Bulldozer jako takový byla architektura optimalizovaná pro vysoké takty, která cílila na segment výkonných desktopů. S tím šla ruku v ruce i vysoká spotřeba. Není proto bez zajímavosti, jak se AMD podařilo tento koncept závislý na vysokých frekvencích a výkonného chlazení během tří kroků přetransformovat v úsporný mobilní procesor optimalizovaný pro nízké frekvence.

Když si to krátce připomeneme, už druhá generace - Piledriver - si našla místo v mobilních i desktopových APU Trinity v doprovodu grafické architektury VLIW-4 známé z Radeonů HD 6900. Trinity následoval vyladěný refresh zvaný Richland.

Procesorovou architekturu Piledriver, která posunula takty, IPC i poměr spotřeba / výkon, následně nahradil Steamroller. Ten už - s vědomím o upuštění SOI procesů specializovaných na vysoké frekvence - AMD optimalizovala spíše pro IPC a sníženou spotřebu. Steamroller doplněný druhou generací grafické architektury GCN dal vzniknout APU Kaveri a následně refreshi Godavari. Tyto na jednu stranu umožnily AMD vstup do mobilního segmentu ultrathin, protože snížily spotřebu APU na úroveň kolem 20 wattů, na druhou stranu opouštění trhu desktopových procesorů výrobce hardwaru příliš nemotivovalo k investicím do nové mobilní platformy AMD.

Ve snaze přesvědčit více výrobců i zákazníků o tom, že to s mobilními produkty AMD myslí vážně, se společnost u následující procesorové architektury Excavator, která již byla vyvíjená čistě pro segment APU, ještě více zaměřila na spotřebu a IPC. Výsledek - skloubený s GCN třetí generace, která přinesla delta-kompresi (praktickou pro segment APU, kde je grafický výkon více či méně limitovaný datovou propustností systémových pamětí) dal vzniknout APU Carrizo. Kvůli změnám v napájení, které měly podtrhnout energetické optimalizace, nebylo možné Carrizo (alespoň ne ve verzi s aktivní integrovanou grafikou) nabídnout jako náhradu APU Kaveri, protože by s jejím socketem zkrátka nebylo kompatibilní. Dostupné proto byly jen modely bez (aktivní) grafiky nabízené pod značkou Athlon.

Přestože všechny předešlé generace APU přinesly i tzv. refresh (půl)generaci, která vzala stávající hardware a pomocí vylepšeného výrobního procesu, vyladěného řízení spotřeby, nového mikrokódu a dalších drobných změn vylepšovala vlastnosti původních modelů, nepřinesl žádný z těchto „refreshů“ takový posun jako Carrizo-refresh nazvaný Bristol Ridge. I Bristol Ridge si ale dlouho nedělal větší ambice, než být mobilním procesorem. Na desktopovou verzi se čekalo dlouho, do posledního kvartálu roku 2016, a i tehdy se stala dostupnou jen pro OEM výrobce. Kdo ví proč. Zvlášť když desktopový Bristol Ridge vyvinula AMD jako produkt pro socket AM4 sdílený se Zenem.

Jak ukázaly první testy APU A12-9800, Bristol Ridge i přes nižší takty oproti původnímu Godavari A10-7870K dokázala až o desítky procent zvýšit grafický výkon a mírně posunout i výkon procesorový a to navzdory základní frekvenci procesorových jader, která o 100 MHz klesla. Grafickému výkonu pomohla naopak bezprecedentně zvýšená taktovací frekvence integrovaného GPU v kombinaci s delta-kompresí a podporou rychlejších (až DDR4-2400) pamětí. To vše při TDP sníženém o 30 wattů

• O 16-37 % rychlejší grafika, o 30 W nižší spotřeba. Tak dopadl Bristol Ridge

Nyní to vypadá, že po necelém půl roce od vydání platformy AM4, se Bristol Ridge dostane i mimo OEM segment a všechny modely uvedené v loňské oficiální tabulce pořídíte i na pultech. Ono by jich nakonec mohlo být i víc, protože se od loňského srpna situace změnila.

Otázkou je, proč bylo vydání těchto APU tak dlouho zdržováno a zda se vůbec ještě najdou zákazníci, kteří by pro kombinaci AM4 desky a APU Bristol Ridge našli uplatnění. Je nicméně faktem, že ač má AMD v nabídce zajímavé produkty pro high-end i mainstream, low-endovému uživateli toho stárnoucí socket FM2+ nemá moc co nabídnout - ani po stránce výbavy a už vůbec ne co do možností upgradu.

Bristol Ridge s AM4 tak může být platformou, která uživateli nechává dveře otevřené (produkty pro ni budou vycházet ještě přinejmenším tři roky). Krom 4-8jádrových Ryzenů zůstane základním podvozkem i pro nadcházející APU (Raven Ridge, 4× Zen + Vega), takže za těmi „otevřenými dveřmi“ ještě následuje rozcestí s několika směry, kterými se lze vydat. Pro určitou skupinu uživatelů může být toto APU i dočasným řešení při postupném přechodu na výkonné procesory, kdy lze upgrade časově rozložit na desku + paměti (+APU) později doplněný o nějaký ten Ryzen 5 / 7 s novým chladičem, případně i grafikou.

Ať už tak nebo onak, nelze se ubránit dojmu, že potenciál Bristol Ridge (jakožto úsporného, ale levného a ještě výkonnostně zajímavého produktu v souvislosti s platformou AM4) AMD z větší části promrhala. Ve druhé polovině roku 2017 totiž 28nm APU z podstaty věci nemá šanci oslovit tolik uživatelů, jako v roce 2016, kdy šlo stále o produkt - v rámci firemního portfolia AMD - vyráběný pokročilejším procesem, než top modely řady FX (32nm). Ve srovnání s výkonem Ryzenů pak zkrátka bez ohledu na vše ostatní už nepůsobí zdaleka tak úsporně a zase při zohlednění TDP nepůsobí oproti 65W Ryzenům nijak výkonně. Zůstává mu do slova a do písmene low-end, tedy konkurence Celeronům a levným Pentiím.

Konkrétní datum dostupnosti vám zatím říct nemůžeme, ale veřejně známou informaci je, že půjde o třetí (tento) kvartál. Minulý týden byla podpora pro Bristol Ridge doplněna do CPU-Z, takže jistě nepůjde o čekání v řádu týdnů, natož měsíců.