Pár slov z historie

Pověst ATI pochází ještě z dob, kdy byla samostatnou firmou. ATI jako taková opravdu Linux celkem opomíjela, její nové karty nikdy moc nefungovaly, zejména s příchodem věcí jako 3D akcelerace, unifikované shadery či ATI Stream to byl postupem času vždy stále větší a větší porod. Linuxové Catalysty za Windowsovými vždy značně zaostávaly, byly problémy i s jejich instalací a tak podobně.

Celkově tak bylo bezpečnější sáhnout po integrované grafice Intel, nicméně pokud jste chtěli pořádný 3D výkon, byla zde prakticky pouze Nvidia - otevřené ovladače jako nv či nouveau poskytují spíše základní funkcionalitu (i když nouveau se velmi lepší, je to opravdu slibný projekt), takže prakticky jedinou kvalitní možností pro Nvidii v Linuxu byly a jsou firemní proprietární ovladače. Jejich hlavní výhodou je to, že drtivou většinu kódu sdílejí s Windowsovou verzí, takže žádné zaostávání se nekoná, navíc v Nvidii pracuje na Linuxových ovladačích celý tým (Nvidia také vyvíjí například ovladače i pro FreeBSD - o tom si u ATI můžete nechat jen zdát).

Poté, co byla ATI odkoupena firmou AMD, situace se začala měnit. AMD je známá svou otevřeností přístupu, ať již v tom, že volí cestu univerzálních standardů (Bullett Physics, OpenCL - oboje samozřejmě umí i Nvidia, nechytejte prosím za slovo), ale také velmi silně podporuje Linux. Postupem času tak průběžně uvolňuje specifikace svých GPU tak, aby mohla open-source komunita pracovat na otevřených ovladačích pro moderní GPU. Víceméně je to znouzectnost, neboť linuxových vývojářů v samotné ATI divizi v AMD moc není (prakticky jen "pár") a proprietární drivery stále oproti tomu, co umějí ty od Nvidie, značně zaostávají. To lze demonstrovat tím, že zatímco Nvidia má v Linuxu funkční hardwarovou akceleraci videa včetně 1080p/H.264/mkv (přes otevřené rozhraní VDPAU), ATI nic takového nemá (pozn: dle čtenáře Qvoshi hardwarová akcelerace na ATI funguje - k tématu se tedy v dohledné době vrátíme).

Ubuntu 10.04

Jakkoli tedy grafiky ATI na svobodných ovladačích fungují v Linuxu stále lépe a lépe, těm proprietárním se z hlediska funkčnosti zatím v obecném slova smyslu nevyrovnají. Podívejme se tedy společně nikoli na otevřený ovladač radeonhd, ale přímo na ovladač od AMD/ATI, známý též jako FGLRX.

Předpokládejme, že máte čerstvě nainstalované Ubuntu 10.04 (nebo Xubuntu, nebo Kubuntu atd.). Po chvíli na vás vyskočí upozornění, že pro váš hardware jsou k dispozici nesvobodné ovladače.

Jediné, co vás dělí od nainstalování, je kliknutí na tlačítko "Povolit". Poté se ovladač automaticky stáhne, rozbalí a nainstaluje.

Následuje restart a tím je vše hotovo - od této chvíle máte zprovozněny "Catalysty pod Linuxem" - srovnejte s potřebnými kroky k instalaci Catalystů pod Windows :-).

Catalyst Control Center v Linuxu

CCC v Linuxu samozřejmě nenabízí ryze Windowsové záležitosti, ale jinak je tu vše potřebné, od nastavení 3D renderingu, po povolení různých typů výstupních formátů, nastavení poměru stran obrazu a škálování malých rozlišení na velké LCD až třeba po přehled parametrů grafické karty a možnost nastavení jasu, kontrastu, gamma korekce, vícemonitorového zobrazení a dalšího.

Ovladače v akci

Ovladač jsme podrobili krátkým testům na Radeonu HD 5450 DDR2 v sestavě s Athlonem X2 2,3@2,6 GHz a 2 GB DDR2-750@754 na 24" monitoru s rozlišením 1920×1200. Použito bylo 32bitové Ubuntu 10.04 se všemi aktualizacemi.

Na videu můžete vidět, že jak video, tak 3D běží bez problémů. Vteřinový zásek při změně velikosti videa (není na videu), resp. jeho přepnutí do fullcreenu (je na videu) je způsoben běžícím 3D desktopem Compiz. Jakmile tyto efekty vypnete, zásek zmizí. To je tedy drobná vada na kráse, ale pokud třeba jako já Compiz vůbec nepoužíváte, není to problém ani v nejmenším.

Alien Arena 2009 na minimální detaily, stejně jako třeba Extreme Tux Racer, oboje běží v 1920×1200 na low-endovém Radeonu HD 5450 naprosto bez problémů. V krátkosti jsme porovnali výkon HD 5450 na stejném stroji mezi Windows XP a Ubuntu, což vyznělo ve prospěch Windows:

• Windows XP SP3 (ATI ovladač 8.662): 43,2 fps (100 %)
• Ubuntu 10.04 (ATI ovladač 8.723.1): 38,8 fps (89,9 %)

Nějaký rozdíl ve výkonu obecně, případně ve výkonu OpenGL ovladače ATI ve windows vs. Linuxu, zde je. Celkově ale hodnotíme funkčnost grafické karty ATI Radeon poslední generace pod Linuxem jako výbornou, ve známkování řekněme 1-. K dokonalosti chybí pouze vyřešení běhu s Compizem a pak chybějící zprovoznění UVD v Linuxu, tedy hardwarová akcelerace H.264 HD videa.

Tento článek si samozřejmě nevzal za cíl prověřit úplně každý aspekt provozu ATI pod Linuxem, zaměřili jsme se na běžné základní použití a upravujeme si tímto názor nejen na ovladač ATI jako takový, ale také na náročnost jeho zprovoznění v nejznámější linuxové distribuci.