Jedním z omezení nových regulací, proti kterým se ostře vymezila například Nvidia, je nařízení všem výrobcům polovodičů, podle kterého nesmějí Číně a dalším zemím na blacklistu dodávat žádné čipy, které při 16nm / 14nm nebo menším procesu nesou 30 miliard tranzistorů nebo více.

• Nvidia kritizuje Bidena, na poslední chvíli v tichosti vydal 200 stran regulací

Tato kombinace je docela zvláštní, neboť 16nm čipů obsahujících 30 miliard tranzistorů skutečně mnoho není (velmi pravděpodobně žádný, který o který by dané země vůbec mohly mít zájem). Pro ilustraci: Šest let starý serverový procesor Epyc (Rome) s jádry Zen 2 má 39,54 miliard tranzistorů a je vyráběný na 7nm procesu. 16nm čipy, i složené z více kusů křemíku, měly zpravidla pod 20 miliard tranzistorů, takže této generace se regulace prakticky nedotkne (fakticky se jí ve vztahu k x86 procesorům ale týkají již starší regulace) a nic se nezmění. Že by se Bidenova administrativa obávala, že v důsledku Čínské poptávky začnou výrobci navrhovat 16nm čipy? Bylo by to nereálné, ani Nvidii při jejích maržích se nevyplatilo než pro Čínu připravit odlišně ořezanou verzi existujícího čipu, takže jakékoli práce nad rámec tohoto (návrhy nových čipů od nuly, na staré procesy ap., nelze předpokládat).

Samsung, TSMC, Intel a GlobalFoundries tedy nesmí Číně nic takového dodat. Protože předpisy existují od toho, aby se obcházely, není možné si nepoložit otázku, zda by se dalo obejít konkrétně toto pravidlo. S trochou nadsázky (nicméně s vyhověním liteře předpisu) se nabízejí dvě možnosti. První: Výrobci by Číně nedodávali čipy, ale jednotlivé čiplety s méně než 30 miliardami tranzistorů. Ta by si z nich větší čipy zapouzdřila sama. Druhý: Výrobci by přejmenovali výrobní procesy (ze současných marketingových názvů) na jména odpovídající skutečným parametrům. Například ze 7nm procesu TSMC by se tak stal 16,5 nm, což je šířka jeho tranzistoru. Tím by zcela vypadl z definice „16nm a menší“ a nevztahovalo by se na něj ani omezení počtem tranzistorů.