Ačkoliv se stále najdou i tací, kteří si myslí, že první myší ovládaný počítač s okénky dal světu Apple, není tomu tak. Apple, stejně jako ostatní, nalezl inspiraci v Xerox Palo Alto Research Center - výzkumném středisku největšího výrobce kopírek. Zde již více než deset let před první Lisou,  Macintoshem, Amigou či Windows světlo světa spatřil Xerox Alto, počítač o velikosti miniledničky s displejem orientovaným nastojato (jako list papíru, to víte - výrobce kopírek) a spoustou věcí, které dnes bereme jako samozřejmosti, avšak tehdy je nikdo jiný neměl: WYSIWYG editace textu, vkládání objektů do dokumentů, vektorový a bitmapový editor grafiky či e-mailový klient.

Xerox Alto ale nebylo určeno pro komerční trh a i když byl vyroben minimálně trojciferný počet kusů, zůstala jich naprostá většina uvnitř PARC, kam se na ně o necelou dekádu později jezdili dívat Steve Jobs a Bill Gates, aby načerpali inspiraci.

Xeroxu totiž trvalo strašlivě dlouho, než si uvědomil, co to vlastně má a co by se s tím dalo dělat - nebyla to přeci jen primárně počítačová firma a na všechen vlastní výzkum nahlížela zejména z pozice využitelnosti při DTP, tisku a kopírování. Na konci sedmdesátých let si ale potenciál GUI uvědomili a jejich Systems Development Department během několika málo let přivedl na svět pracovní stanici Xerox Star. S výpočetní jednotkou sestavenou z řezů AMD Am2900, 384 až 1536 kB RAM, pevným diskem o kapacitě 10 až 40 MB a sedmnáctipalcovým monitorem s rozlišením 1024x800 pixelů (černobíle, 38.7 Hz) to nebylo žádné malé domácí ořezávátko. Ostatně cena 16 000 USD za základní konfiguraci jedné pracovní stanice také nebyla zrovna domácí.

Necelé dva roky po Xerox Star dorazila na trh Lisa od Apple a chvíli po ní i Macintosh. První jmenovaný počítač stál polovinu, druhý byl pak prakticky o řád levnější a lidem bylo vesměs jedno, že jejich možnosti zdaleka nejsou takové jako u Xeroxu - byly to totiž počítače, které si mohli dovolit koupit, odvézt domů a začít používat. Star se tak nesetkal s velkým tržním úspěchem a v roce 1985 se přestal vyrábět.

A zatímco počítače jako Lisa nebo Macintosh už desítky let můžeme zkoušet v emulaci na novějších strojích, Xerox Star byl doposud úspěšně opomíjen. To se však před několika málo dny změnilo, když Living Computers Museum + Labs vydalo emulátor stanice Xerox Star 8010 nazvaný Darkstar.

Emulátor je psaný v prostředí .NET a lze jej spustit pod Windows od Visty výše nebo při stažení verze pro Mono i v Linuxu s doinstalovaným SDL2. Konfigurace je naprosto triviální - stačí zároveň s emulátorem stáhnout i obrazy pevných disků, v menu jeden z nich vybrat, nastavit emulované datum na 11. listopad 1990 (veškerý software bez licence funguje pouze šest dnů od instalace, zkuste si schválně zadat datum o týden pozdější a neotevřete ani prázdný textový soubor) a spustit emulátor.

Boot samotného systému trvá i na pár let starém Core i5 více než 10 minut, s častými restarty se totiž tehdy příliš nepočítalo. Pak už vás přivítá přihlašovací obrazovka a po zadání jména user a hesla password už můžete zkoušet, jak se klikalo skoro před čtyřiceti lety. Rozhodně je to zajímavý zážitek.

Emulátor (společně s dva roky starým emulátorem původního Xerox Alto) najdete na githubu, pěkný návod s obrázky je na blogu Living Computers Musea a v něm najdete i odkaz na stažení zmiňovaných diskových obrazů nebo dokumentace k prostředí. Tak příjemnou emulaci!