Nejprve se podívejte na obrázek, kde je vidět, jak takové CD může vypadat:

Pokud tedy nevypálíte celé CD, můžete si nechat něco vypalovačkou namalovat na vnější okraj. Na obrázku je vidět dokola nápis Yamaha, ale budete si tam moci dát cokoliv, alespoň podle plánů Yamahy. Samozřejmě velikost volného místa závisí na tom, kolik dat na CD uložíte. Čím více dat, tím menší místo zbývá a tudíž bude méně plochy pro kreslení.

Z praktického hlediska je tato schopnost prakticky k ničemu. Nepomůže, aby vaše nahrávky byly lépe čitelné, neumožní vám více zapsat atd. Je to prostě jen na efekt. Dokážu si představit využití pro větší firmy, které si vypalují vlastní prezentace na CD. Na nich většinou zbývá dostatek místa a tak se tam může vejít například logo firmy. Nebo celkem rozumnou možností je sériové číslo k programu, který je na CD vypalován, tak ho opravdu jen tak neztratíte.

A kdy budeme moci takováto CD připravovat? To zatím není známo, Yamaha více podrobností sdělí až na CeBITu.

Update 13.1.2003: článek byl doplněn o text z recenze vypalovačky Yamaha F1.

Třešničkou na dortu Yamahy F1 je funkce Disc T@2 (čte se disk tatú - vysvětlení proč to tak je anglofilové chápou, ostatní prominou, že to sem nenapíšu, je to opravdu trošku složitější). Tato funkce dovoluje kreslit na CD zespodu do barviva laserem obrázky. Firmě Yamaha zřejmě neuniklo, že na některých médiích je jasně vidět rozdíl mezi vypálenou a nevypálenou částí. Chopila se tedy příležitosti a výsledkem jejich snažení je právě to, co se skrývá pod Disc T@2. Rovnou si můžeme říci několik málo základních parametrů této funkce:

Disc T@2 umí kreslit na CD obrázky ve 128 odstínech barviva a má zhruba podobné rozlišení, jako 250 DPI tisk. Říkáte si možná, že je to málo, že přeci drážky jsou výrazně hustěji a pity jsou také podstatně menší. Ano, je to tak - záznam dat dělá do barviva na CD dírky zhruba 1 mikrometr (1 µm), zatímco Disc T@2 dělá jakési čáry, které jsou tlusté 0,1 mm (desetinu milimetru). Záměr byl možná ten, že na takové detaily se asi stejně koukat nebude, nicméně při troše dobré vůle to vidět je (a já vám to v této recenzi krásně ukážu).

Další závažná fakta, která je dobré brát na vědomí ještě před tím, než se rozhodnete na své CD kreslit:

