Benchmark architektury Intel Willow Cove ukazuje nejvyšší známé IPC x86 světa
V databázi společnosti SiSoft se objevily první výsledky šestijádrového procesoru, který svojí konfigurací neodpovídá ničemu, co lze koupit na trhu. Kapacita L2 cache totiž dosahuje monstrózních 1280 kB / 1,25 MB, což neznamená nic jiného, než že se do databáze dostaly výsledky x86 architektury Willow Cove.
Právě jádra Willow Cove s velkou L2 cache ponese 10nm generace procesorů Tiger Lake (v podobě mobilních 15W čtyřjader chystaných na rok 2020) a podle novějších informací i 14nm generace procesorů Rocket Lake (chystaná pro desktopová až 127W osmijádra na rok 2021). Vzorek s šesti jádry a dvanácti vlákny běžící na zhruba 3 GHz dosáhl v testu SiSofware následujících výsledků:
Na první pohled vypadají výsledky šestijádrového Willow Cove až pohádkově. Pokud je srovnáme s nejvýkonnějším šestijádrem, které aktuálně nabízí AMD, tedy Ryzen 5 3600X, který dosahuje Arithmetic(kého) skóre 214 GOPS a Multi-Media(lního) skóre 636 Mpix/s, zdá se být Willow Cove prakticky o polovinu rychlejší.
Jenže druhý pohled odhalí, že jde o vzorky testované na serverové desce po dvou kusech. Jde tedy o celkem 12 jader a 24 vláken, jinými slovy srovnávat musíme s dvanáctijádrovými procesory, nikoli s šestijádrovými. Rovnou si můžeme výsledky normalizovat na stejné frekvence, abychom zjistili, jak je na tom IPC:
Willow Cove 2× 6 jader 3 GHz | Ryzen 9 3900X 12 jader 4,33 GHz | Ryzen 9 3900X 12 jader norm. 3 GHz | Willow Cove IPC vs. Zen 2 | |
---|---|---|---|---|
Arithmetic | 302 | 421 | 292 | +3 % |
Multi-Media | 1005 | 1276 | 884 | +27 % |
Toto srovnání berte jako silně orientační. Zatímco víme, že Ryzen 9 3900X má nastaveno TDP pro všech 12 jader na 105 wattů, vzorky Willow Cove na serverové desce nemusely být omezeny prakticky nijak a mohly mít k dispozici přes 100 wattů na socket, jak zvládá platforma. Na IPC jako takové by to ale nemělo mít valný vliv, takže lze očekávat, že Willow Cove mj. díky své enormní L2 cache přináší významný posun výkonu v multimediálním testu.
Přestože výsledky po srovnání „jablek s jablky“ není tak opulentní, jak se na první pohled mohlo zdát, stále jde oproti Zen 2 - což je x86 architektura s aktuálně nejvyšším IPC na světě - o posun v IPC. V průměru dostupných testů o 15 %.
Problém pro Intel je, že desktopové a serverové produkty postavené na Willow Cove (Sapphire Rapids?) nepřijdou dříve než v roce 2021. Jak vyšlo najevo, serverová roadmapa Intelu doznala zpoždění, takže už i serverový Ice Lake přijde na svět nejdříve na samém konci roku 2020, takže asi nemá smysl očekávat serverový Willow Cove dříve než ve druhé polovině roku 2021.
Přitom před Vánoci 2020 již bude na trhu Zen 3, zvyšující IPC o přinejmenším 15 % (což vypadá dost podobně jako Willow Cove) a ve druhém pololetí 2021 se již očekává Zen 4 s dalším - byť jistě menším - posunem IPC (a podporou DDR5 a PCIe 5.0).
Výhoda Willow Cove by se mohla promítnout jedině v mobilním segmentu. 10nm Tiger Lake plánuje Intel pro notebooky vypustit již v roce 2020, takže bude stát oproti Zen 2, jenže tam se počítá jen se čtyřjádrovou konfigurací, zatímco mobilní Zen 2 v podobě APU Renoir přinese do 15W segmentu přinejmenším 6 jader Zen 2. Tiger Lake by však mohl být schopný přinést díky vyššímu IPC vyšší jednojádrový výkon - to je však podmíněno dosažením alespoň takové taktovací frekvence, jaké dosáhne Renoir. Připomeňme, že stávající 10nm Ice Lake dosahuje o 1 GHz nižších frekvencí než 14nm generace Intelu, kterou AMD se Zen 2 téměř dotáhla.
Prozatím to tedy vypadá, že má Intel připravenou architekturu schopnou konkurovat Zen 2 a částečně asi Zen 3, ale nebude schopný ji dostat na trh v konfiguraci s nějakým relevantním počtem jader a na relevantních taktovacích frekvencích, aby mohla dělat to, čeho je teoreticky schopný - konkurovat produktům AMD.