Kniha se s ohledem na konec copyrightu dá najít na řadě internetových stránek včetně Wikipedie (tedy přesněji Wikisource, knihovnou spravovanou nadací Wikimedia). Vlastně lépe řečeno dala, protože na Wikisource už Deník Anne Frankové nenajdeme. Ochrana autorských práv v USA totiž trvá nikoli 70, ale brutálních 95 let od smrti autora, takže tato kniha je zde stále chráněna. Před kým či proti čemu, o tom můžeme jedině polemizovat, nicméně na onom holém faktu, že v USA spadne tento Deník pod public domain nejdříve někdy kolem roku 2041, se nic nemění.

Zástupci Wikimedia Foundation k tomu říkají jen tolik, že prostě nemají jinou možnost. Anne Franková nebyla americkou občankou, nepsala svůj deník v (americké) angličtině, v zemi původu již není její dílo chráněno, přesto jej v USA nesmí Wikimedia vystavit ani v originálním znění (na překlad by se pochopitelně vztahovala i práva překladatele, je tomu tak i u nás v ČR). Wikimedia se v rozhodnutí Deník stáhnout ze svých stránek opírá o zákon Digital Millennium Copyright Act (DMCA), kterému musí chtě-nechtě vyhovět. Jedná zde proaktivně, nikoli v reakci na nějaký „DMCA request“, ale v reakci na emailovou diskusi, která byla organizaci poslána..

Není to nic jiného než důsledek neustálého prodlužování platnosti autorských práv. Že je to systém fakt divný, se asi většinově shodneme. Deníku Anne Frankové se od prvního holandského vydání v roce 1947 a následně v různých překladech prodaly milióny a milióny výtisků a ať už je váš názor na kvality této knihy, stejně jako na její historickou hodnotu jakýkoli, dobře se na ní ukazuje častá nesmyslnost monstrózně dlouhé ochrany, zejména (jakkoli to vyzní cynicky) s ohledem na to, kolik přímých dědiců autorských práv po Anne v rodině Frankových 2. světovou válku přežilo.

Mimochodem Deník Anne Frankové samozřejmě najdete na internetu v mnoha jazykových mutacích. Koupit se dá zhruba za dvě stovky a myslím že to je jeden z těch případů knihy, se kterou by se měly seznamovat další a další generace (třeba i v kontextu toho, že můžete zcela bez potíží koupit například autobiografii Lva Trockého, Alberta Speera, ale také několik svazků deníků Josepha Goebbelse). Osobně bych Deník Anne Frankové do knihovny umístil hned vedle Shake Hands with the Devil, což je autobiografie kanadského generála Roméo Dallairea zabývající se jeho velením misi OSN během Rwandské genocidy.