I když se omezíme pouze na informační kanály, které v minulosti potvrdily, že mají nějaké relevantní zdroje, nejsou informace úplně jednotné a zůstávají v nich jisté rozpory. Co však při zohlednění všech těchto pramenů lze vyloučit, je, že (1) navzdory některými weby předkládanému konci high-endových grafických karet AMD se zrušení high-endových modelů týká pouze jedné generace a naopak že (2) navzdory zprávám o paralelním vývoji více konfigurací se zrušení vývoje nejspíš netýká jen jedné konkrétní konfigurace, ale high-endu jako takového.

Podrobněji. Již nějakou dobu se proslýchalo, že AMD přinejmenším pro vyšší modely grafických čipů příští generace pracovala na dvou nebo třech variantách toho, jak by takový produkt mohl vypadat. Kratší dobu se hovoří o jakési Navi 4C, Navi 4M a Navi 4X, ale jestli tato písmena značí právě ony alternativní varianty konfigurací high-end, nebo znamenají něco zcela jiného, není jisté. Na čem se relevantní zdroje více-méně shodují, je, že high-endová GPU Navi 41 a 42 byla zrušena a dojde pouze na mainstream v podobě Navi 43 a low-end Navi 44. Je možné, první dvě měla být čipletová a druhá dvě monolitická, ale toto explicitně většina zdrojů nezmínila.

Navi 4C (MLID)

YouTube kanál MLID nyní přinesl schéma toho, jak měla vypadat Navi 4C (výše). Tedy (snad) preferovaná konfigurace pro GPU Navi 41. Na substrátu pouzdra (PKG) by byly umístěné tři (asi 6nm) aktivní podložky (AID), vzájemně propojené můstky, a na každé podložce by pak spočívala trojice čipletů (asi 4nm) s funkčními bloky. Zvlášť by byl umístěn čiplet obsahující multimediální obvody a vstupy / výstupy (MID).

Přestože se na první pohled může toto řešení zdát vysoce komplexní, není to po stránce konstrukce nic, co by již AMD nevyráběla. Pokud zohledníme, že by se takové řešení do výroby nedostalo dříve než za rok, měla by na jeho odladění AMD paradoxně víc času, než na konstrukčně ještě mírně náročnější řadu Instinct MI300, kterou již v podobě vzorků dodává a jejíž sériová výroba začala již toto léto. Tu totiž tvoří čtyři 6nm podložky a na každé z nich mohou být umístěny 2-3 čiplety různého typu (procesorové nebo výpočetní). Navi 4C s pouze třemi podložkami a pouze jedním typem čipletu na podložkách je tak jednodušší.

Grafická roadmapa (AMD)

Dále je zajímavé, že se o Navi 4x proslýchá, že s implementací architektury nejsou problémy (na rozdíl od Navi 3x) a AMD ji chystá využít v SoC pro Playstation 5 Pro, v různých APU a dalších projektech, tedy v podstatně širším produktovém portfoliu než Navi 3x.

Pokud bychom hledali, kde teoreticky může být problém, jeví se jako nepravděpodobnější zdroj komplikací rozdělení GCD, tedy bloku s funkčními (výpočetními a texturovacími) jednotkami na více čipletů. Nové výrobní procesy jsou čím dál dražší a přinášejí čím dál méně prostoru pro další tranzistory, což vyžaduje více křemíku. Aby výrobní náklady (a tedy i cena výsledného řešení) nerostla zcela neúměrně nárůstu výkonu, je AMD motivovaná zvyšovat výtěžnost rozdělením monolitických (částí) GPU na čiplety, v tomto případě GCD. Je však možné, že rozdělení GCD (které i v případě čipletové Navi 31/32 zůstávalo monolitické) z jednoho kusu křemíku rovnou na devět byl příliš velký skok, který provázelo více problémů, než jaké bylo možné ve stanoveném čase vyřešit.

Vrátíme-li se ke schématu, je potřeba ještě uvést na pravou míru jeden detail. Tom z MLID jej totiž komentuje z dovětkem, že podle jeho mínění na něm ještě chybějí MCD, tedy paměťové čiplety. To je ovšem chybný předpoklad. Diagram a jeho popisky jasně uvádějí, že podložky (AID), které propojují čiplety, jsou aktivní (Active Interposer Die), což znamená, že neslouží pouze k propojení, ale integrují i další (aktivní) funkce. Jelikož jde o stejný koncept jako v případě Instinct MI300, je zjevné, že Infinity Cache i paměťový řadič jsou integrovány právě v nich, takže žádné další MCD nejsou zapotřebí. Respektive pro tento případ platí, že MCD = AID. Ostatně o takovém řešení se spekulovalo již před vydáním Navi 3x.

Co na to Nvidia?

Neméně zajímavé, než jak se se situací vypořádá AMD, bude, jak na ni zareaguje Nvidia. O té se totiž delší dobu proslýchá, že plánovala podstatnou část portfolia generace Blackwell postavit na monolitických jádrech a maximálně 1-2 modely v high-endu řešit s využitím čipletů, přičemž ten nejvýkonnější by vydali pouze tehdy, pokud by top řešení od AMD mělo být výkonnější než jejich „top-1“ řešení.

CEO Nvidie, Jen-Hsun Huang (Nvidia)

Je tedy otázkou, co vlastně Nvidia za stávající situace (pokud vše dopadne, jak se očekává, bude v high-endu a nejspíš i vyšším mainstreamu bez konkurence) vlastně vydá. Může být motivovaná nejvyšší konfiguraci, kterou má v laboratoři, na trh vůbec nepustit a na druhou stranu se CEO Jen-Hsun Huang může chtít blýsknout, aby ještě akcentoval propastný rozdíl mezi nejvýkonnějším dostupným produktem AMD a Nvidie.

V současnosti se proslýchá, že Nvidia chystá k vydání pět čipů nazvaných GB202, GB203, GB205, GB206 a GB207. Zda je GB202 oním „monstrem“, nebo o příčku nižším řešení. Zda se zvěsti o 512bit sběrnici týkají právě GB202 nebo onoho (již nechystaného?) „monstra“, to nejspíš ukáže až čas.