DVD-Audio je zatím posledním formátem v rodině DVD (samozřejmě, nepočítám-li stále se překotně vyvíjející formáty pro DVD rekordéry). K vytvoření tohoto formátu vedly autory dva důvody. Tím prvním byl požadavek na ještě kvalitnější nahrávky, pro které již CD-DA nemohlo stačit, druhým pak byla možnost využít obrovských možností, které DVD nabízí pro video, a ty zúročit pro zvukový záznam. Záměrem možná byla také vize, že DVD brzy nahradí klasická CD, na které měl svět zcela zapomenout. Představa jistě zajímavá, ale jak se ukazuje, nebyla asi tak správná, zvláště s příchodem Super Audio CD, které nabízí snad ještě kvalitnější poslech, ale, a to je nejdůležitější, zachovává zpětnou kompatibilitu s klasickými CD přehrávači, i když u nich výhod SACD těžko využijete. Je opravdu otázkou, k čemu se spotřebitelé přikloní, zda budou tíhnout více k SACD, kde musí používat speciální přehrávače, ale SACD mohou přehrávat i na starých CD mechanikách a přehrávačích, nebo zpětnou kompatibilitu oželí a vše vsadí na DVD. Na rozuzlení této otázky nám odpoví jen čas. Z hlediska nás, prostých posluchačů je ale podstatné, že když nemáte netopýří uši, rozdíl mezi SACD a DVD-Audio nepoznáte.

Poprvé se DVD-Audio objevilo na 103. konferenci AES (Audio Engineering Society) v září 1998, kdy byl představen první návrh specifikace. Finální verze formátu 1.0 platí od března 1999. Za tímto formátem stojí především Matsushita (Panasonic, Technics) a celé DVD Fórum. Super Audio CD zase podporují Sony s Philipsem. Možná vás bude zajímat, že první nahrávkou DVD-Audio se staly valčíky Johana Strausse (od firmy Teldec Classic - Warner Music). Prvním komerčním DVD-Audio pak bylo v lednu 2000 Swingin' For The Fences od Big Phat Bandu (Silverline Records). Počet DVD Audio titulů se už přehoupl přez sto. Jde převážně o klasickou vážnou hudbu, ale najdeme zde i známé populární autory (Emerson, Lake and Palmer, Doors, Joe Cocker, Elton John nebo Sting a další).

DVD-Audio nabízí řadu nových vlastností včetně vyšší kvality, surround zvuku, delší doby přehrávání a další možnosti, které nejsou CD-DA dostupné. Tyto disky budou schopné přenášet i video a nabídnou i omezenou možnost interaktivity. Kapacita jednovrstvého DVD-Audio disku bude klasických 74 minut ale v plné surround kvalitě (to je skoro 8,5 hodiny v CD-DA kvalitě!). Navíc zvuk může být nahrán jako Dolby Digital, což umožní jeho přehrávání i na klasickém DVD přehrávači.

Stejně jako další formáty, i DVD-Audio je plně podporován DVD Fórem a byl přijat v březnu roku 1999. Rok poté byla specifikace doplněna o ochranu proti kopírování a vodoznak. DVD-Audio přehrávače je dnes možné koupit i na našem trhu. Očekává se, že koncem roku 2001 budou hromadně vybavovány schopností přehrávat DVD-Audio i klasické DVD přehrávače, což by mělo tomuto formátu rozhodně pomoci. Nejsem si jist, že tomu tak nyní opravdu je. Měly by však existovat i DVD-Audio přehrávače pouze a jen pro přehrávání zvuku (prvními DVD-Audio přehrávači byly tyto: Denon DVD-3300, JVC XV-D721BK (Kanada), JVC XV-D723GD (USA), Kenwood DV-4070 a DV-4900, Onkyo DV-S939, Panasonic (Technics) DVD-A7 a DVD-A10, Toshiba SD-9200). Tyto přehrávače samozřejmě zvládají i klasická CD-DA.

Potěšující informací je, že na rozdíl od DVD-Video, DVD-Audio nepracuje s kódy regionů. Nemusíte se tedy bát, že si z dovolené přiveze DVD, které si doma nepustíte.