Nvidii se tento plán dařilo držet v tajnosti, a tak se teprve nyní - nedlouho před uvedením prvních produktů - dozvídáme, proč a hlavně jak. Primární myšlenkou celého konceptu není navýšení výkonu, ale úspora energie. Celou technologii nazývá výrobce vSMP, neboli variable symmetric multiprocessing a funguje následujícím způsobem:

Pokud zařízení pracuje bez zátěže, nebo jen s minimální zátěží (přehrávání hudby, nenáročného videa, stahování mailů, synchronizace…), pak pracuje jen páté jádro zvané companion - pro nás d'Artagnan - a ostatní jádra (či mušketýři) spí. Jakmile dojde na náročnější úkol (2D hry, surfování webem, hledání v mapách…), vzbudí d'Artagnan kupříkladu Athose a sám si jde lehnout.

Pokud se objeví ještě náročnější úloha (složité flashové stránky nebo videohovory), probudí Athos ještě Aramise, aby na to byli dva. Hladového Porthose, který má síly za dva (v tomhle případě doslova, neboť nám symbolizuje poslední dvě jádra), nechávají spát, dokud nedojde na nejnáročnější úkoly, jako různé hry nebo zpracování videa, zvuku a podobně.

Důležité je, že pracuje vždy jen d'Artagnan, nebo ostatní. Stejně jako ostatní jádra je i d'Artagnan postavený na mikroarchitektuře ARM Cortex-A9, ale liší se v několika ohledech. Těmi jsou výrobní proces (28nm LP neboli low-power se sníženou voltáží) a pracovní frekvence v rozmezí 0-500 MHz. Ostatní jádra budou taktovaná od 1000 MHz výš.

Díky vSMP je Nvidia schopna dosáhnout poměrně výrazné úspory energie i oproti současné (dvoujádrové) Tegra 2. Celý systém staví na kombinaci hardwarového i softwarového monitoringu zátěže, který rozhoduje, jaké jádro (či jaká jádra a na jaké frekvenci) budou v danou chvíli aktivní. Implementace vSMP Nvidie je zároveň transparentní pro operační systém, což mimo jiné znamená, že nevyžaduje softwarovou podporu ze strany aplikací a funguje zcela samostatně. Další detaily prozatím známé nejsou.