Chlazení tekutým kovem se zatím nekoná
Redaktoři ze serveru The Inquirer se na detaily pozeptali zástupců z firmy nanoCoolers. Podle jejich vyjádření firma zcela přesunula zájem k nové technologii termálního elektrického chlazení (z webu nanoCoolers lze vyčíst, že půjde o chlazení na bázi Peltierova článku). Protože prý chlazení tekutým kovem by na trhu bylo hodně limitováno cenou, zaměřili se na takovou technologii, kterou budou moci zákazníci zaplatit.
Ačkoli interní testy nanoCoolers ukázaly, že chlazení tekutým kovem je o 5 % efektivnější než chlazení vodou a o 30 % účinnější než vzduchem chlazené „heat pipes“, výsledek zjevně není tak ohromující, aby se vyplatil. Zdravá spekulace redaktorů pak hovoří o tom, že ačkoli směs, sestávající z Galia, India a trochy cínu (a možná i dalších příměsí), kolující v trubičkách tohoto systému chlazení, má velmi dobrou tepelnou vodivost, je tu jeden patrně zásadní problém. Teplo, které je odváděno z hřejícího se čipu, nikde nemizí, nýbrž nadále v systému koluje. Muselo by se opět ve výměníku aktivně chladit, čímž to celé ztrácí na efektu, protože zde zase máme hučící větráky.
Aby bylo chlazení opravdu účinné a zároveň tiché, musela by být zvětšena chladící plocha, Avšak takovéto prodloužení chladícího koloběhu, aby se tekutý kov stihl ochladit, je zase ekonomicky náročné, neboť prý Galium a Indium stojí kolem jednoho až dvou dolarů za gram. Funkční výsledek by tedy byl dosti drahý a na trhu, kam je určen, prakticky neprodejný. Další problém by mohl být také v relativně špatné tekutosti materiálu, který se díky své viskozitě nepohybuje systémem s úzkými trubičkami zrovna svižně.
Výsledek je tedy takový, že o chlazení tekutým kovem si v praxi můžeme zatím nechat jen zdát. Ačkoli se dá učinit použitelným a relativně účinným, je nyní příliš drahé na to, aby jej trh zaplatil. Dá se odhadovat, že snížení viskozity by mohlo fungování napomoci, otázka pak zní, jak moc by to hnulo s tepelnou vodivostí či schopností pohybovat se působením magnetického pole. S tímto typem chlazení zřejmě koketovala i firma Intel (jistě víte, proč), dokonce na něj má v držení nejeden patent. Zatím se však právě díky ceně chlazení tekutým kovem mezi prostý lid z laboratoří nedostane.