Než si GeForce GTX 680 ukážeme, dovolte nám pár slov úvodem. Protože jsme před pár týdny měli v USA našeho redaktora no-Xe (který následně v kufru námi testovanou GeForce GTX 680 přivezl), je to i tentokrát na dvě části. Tak jako u Radeonu HD 7970, kdy jsme vám představili velmi podrobně jak architekturu samotnou, tak přinesli v té době jediný test HD 7970 v ČR/SR, i u GeForce GTX 680 si vedle tohoto testu můžete přečíst i podrobný rozbor architektury jako takové. Hlavní část odpovědi na to, co míníme nadpisem, se skrývá v něm.

Tento test, který právě čtete, není rozborem všech fines, které nová architektura nabízí a které možná budou, možná nebudou ve větší či menší míře využívány ve hrách. Tento test přináší srovnání s mnoha grafickými kartami současnosti i minulosti.

Na test jsme již tradičně dostali předprodejní vzorek grafiky přímo od Nvidie. Dnes vám tedy neodpovíme na otázku, co bude v tom či onom balení, ukážeme si pouze holou referenční grafiku poháněnou ovladači z novinářského FTP společnosti Nvidia.

O kartě můžeme říci, že přestože na první pohled nese jistou podobnost s předchozími generacemi, realita je trochu jiná, neboť Nvidia u svého referenčního designu trochu více zacvičila s PCB. Ale o tom až za chvíli, nejdříve parametry.

Karta tedy nese 1536 CUDA jader. To je trojnásobek hodnoty nejvýkonnější Fermi, předchozí GeForce GTX 580. Jak toho Nvidia dosáhla? Inu, na to z velké části odpovídá no-X ve svém článku o architektuře, takže já pouze v rychlosti zmíním: toto GPU není plnohodnotný Kepler ve smyslu GPGPU architektury, naopak je toto GPU, tato karta, co do pojetí samotného grafického čipu spíše nástupcem GeForce GTX 560/560 - jde totiž o herní grafiku převážně prostou pokročilejších GPGPU částí, mj. pro rychlou double-precision.

To nám ale ve hrách nevadí, právě naopak. Oceníme totiž, že prostor GPU je výrazně více využit právě pro CUDA jádra (a další jednotky), která nám ve hrách počítají převážnou většinu věcí. Právě tak, ve spojení s přechodem od 40nm na 28nm proces mohla Nvidia dosáhnout trojnásobného nárůstu počtu výpočetních jednotek při velmi pěkném TDP. Však na kartu s 2×6pin PCI Express napájením vám bude na 99 % stačit třeba i takový 500W OEM Seasonic, ač specifikace doporučuje 550W zdroj. Zkrátka, tahle generace je úsporná a platí to jak pro AMD, tak nyní Nvidii (spotřebu jsme samozřejmě měřili a opět to bylo více než zajímavé).

Konečně si také můžeme oddychnout z hlediska výstupů. Nebudeme už omezeni výběrem u Zotacu, pokud budeme chtít kartu s DisplayPortem, tento výstup je vedle DVI a HDMI součástí referenčního designu. Že to ale trvalo.

Chladič je podobný předchozím konstrukcím, je relativně malý v tom smyslu, že pod jeho plastovým krytem se skrývá ještě dost prostoru pro větší velikost. Pokud si k tomu přičteme nereferenční karty, je jasné že nás čeká totéž jako u AMD: spousta OC edic této karty. A to je jen dobře, ostatně budeme velmi zvědavi jak výrobci grafik naloží s GPU Boostem a možností zvyšovat povolenou hodnotu TDP (svého druhu toto berte jako alternativu technologie PowerTune u Radeonů, podrobněji to opět rozebírá no-X ve svém článku).

GPU samotné si srovnejme s AMD. Rozdíl není nijak velký, pro účely porovnání karet můžeme obě GPU považovat za přibližně stejně velká. Velikost die je 294 mm², což ve srovnání s AMD a jejími 365 mm² výrazně menší (přesto se nám při pohledu na fotky čipů nezdá rozdíl tak velký)