Cell, RSX

Nyní se podívejme na chlazení konzole. Čistě obecně si připomeňme, že chlazení moderních hi-end elektronických systémů je poměrně choulostivá věc. Zpočátku měl tu a tam problémy nejen Xbox 360, ale také některé série notebooků MacBook Pro. Chlazení více než půl miliardy tranzistorů na vysokých frekvencích je tak pro konzoli jedním z klíčových aspektů. I proto na dvou hlavních čipech, procesoru Cell a GPU RSX, sedí dva poměrně masivní chladiče, z nichž je teplo odváděno pomocí heatpipe a následně zmiňovaným jediným 160mm ventilátorem pryč z konzole. Bezpochyby velký počet tranzistorů a vysoká pracovní frekvence Cell procesoru je důsledkem jeho umístění do bezprostřední blízkosti ventilátoru.

V tuto chvíli mi opět dovolte připomenout, že konzole musí s ohledem na široké možnosti využití vydržet dlouhodobý běh na 100% výkonu. Nemám nyní na mysli nějaké desetihodinové hraní her, ale třeba také půlroční běh Folding@home bez jediné přestávky (ano, i tací „blázni“ existují mezi příznivci distribuovaných výpočtů :-). Sám jsem zvědav, jak si s tímto aspektem PS3 poradí a doufejme, že se někdo teplotám PS3 za běhu podívá „na zoubek“.

EE + GS, I/O

Poslední dva z hlavních obvodů, Emotion Engine a I/O bridge jsou chlazeny pasivně a to i za pomoci kontaktu se stěnou konzole.

Zdroj

Jedním ze zdrojů tepla, jež nelze opomenout, je zdroj, který je kompletně umístěn v konzoli. Již jsme si řekli o téměř 200W spotřebě při plné zátěži a asi každý tuší, že toto realizovat klasickým externím zdrojem notebookového typu by bylo nejen problematické, ale také nákladné. Sami to tipujeme na „standardní“ spínaný zdroj, přítomnost/absenci PFC (Power Factor Correction) ponechme prozatím bez komentáře.

Zdroj uvnitř pak může být jedním z aspektů zpoždění konzole mimo „NTSC provenienci“. Zatímco japonci a američané používají 120 V/60 Hz, na starém kontinentě máme většinou kolem 230 V/50 Hz. Požadavky na mechanickou i elektrickou kvalitu zdroje jsou jistě nemalé, uvidíme například, po jakých sáhne Sony kondenzátorech.

Úložná místa

Blu-ray

Jistě jako první vás bude zajímat Blu-ray mechanika. U té čekejme vše, co je ve specifikacích nejen tohoto formátu, ale také logicky ochran a dalších aspektů. Plná implementace AACS včetně „populárního“ HDCP chybět nebude. Jak již jsme zmínili u I/O, PS3 bude umět i 1920×1080p, takže spolu s ní rovnou začněte šetřit na vhodnou HD televizi s tímto rozlišením a ideálně také HDMI rozhraním (nebo DVI s HDCP :-). Elektronika mechaniky je plna firemních obvodů, připojení je pak realizováno atypickou „kšandou“.

Jinak mechanika čte Blu-ray disky maximálně 2×, DVD disky 8×, a 24× pak CD. Podporuje i SACD, snad to pár našinců potěší, byť rozšířenost tohoto formátu je mizivá. Měla by tak z pohledu na rychlosti být relativně tichá. Zda umí řídit rychlost v závislosti na požadavcích (např. DVD Video netřeba číst 8×), zatím nevíme.

Pevný disk

Pevný disk o kapacitě 20 nebo 60 GB pochází z dílen Seagate. V případě aktuálních strojů jde o modely řady Momentus 5400.2 v SATA provedení. Nabízejí rychlost 5 400otáčkových modelů se 150MB/s SATA rozhraním. Průměrný seek je na hodnotě 12,5 ms. A teď to zajímavé: v dokumentu známém jako „Support manual“ údajně Sony uvádí, že konzole je kompatibilní se všemi dostupnými SATA disky. Tím pádem je v podstatě pouze na zákazníkovi, zda osadí 160GB Momentus s kolmým záznamem, nebo některý z rychlých disků se 7 200 otáčkami ploten za minutu. Minimálně pro nespokojence s malým množstvím operační paměti a ty z vás, kdož plánují na PS3 provozovat intenzivněji Linux, může být toto zajímavá volba. Kolegové z DailyTechu pak do PS3 připojili (přes redukci) klasický 3,5palcový desktopový disk s kapacitou 320 GB a 7 200 ot/min. Konzole s tím neměla žádný problém a s tímto diskem pracovala (také vás napadají „hříšné myšlenky“ na 150GB Western Digital Raptor nebo dokonce jeho „eye-candy“ bratříčka? :-).