Corsair VS450 spadá se svou cenou pod 900 Kč celkem jasně do kategorie mainstream, a to sice spíše do její nižší až střední části. Kategorie jsem definoval následovně:

• low-end: do 1,49 Kč/W
• mainstream: 1,5–2,99 Kč/W
• high-end: 3→ Kč/W

Vybíral jsem ho záměrně z několika důvodů. Jak napovídá přehled, žádný, a to ani ze zahraničních serverů (pominu-li pár čínských), ještě zdroj z rodiny VS nikdy nerecenzoval. Navíc jelikož cena je dost lákavá, a Corsair má pověst kvalitní značky, ač nemám v ruce žádná čísla, jsem přesvědčen, že se prodává dost. Je to tedy ideální kandidát na to podívat se, co má pod krytem.

Dle přehledu je výrobcem tchajwanský Channel Well Technology. U tohoto výrobce je to celkem jasné: pokud je mu jasně řečeno, co uvnitř má být a je za to adekvátně zaplaceno, umí udělat cokoli. Jelikož již zmiňovaná cena není nic extra, zdroj je postaven na jeho nižší platformě a očesán na kost.

Parametry a výbava

Vybalování začneme tradičně od krabice, jak jinak (: Nic extra zde není, manuál, šroubky a samotný zdroj s pytlíkem gelu kyseliny křemičité, zabalen do polystyrenovo-bublinkového sáčku.

Do ruky je zdroj poměrně dost lehký, což ovšem ještě nemusí znamenat, že je vyroben špatně. Kabely jsou oflexované, což můžeme brát jako drobné plus, minimum tloušťky (18AWG) je také dodrženo. Konkrétně máme následující:

• Main ATX (20+4pin): 45 cm
• ATX 12 V (4+4pin): 55 cm
• PCIe (6+2pin): 45 cm
• PCIe (6pin): 60 cm
• 4× SATA: 2× 35 cm, 1× 55 cm, 1× 70 cm
• 4× peripheral molex: 2× 50 cm, 2× 65 cm
• 2× molex k disketové mechanice: po 80 cm

Maximální výstupní výkon je patrný již z názvu, 450 W. Nabízí jednu +12V větev, což osobně preferuji. Je dobré si všimnout, že i přes marketingové bláboly o účinnosti až 85 % zdroj nemá žádnou certifikaci 80+, takže to může být úplně jakkoli.

Na jednom ze šroubků se nachází pečetní nálepka, tudíž vysávání prachu se v záruční době konat nebude. Plechy krytu zdroje mají tloušťku 1 mm a jsou provedeny s černým matným práškovým lakem, v podstatě je lakování podobné skříním Corsair.

Ventilátor ve zdroji je Yate Loon D12SM-12, což je 12cm větrák s kluzným ložiskem a maximálně 1650 otáčkami za minutu. Při těch protlačí asi 41,5 m³/hod. při hluku 33 dBA. Pozastavím se u té plastové folie zakrývající část ventilátoru. Idea je údajně taková, že se vzduch protlačí skrz celý zdroj, jinak by snad vznikaly kapsy v místech s natěsnanými součástkami, nad nimi by vznikly turbulence kde by se vzduch protočil a vyfičel by hned ven atd.

Tak to mi přijde jako slušný nesmysl. Ventilátor vytváří tlak, takže sice místa se součástkami kladou odpor, ale tím maximálně vytváří menší turbulence a proudu vzduchu uberou energii (zpomalí ho). Každopádně si nemyslím, že by odpor byl tak velký, až by neprolezlo nic, tudíž něco se tím vždy protlačí. Druhou stranou zdroje pak (bez použití této věci) projde větší objem (ten, který půjde přímo z této části ventilátoru, a ještě ten, který prošel kolem součástek a touto druhou stranou zákonitě musí ven, protože tady se nachází díry). A jelikož chladiče do této druhé strany částečně zasahují, tak v nejhorším případě budou víc ochlazovány tady a ustanoví se tepelný spád z jejich druhé strany. S použitím folie se úplně zahodí nějaká třetina průtoku vzduchu ventilátorem a ještě vzniknou turbulence úplně katastrofální, při vyšších otáčkách tedy jistě, protože kam ten vzduch půjde, když je hned za lopatkami bariéra?

Vstupní filtrace

Na horním pohledu je patrné, že přímo na konektoru pro síťový přívod je první část vstupní filtrace v podobě jednoho X a dvou Y kondenzátorů. Levné provedení je zde vidět v plné síle, součástky jsou ledabyle připájené a čouhají na dlouhých elektrodách, jeden z vodičů k síťovému vypínači je podivně proplétán skrz všechny ostatní. Sice je vše dost daleko od nízkonapěťové části, každopádně myslím, že lidé přes elektrickou bezpečnost by nějaké to nepěkné slovo utrousili.

Dále vstupní filtrace pokračuje celkem třemi cívkami, dalším X a dvěma Y kondenzátory a jedním varistorem fáze-nulák. X kondenzátory (mezi fází a nulovacím vodičem) a Y (mezi fází a zemí/nulovacím vodičem a zemí) slouží pro filtraci vysokofrekvenčního zvlnění ze sítě (obvykle ze zařízení, které filtraci v rámci úspor nemají, ale i z jiných zařízení, u kterých je filtrace jaksi těžko proveditelná) a zabraňuje naopak jejímu vyzařovaní do sítě tímto zdrojem. Totéž v podstatě obstarávají cívky. Současně tyto součástky (částečně) mohou pomoci k zachycení menších napěťových špiček v síti.

Termistor potlačuje proudové nárazy (na síť) při startech zdroje, varistor pak potlačuje vysokonapěťové špičky v elektrorozvodné síti. Ideální opět bývají tři varistory, mezi fází a zemí a také mezi fází/nulákem a zemí, ovšem minimem by měl být alespoň ten jeden fáze-zem (resp. fáze-nulák). Jen připomenu, že varistor propouští proud tím víc, čím víc je napětí nad jeho hranicí, kdy začíná spínat. Varistor má (stejně jako termistor) omezenou životnost (obvykle několik stovek cyklů), navíc čím větší výkony přenese, tím víc se poškozuje.

Zajímavosti je zde čip CAP004DG v DIP-8 provedení pro bezztrátové vybíjení jednoho X kondenzátoru. Bezztrátové konkréntě znamená to, že blokuje proud skrz rezistory pokud je zdroj pod proudem (tím snižuje ztráty pod 5 mW) a naopak proud do nich pustí pokud je zdroj od sítě odpojen, aby došlo k vybití kondenzátoru a předešlo se tomu, aby uživatel dostal pecku pokud strčí do vidlice zdroje prsty ihned po odpojení od proudu.