Enermax Revolution X't 430 W: zlatý král, nebo krám s pozlátkem?
Kapitoly článků
Měření +5 V SB
Měření probíhá dle aktuální verze metodiky. Větev +5 V SB v Enermaxu Revolution X't zvládla poskytnout výkon v plné zátěži i v přetížení o 10 %. Napětí se hezky drželo, začalo na 5,01 V a skončilo na 4,93 V při přetížení.
Odběr (W) | Zátěž (A) | Napětí (V)/ zvlnění (mV) | Příkon (W) | Účinnost/účiník |
0 | 0 | 5,01/2,56 | 0,5 | -/0,02 |
14,00 | 2,84 | 4,94/3,36 | 18,5 | 75,7 %/0,37 |
16,27 | 3,30 | 4,93/3,20 | 21,5 | 75,67 %/0,33 |
Ke zvlnění není moc co říct, účinnost kolem 75 % je takový průměr, dalo by se to určitě zlepšit.
Zvlnění +5 V SB, zleva: 0 A, 2,84 A, 3,30 A
Měření kombinované zátěže
S ohledem na odpálení wattmetru Voltcraft Energy monitor 3000 zázrakem od APC mám zapůjčen SilverCrest PM334-FR. Měří s přesností na 0,5 W, jinak je to úplně totéž, jako všechny ostatní: s jistou frekvencí měří na drátovém bočníku proud a s napětím z toho počítá výkon. Fázový posun to možná ještě změří, ale harmonická distorze je spíš těžce odhadnutá. Mám tedy potíž tomu +-1 % přesnosti věřit, ale nic lepšího momentálně k dispozici není. Jinak zůstala metodika zachována.
Přes poměrně bídnou kvalitu provedení je na tom Revolution X't z hlediska funkce poměrně dobře, účinnost začala na téměř 80 % a naměřené maximum bylo přes 90 %. Tomu odpovídají nízké teploty vzduchu na výstupu ze zdroje i při opticky nízkých otáčkách ventilátoru (a nízkém průvanu). Dochlazování po řádném vypnutí skutečně probíhá a nejedná se o chod ze zbytkového napětí vstupního kondenzátoru, po odpojení od sítě či vypnutí zdroje při zkratu dochází okamžitě k zastavení větráku.
Zátěž | Zátěž/ napětí +5 V SB | Zátěž/ napětí +3,3 V | Zátěž/ napětí +5 V | Zátěž/ napětí +12 V | Zátěž/ napětí -12 V | Příkon | Účinnost/účiník | Teplota Vstup/výstup |
7,1 %/ 30,36 W | 0 A/ 5,11 V | 0 A/ 3,37 V | 0,35 A/ 5,11 V | 1,97 A/ 12,16 V | 0,39 A/ -11,83 V | 38,0 W | 79,9 %/ 0,67 | 23 °C/ 24 °C |
20 %/ 78,02 W | 0,49 A/ 5,09 V | 2,99 A/ 3,35 V | 2,32 A/ 5,09 V | 4,04 A/ 12,16 V | 0,40 A/ -11,44 V | 87,5 W | 82,2 %/ 0,81 | 23 °C/ 25 °C |
40 %/ 172,12 W | 0,98 A/ 5,05 V | 5,66 A/ 3,34 V | 4,95 A/ 5,06 V | 9,82 A/ 12,14 V | 0,35 A/ -11,51 V | 183,0 W | 94,1 %/ 0,95 | 24 °C/ 26 °C |
60 %/ 258,34 W | 1,92 A/ 5,01 V | 7,18 A/ 3,32 V | 6,23A/ 5,03 V | 15,60 A/ 12,11 V | 0,40 A/ -11,58 V | 272,5 W | 94,8 %/ 0,98 | 25 °C/ 29 °C |
80 %/ 343,21 W | 2,37 A/ 4,98 V | 8,72 A/ 3,30 V | 8,00 A/ 5,01 V | 21,34 A/ 12,09 V | 0,39 A/ -11,68 V | 364,0 W | 93,4 %/ 1 | 25 °C/ 29 °C |
100 %/ 426,94 W | 2,83 A/ 4,94 V | 11,41 A/ 3,29 V | 9,46 A/ 4,98 V | 26,80 A/ 12,08 V | 0,39 A/ -11,77 V | 457,0 W | 93,7 %/ 0,99 | 26 °C/ 31 °C |
Regulace napětí je dobrá, při nízké zátěži větve začaly na vyšším napětí, ale vychýleny byly pouze o nějaká 2 %ů Následně napětí spadla na nominální hodnoty či lehce pod ně. Poměrně zvláštní je to, že po jistou dobu bylo napětí +5 V a +5 V SB totožné, přemýšlel jsem, jestli osazený tranzistor tam není i za účelem vyrovnávání napětí (či dokonce suplování méně efektivního stand-by zdroje), ale žádnou závislost jsem neobjevil.
