Vypálení druhé session

Pro druhou session jsem zvolil tři stejně velké soubory (dokonce se stejným obsahem, ale to je celkem nepodstatné). Každý měl cca 750 MB. Šlo mi o to, zjistit, jak se bude chovat soubor, který bude muset mít kus na každé vrstvě (bude se tedy na „Layer breaku“ lámat).

Importoval jsem tedy první session a přidal k ní tři stejně velké soubory (očíslované, abych viděl, který se zrovna vypaluje, což Nero při pálení píše). I při vypalování této session jsem nechal DVD ještě otevřené.

Zespodu bylo samozřejmě na DVD vidět o něco více dat. Opět ani známka po tom, že by snad jedna vrstva byla delší než druhá. Druhý soubor se tedy opravdu musel „zlomit“.

V Informacích o disku v Neru bylo následně vidět toto:

Pokud jsem se na médium podíval v ISOBusteru, našel jsem ihned soubor OMEGA2.wav s modrým znaménkem plus. Právě toto znaménko značí, že soubor je na disku ve více fragmentech, tedy že není, jak se lidově říká, „v jednom kuse“.

Škoda, že ISOBuster nevypisuje, kolik fragmentů má daný soubor a na jakých místech se přesně na disku nachází (mám na mysli LBA sektorů). Ještě pro pořádek: I soubor mp71eng.exe z první session je přelomen přes obě vrstvy.

Nicméně jsem zkoušel soubor OMEGA2.wav z DVD přečíst. Bedlivě jsem poslouchal, jak to uprostřed souboru zpracuje mechanika. Slyšet bylo jen slabé a velice nepatrné lupnutí, jak optika přeostřila. S otáčkami média to nic neudělalo a soubor byl přečten prakticky bez jakéhokoli zaregistrovatelného zaškobrtnutí. Jak si s DVD-R DL médiem, zapsaným LJR, poradí ostatní mechaniky, to už je otázka jejich kompatibility. V podstatě by neměl být problém s čitelností, pokud čte mechanika i DVD-R DL média zapsaná klasickou metodou Sequential Recording.

Pojďme se opět podívat na Nero CD-DVD Speed. Dle očekávání se dostaneme kousek dál a opět skončíme se stejnou chybou, jako v případě čtení se zapsanou jen první session.

Test v KProbe už tentokráte netrval 9,5 hodiny, přeci jen bylo na médiu vypálené oblasti o něco více. I 6,5 hodiny je však stále dost dlouhá doba.

Kromě stále excelentní kvality, kdy odchylky u první session jsou víceméně zanedbatelné oproti předchozímu 9,5hodinovému měření, vidíme především přírůstek dat z obou stran média. I v tomto případě bylo nutné KProbe zadat testovanou oblast ručně, protože si program sám zjistil nižší obsazenou kapacitu. Pokud bych mu nechal automaticky zjištěnou kapacitu, po přechroupání nevypálené oblasti by test skončil, protože by si KProbe po načtení dalšího čitelného sektoru myslel, že už je za 100 %. Test vypálené oblasti druhé vrstvy by tak vůbec neproběhl a graf by skončil zelenou barvou.

Vypálení třetí session

Do třetí session jsem dal tolik dat, abych vytvořil rozumný kompromis mezi vypálenou a nevypálenou oblastí, tedy abych médium hodně, ale zdaleka ne zcela zaplnil. Zkrátka třetí session dělala necelé 4 GB dat a na DVD bylo dohromady 6 829 MB. Při vypálení třetí session jsem nechal DVD uzavřít, aby už na něj nešlo dále zapisovat.

Při pohledu na médium zespodu ještě viditelně kousek volného místa zbyl. Ten už se však díky uzavření média nedá využít.

Byl to úmysl, zajímalo mě, co to po uzavření udělá s čitelností v Nero CD-DVD Speedu a v KProbe.

V CD-DVD Speedu žádná změna, médium by muselo být zapsáno do posledního sektoru první a prvního druhé vrstvy, aby bylo zcela čitelné. Zkuste se právě na takovou kapacitu trefit kompilací vlastních dat ;-). Nebudete-li to dělat cíleně, je to zhola nemožné.

Stejné to bylo i v KProbe, s tím rozdílem, že test už trval „jen“ zhruba hodinu a čtvrt. Tentokráte jsem odebrání nejvyšší hodnoty neprováděl, protože k ní nedošlo na rozhraní vypálené a nevypálené oblasti. Graf je tedy bez úpravy právě takový, jaký vypadl z KProbe. Na to, že jde o předělávku 4KUS DRW-3S167 na LiteOn SOHW-1693S, jde o naprosto vzornou kvalitu.

Závěr

Layer Jump Recording je bezesporu nezvyklá metoda zápisu. Skutečnost, že mechanika vypaluje na -R médium někam, kde ještě sice páleno nebylo, ale okolo už ano, je přinejmenším pozoruhodná. Vlastně se vypaluje jakoby na začátek a konec média a v dalších session se takto vytvořená „díra“ už jen ze stran zmenšuje. Rovněž stojí za pozornost fakt, že na médiu u dalších session na skončené vypalování ve druhé vrstvě navazuje předchozí zápis. Nezanedbatelná je však „díra v datech“, která ve větší či menší míře i při uzavřené DVD prakticky téměř vždy vznikne. Takové médium nelze zkopírovat jako celek do image souboru. Může být čteno pouze soubor po souboru, tedy je potřeba číst jen tam, kde jsou skutečně nějaká data zapsána. S nevypálenou oblastí na okraji média si mnohé mechaniky velmi pravděpodobně budou lámat hlavu (a to doslova, totiž optickou).