• Kreslit lze pouze na CD-R. Nelze kreslit na lisované, to je celkem pochopitelné, a nelze kreslit na CD-RW média. Osobně si to vysvětluji asi takto - CD-R médium obsahuje barvivo - a jak silně ho spálíte, tak bude vypadat. CD-RW médium obsahuje zjednodušeně řečeno něco, co dokáže mít dva stavy: krystalický a amorfní. Podle toho mechanika pozná, zda jde o pit či land (každý stav má trochu jiné odrazové vlastnosti). Něco mezi tím je obtížně definovatelné, navíc kdyby se něco mezi tím našlo, asi by se médium CD-RW velice rychle opotřebovalo a přestalo by fungovat. Navíc na vypáleném CD-RW médiu pouhým okem bez příslušného nasvícení stejně rozdíl mezi vypálenou a smazanou plochou nepoznáte - natož aby se tam dalo vměstnat 128 různých odstínů.
• Kreslit lze pouze na CD-R uzavřené, na které již není možné přidávat data. Je to celkem pochopitelné - když si nakreslíte něco tam, kam můžete ještě přidat data, záznamovou plochu si takto zničíte, a v případě, že byste si tam vypálili následně data, nebyla by čitelná (a možná by byl problém dostat se i k té čitelné části). Zda má CD jednu session nebo je multisession, na tom nezáleží, důležité je, že musí být uzavřené (nesmí být otevřena žádná (tedy ani prázdná) session).
• Výjímka: Kreslit lze na prázdné médium. Je to ošetřeno tím, že na CD je nejprve vypálena nejkratší možná stopa (což podle specifikace dělá 4 sekundy, v datech je to 600 KB, je však třeba připočítat Lead-In a Lead-Out), CD se uzavře a pak se na zbytek nareslí obrázek. Kompletně celé CD tedy nikdy nepokreslíte. Takto vypálené CD je prakticky pouze na efekt - v CD mechanice už pak nemá žádný další význam, stopa neobsahuje žádná data.
• Kreslit lze pouze na nevyužitelné místo na CD - tedy po uzavření tam, kde ještě zbyla plocha. U některých CD je to již prakticky nemožné - jsou to ta CD, která jsou zaplněna až po okraj. To bývají zpravidla DVD RiPy, zálohy MP3 souborů a podobně. Pochopitelně nemůžete kreslit na místo, kde jsou data - kdyby to šlo, data by se tím zničila a médium můžete pak použít už opravdu jen jako okrasu.
• Kreslit můžete na CD vypálené jakoukoli vypalovačkou, nemusí to být jen Yamaha F1. Není důvod, proč by to nešlo (mimochodem ověřil jsem si to, jde to). Máte-li tedy svá stará CDčka s nějakým tím nevyužitelným místem, můžete je všechny vesele pokreslit :-).
• Na CD takto nakreslený obrázek nemůžete zkopírovat na jiné CD. Nakreslený obrázek nejsou data, ale opravdu jen obrázek - jako když jej nakreslíte fixou. Jediná možnost je takový obrázek z CD naskenovat a znovu vypálit na další CD. Rovnou vám můžu říct, že skenovat nebo fotit či jakkoli převádět tyto obrázky do PC je skutečně optická alchymie. Obrázek na CD se totiž z nějakého důvod snaží chovat podobně jako holografické obrázky (a mnohdy ještě hůř) a jeho převedení do PC do viditelné formy je skutečně věc nelehká. Ovšem při troše dobré vůle jde všechno, takže i když to není přesně tak, jak to má být ve skutečnosti na CD vidět, nějaké ukázky jsem pro vás připravil. Chcete-li tedy jeden obrázek mít na více CD, budete si muset vytvořený grafický projekt uložit a použít znovu na jiné CD.
• Na již jednou pokreslené místo můžete kreslit znovu. Nelze totiž rozpoznat, zda je na CD již kresleno - nakreslený obrázek nejsou data, takže není možné vyhodnotit, zda plocha kresbu již obsahuje či nikoli. Novým překreslením existující kresby pochopitelně původní kresbu znehodnotíte a nová taky nebude stát za nic - barvivo je již jednou vypálené a moc změny ve vzhledu novým přepálením nevznikne. Takto můžete CD pokreslovat až do zblbnutí, hádám však, že pátá kresba už nebude ani rozeznatelná. Kreslit vícekrát nemá význam - navíc byste se ani netrefili - jak se médium v mechanice natočí, tak na něj bude kresleno. V tomto smyslu nelze ani navrhovat, kam přesně umístíte např. hořejšek a podobně.
• Kreslení má význam pouze na médiích, kde je dobře vidět rozdíl mezi vypálenou a nevypálenou částí. Média se zlatou barvou, světe zelenou až velmi bledou nebo úplně stříbrnou nemá smysl pokreslovat - moc toho na tom neuvidíte a oči si vykoukáte, než zpozorujete, že tam vůbec něco nakreslené je. Absolutní nesmysl je kreslit na média černá, protože ta jsou pro lidské oko prakticky neprůhledná a neuvidíte na nich téměř zaručeně vůbec nic (nebo už jste viděli alespoň rozdíl mezi vypálenou a nevypálenou částí? Já sice ano, ale potřebujete zatraceně dobrou lampu a možná i trochu odhadu a představivosti).