Pokud paměti výrazně zdraží, pak řadový uživatel zpravidla odloží upgrade. Výrobci sestav sníží kapacity u základních modelů a více osazují jen těm zákazníkům, kteří si náležitě připlatí. Výrobci telefonů pak přestanou zvyšovat kapacity a nová řada má stejně RAM či úložiště, jako předchozí.

Servery jsou ale jiné a ukázalo se to již zhruba půl roku poté, co ceny DDR4 začaly prvně stoupat. Pokud požadavky na výkon serveru rostou, kapacita paměti je vyčerpána a výkon začne padat, pak často není jiné zbytí než upgradovat bez ohledu na cenu. A tak po první vlně zdražení DDR4, kdy sice ceny byly na (tehdy) historickém maximu, došly provozovatelům, výrobcům serverů i distributorům komponent zásoby a museli chtě-nechtě zvýšit objednávky. Výrobci pamětí tehdy logicky dali ve výrobě přednost serverovým pamětem, takže nastal nedostatek standardních DDR4 a ty zdražily ještě více než v první vlně.

Jenže tentýž mechanizmus platí i při opačném vývoji. Serverový trh nebyl po pamětech tak vyhladovělý jako ostatní trhy (protože musel nakupovat / upgradovat průběžně i při vyšších cenách) a přes klesající ceny pamětí zkrátka poptávka neroste. To nyní vedlo k určitému přezásobení. Mark Liu z analytické firmy DRAMeXchange upozornil, že američtí operátoři datacenter mají zásoby paměti na 5-6 týdnů a OEM výrobci zhruba na 4 týdny, což je dvojnásobek standardního stavu.

Nadbytečné zásoby v kombinaci s faktem, že ceny klesají, vedou k tomu, že nákupčí nevidí důvod objednávat, zvlášť za stávající ceny, když brzy budou paměti k dostání ještě levněji. Výrobci, kterým klesl odbyt, jsou proto motivovaní k ještě výraznějším slevám. Podle DRAMeXchange tak smluvní ceny serverových pamětí jen za první kvartál tohoto roku klesnou o 20 % namísto donedávana očekávaných 15 %.

Pro výrobce to samozřejmě bude impuls k tomu, aby ve výrobě upřednostnili produkty, jejichž ceny nepadají až tak rychle. Stabilizace cen u serverových pamětí pak může vést k dalšímu poklesu cen u jiných typů pamětí, například desktopových DDR4 nebo grafických GDDR.