeho roadmapa neinovuje tak rychle, jako roadmapa konkurence - nebo ještě nebylo rozhodnuto, jakou úhlopříčku iPhone 5 bude mít a rozhodnutí padlo na základě úspěchu konkurence.

Ať tak či onak, působí na nás iPhone 5 jako produkt, jehož výrobci začíná docházet dech. Nebojíme se o jeho prodeje, nemáme obavy, že Apple nesežene zákazníky, nebo že jim nedokáže zdůvodnit, proč si novinku mají koupit. Telefon to jistě nebude špatný, bomba to však také není a trhliny ve firemní filozofii mu na kráse rovněž nepřidají. Nemůžeme se proto ubránit otázce: Vyšel by iPhone 5 ve stávající podobě i pod vedením Steva Jobse?