Zvlnění
Zvlnění je velmi nízké, dosahuje zhruba hodnot u platformy Fractal Design Newton R3, na Cooler Master VS ovšem nemá s ohledem na větší vychýlení -12V větve.
Zátěž % | Zvlnění +5 V SB | Zvlnění +3,3 V | Zvlnění +5 V | Zvlnění +12 V | Zvlnění -12 V |
7,1 | 3,00 mV | 3,84 mV | 3,72 mV | 13,2 mV | 52,0 mV |
20 | 6,96 mV | 6,00 mV | 4,72 mV | 17,2 mV | 52,8 mV |
40 | 5,76 mV | 11,4 mV | 12,0 mV | 24,0 mV | 48,8 mV |
60 | 8,8 mV | 15,4 mV | 6,8 mV | 26,8 mV | 47,2 mV |
80 | 11,2 mV | 9,6 mV | 7,2 mV | 28,8 mV | 53,6 mV |
100 | 22,8 mV | 16,2 mV | 15,2 mV | 31,2 mV | 58,4 mV |
Tam zvlnění dosáhlo 58,4 mV, což je něco pod 50 % normou povoleného rozsahu; pro segment high-end mám osobně kritérium do 40 %, což jsme tedy překonali.
Zvlnění při 7,1% zátěži; druhý kanál je trvale připojen ke větvi +12 V
Zvlnění při 100% zátěži; druhý kanál je trvale připojen ke větvi +12 V
Crossloading, přetížení
Křížová zátěž je v pořádku, s ohledem na DC-DC měniče tomu ani nemohlo mít moc jinak, snad s výjimkou větve -12 V, ta začala na odchylce přes 4 % z 10 %. Účinnost spadla pod 90 %, v případě selektivní zátěže větve +3,3 V spadla až na pouhých 86 %. Tuto se mi přetížit nepodařilo, větev +5 V zvládla nějakých 28 A.
Zátěž | Zátěž/ napětí +5 V SB | Zátěž/ napětí +3,3 V | Zátěž/ napětí +5 V | Zátěž/ napětí +12 V | Zátěž/ napětí -12 V | Příkon | Účinnost/účiník | Teplota Vstup/výstup |
25 %/ 107,25 W | 0,51 A/ 5,06 V | 19,65 A/ 3,33 V | 2,24 A/ 5,06 V | 1,88 A/ 12,15 V | 0,44 A/ -11,49 V | 124,5 W | 86,1 %/ 0,90 | 25 °C/ 28 °C |
32 %/ 135,46 W | 0,52 A/ 4,98 V | 1,46 A/ 3,33 V | 20,15 A/ 4,98 V | 1,90 A/ 12,15 V | 0,40 A/ -11,51 V | 154,0 W | 88,0 %/ 0,94 | 25 °C/ 29 °C |
122 %/ 525,29 W | 3,38 A/ 4,95 V | 5,96 A/ 3,29 V | 4,87 A/ 5,01 V | 38,16 A/ 12,05 V | 0,40 A/ -11,88 V | 565,5 W | 92,9 %/ 0,99 | 26 °C/ 32 °C |
Celý zdroj se vypnul zhruba na 120 % nominální zátěže, všechna napětí byla stále v normě a účinnost byla stále přes 90 %.
Zvlnění
V křížové zátěži i přetížení se zvlnění drželo stále nízko, opět s výjimkou větve -12 V. Ta není v dnešní době nijak moc důležitá, ale je stále součástí normy ATX, tudíž do hodnocení se to promítne, byť ne tolik, s ohledem na upadající význam jsem její vliv již dříve snížil na polovinu.
Zátěž % | Zvlnění +5 V SB | Zvlnění +3,3 V | Zvlnění +5 V | Zvlnění +12 V | Zvlnění -12 V |
25 | 6,8 mV | 12,8 mV | 10,0 mV | 20,0 mV | 56 mV |
32 | 8,2 mV | 14,2 mV | 7,2 mV | 23,2 mV | 56 mV |
122 | - | - | 13 mV | 24,0 mV | - |