Microsoft rovněž chystá na CESu předvést funkční vzorek zařízení poháněného procesorem architektury ARM, na kterém běží připravovaná verze Windows. Microsoft rovněž chystá pro tuto verzi Windows svůj kancelářský balík Office, který na ARM platformě poběží stejně jako nová verze Windows nativně (nepůjde o běh přes nějakou emulaci, která by překládala x86 instrukce na ARM).

Zajímavý je v této souvislosti komentář Miloslava Veselého z Fio banky, který je primárně věnován investorům. „Technologické odvětví zřejmě čeká rozpad dlouhodobého obchodního partnerství mezi giganty Microsoft a Intel. Důvodem jsou rozcházející se zájmy společností. O postupném uvolňování korporátního svazku nejlépe svědčí skutečnost, že budoucí verze operačního systému Windows bude používat mikroprocesory navržené společností ARM, která patří mezi hlavní konkurenty Intelu.“

Jak Intel, tak AMD jsou citovány v tiskové zprávě Microsoftu vedle společností Nvidia, Texas Instruments Qualcomm. Intel se těší na budoucnost Windows na procesorech Atom, AMD na procesorech „Fusion“ APU a ostatní na ARMech. Nvidia si k tomu ještě přisadila, když její šéf Jen-Hsun Huang řekl: „Windows na ARM představuje seismický posun v počítačovém průmyslu. ARM je momentálně největší a nejvíce se rozvíjející architektura CPU na světě a dnešní oznámení o Windows ještě urychlí její rozšiřování.“

Je jasné, že tento krok je výhodný jak pro Microsoft, tak pro firmy točící se kolem architektury ARM. Microsoftu to pomůže dostat Windows do širšího spektra zařízení, které momentálně nemalou měrou okupuje mimo jiné i Linux (resp. Android). Dalo by se možná s notnou dávkou nadsázky říci, že k tomuto kroku přispěl i Intel, a to právě vytvořením procesoru Atom. To je procesor, který začal x86 segment přibližovat procesorům ARM, a to jak spotřebou, tak i výkonem. A tak si možná v Microsoftu řekli „když už máme dělat Windowsy pro Atomy, to to můžem rovnou dělat pro ARMy“.

Co by se však klidně mohlo stát, je jedna věc, a tou je zbavení IT trhu závislosti na x86 platformě. Microsoft Windows je drtivě dominantní operační systém a tento systém ke svému běhu potřebuje x86-kompatibilní procesor. Pokud se drtivě dominantní systém zbaví závislosti na x86, zbaví se jí i nezanedbatelná část IT světa jako celku. Uvedení plnohodnotného systému Windows pro procesory ARM skutečně může spustit řetězovou reakci. Začne se objevovat více aplikací pro platformu ARM (tou první masovou bude nejspíše právě Office) a za pár let zjistíme, že se obejdeme bez x86 procesorů (což by nepochybně zahřálo srdce Jen-Hsun Huanga ;-). Procesory ARM již mají více jader a jejich rychlosti začínají být zajímavé i pro nasazení Windows. Nebude to jistě žádná „warp-speed“, ale zvýšený prodej ARMů v důsledku příchodu „ARM-pozitivních“ Windows může skutečně urychlit nejen jejich nástup na trh, jak říká Jen-Hsun Huang z Nvidie, ale může přispět i ke zrychlení vývoje. ARM začne být skutečnou konkurencí nejen k Atomům, ale i k x86 platformě jako celku. A protože výrobců ARM procesorů je vícero (a ne jen tři, z toho jeden „přicmrndávač“), může vzniknout zajímavé konkurenční prostředí.

Může ovšem nastat jedno velké „ale“. Vzpomeňte si na relativně pomalý nástup 64bitové verze Windows, tedy té pro x86-64 procesory.Až nyní s Windows 7 to začíná být veselejší, přitom x64 verze Windows už byly Windows XP (i když to byl opravdu spíše jen takový pokus, dlužno však dodat, že to byl dobrý pokus). A to se bavíme o platformě, na které běží stávající aplikace v drtivé většině bez nutnosti úprav a prakticky stejně rychle jako na 32bit. verzi Windows (to proto, že pro běh 32bit. aplikací na x64 verzi Windows není třeba emulace, neboť procesor 32bitové instrukce obsahuje a není problém je využít).

Podstatně hůře dopadla platforma IA-64, tedy procesory Intel Itanium, které jsou opravdu 64bitové a pro chod 32bitových aplikací je již emulace nutná (jednojádrová Itania sice obsahovala hardwarovou podporu IA-32 (x86) architektury, ale ta byla tak pomalá, že Intel rychle přišel s emulační softwarovou vrstvou a ve dvoujádrových Itaniích už nebyla hardwarová podpora pro IA-32 vůbec). Pomineme nezanedbatelný fakt, že Itania jsou pro desktop nepoužitelná z důvodu ceny, takže ani klientská verze Windows XP nevydržela na trhu dlouho (skutečně existoval systém Windows XP pro Itania), ale přesto byla reálná šance, že se Itanium uchytí, a to zejména z důvodu podpory stávajících aplikací. U ARMu tomu budou muset pomoci tvůrci aplikací (předpokládáme, že Windows API bude stejné a postačí pouze zkompilovat ARM verzi), binární kód pro x86 Windows na Windows pro ARMy bez překompilování nepojede. A na emulátor x86 zapomeňte, protože ARM není dost rychlý, aby sám o sobě konkuroval x86, natož aby stíhal x86 v rozumném čase emulovat.

Microsoft zkrátka s Windows pro ARM vsází na „čistě pudovou záležitost – buďto to pude, nebo nepude“. Hodně to bude záviset na ochotě vývojářů začít dělat více aplikací pro ARM Windows, resp. překompilovat stávající, musí jich přijít takové množství, aby s průměrný uživatel na platformě ARM necítil o něco ochuzen oproti x86. Pokud se to ale povede, může opravdu nastat na procesorovém poli zemětřesení. My bychom docela rádi, kdyby k němu skutečně došlo, protože i když nás nejspíše čeká zajímavá budoucnost s integrovanými grafikami v x86 procesorech, přeci jen je to už trochu nuda ;-).