Důležité!

Než se pustíme do herních testů, musíme těm z vás, kteří ještě nečetli architektonický článek, sdělit jednu věc: GeForce GTX 680 se sama adaptivně přizpůsobuje situaci. Několikrát za vteřinu vyhodnocuje své parametry a za běhu se průběžně sama overclockuje. Ačkoli tedy výchozím taktem GPU je 1 GHz, v průměru karta běhá na cca 1,05 GHz. Náš konkrétní kus se však drtivou většinu doby držel na hodnotě taktu GPU 1,11 GHz. Normálně bychom tedy měli říci, že všechna následující měření jsou měřeními OC verze, ale není tomu tak. Toto je transparentní (v GPU-Z viditelné) a Nvidií veřejně proklamované chování karty a proto tedy následující měření berte jako měření standardní karty, byť se mohou od jiné karty mírně, opravdu velmi mírně lišit (v závislosti na podmínky té konkrétní testovací mašiny v té konkrétní redakci či domácnosti).

Totéž se týká i adaptivního Vsync, který zase umí ze svého principu nasekat problémy při měření spotřeby a hlučnosti, ale to se nás netýká, protože kvůli měření fps samozřejmě měříme s vypnutým Vsync. Důrazně vám ale doporučujeme přečíst si rozbor architektury, protože to je svého druhu blueprint pro všechna budoucí GPU od Nvidie a je dobré ty skutečnosti znát.

To co na několika místech v našich grafech zahlédnete jako "OC", je měření karty se zvednutým taktem GPU o +140 MHz, zvýšeným limitem TDP na 105 % a pamětmi přetaktovanými na 6,2 GHz. Naše OC měření tedy neprobíhala při (nad)standardních výchozích ~1,11 GHz GPU, ale při ~1,25 GHz GPU. Uff, nějak se nám ty testy komplikují, kde jsou doby, kdy člověk na 3Dfx Voodoo 2 naměřil tři hry ve dvou rozlišeních a spotřebu nikdo neřešil :-).